Kampaň dělá z Horákové barvotiskovou hrdinku proti zlu. Je třeba ukazovat komplexnost její osoby, říká historik

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vazební fotografie Milady Horákové

Tento rok si připomínáme 70. výročí justiční vraždy české političky a právničky Milady Horákové, která byla na základě vykonstruovaného procesu v roce 1950 popravena komunistickým režimem. Co je na osobnosti i osudu Horákové stále platné pro dnešní dobu? Jak její odkaz předávat mladé generaci? A proč je podle historika Michala Kopečka heslo „zavražděna komunisty“ příliš zjednodušující?

„Ta kampaň z ní dělá barvotiskovou hrdinku proti zlu, ne komplexní osobnost,“ říká historik Michal Kopeček. „Historici samozřejmě dělají všechno mnohem složitější, než jak to může být ve veřejném prostoru. Myslím ale, že jsem jeden z historiků, kterým to heslo vadí.“ Podle Kopečka nemíří k podstatě té události, kterou je zničení nezávislosti justice.

Na budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze visí plakát s portrétem Milady Horákové a nápisem Zavražděna komunisty

Proces s Miladou Horákovou i ostatní politické procesy je třeba si připomínat. Je jim zároveň třeba porozumět. Odkaz Horákové pro nás může být aktuální i kvůli atakům na nezávislý právní stát a autonomii justice, k nimž podle historika dochází nejen mimo Evropu, ale i v rámci Evropské unie – například v Polsku nebo Maďarsku. „V okamžiku, kdy dochází k takovéto dekonstrukci právního státu, tak je hodně důležité si připomínat, jak rychle se v poválečném Československu podařilo zlikvidovat nezávislou justici. Jak rychle se podařilo ze soudů udělat nástroje politické persekuce. Ano, bylo to pod taktovkou komunistů, ale zároveň v tom pomáhali mnozí nekomunisté.“ Právě v kontextu současné situace je podle Kopečka potřeba vývoji složitých historických proměn porozumět.

Jak zároveň předávat odkaz mladší generaci? Podle historika Michala Kopečka mladá generace s takovýmito osobnostmi nejlépe naváže dialog, když uvidí, že v některé fázi svého života řešily podobné problémy a uvidí komplexnost jejich osobností. Milada Horáková byla právnička, odbojářka proti fašismu i komunismu, bojovnice za práva žen, demokratická socialistka, zároveň matka, manželka, silně věřící žena.

Studentka na Karlově mostě drží portrét Milady Horákové při příležitosti 70. výročí její popravy

Kopeček připomíná, že mimo práv žen bojovala například za práva nezaměstnaných. „Dneska bychom mohli mnohem více zdůrazňovat její sociální cítění, sociální reformismus, boj za práva nejnižších vrstev. To je něco, co pomůže osobnost Horákové přiblížit. Nebyla jen oběť toho procesu. Měla za sebou dlouhou kariéru a stojí za to si ji v tomhle smyslu připomínat,“ dodává historik.

Socha Milady Horákové

A jak na Miladu Horákovou vzpomínají lidé v pražských ulicích? „Já si vybavím hlavně sílu,“ říká mladá dívka před Národní knihovnou. Byť někteří toto jméno slyší poprvé, většina lidí nejčastěji zmiňuje u Horákové statečnost a odhodlání stát si za svým až do poslední chvíle. Horáková je pro většinu z nich ztělesněním hrdinství, symbolem odporu proti komunismu. Na další věci o jejím životě před procesem si ale většina lidí nevzpomene.

„Mladým lidem by se tihle lidé měli připomínat často, myslím, že se tak neděje,“ popisuje mi na Václavském náměstí blondýnka ve středním věku. Mladý student historie a latiny považuje odkaz Horákové za podstatný. Měl by se ale podle něj vztahovat také k naší každodennosti. „Je třeba připomínat to hodnotné a dobré z celého jejího života. Je pravda, že není správné omezovat její život jen na tu smrt. A snažit se poctivě aktualizovat ty věci do dnešní doby a do všedního dne. Asi nás zítra nečeká justiční monstr proces, ale nějak z toho vysosat, co se dá pro běžný život.“

Pusťte si rozhovor s historikem Michalem Kopečkem a dozvíte se, co bychom si měli na osobnosti i osudu Horákové připomínat. V čem je její odkaz stále aktuální a proč není dobré na ni vzpomínat jen jedním heslem?