Každá cena nebo mezinárodní pozornost zvyšuje náklady na vaši vraždu, říká investigativní novinářka Pavla Holcová

„Zhruba osmdesát procent je sezení u počítače, dohledávání dokumentů, psaní žádostí o svobodném přístupu k informacím, komunikace, koordinace a zhruba dvacet procent je ta práce v terénu,“ říká Holcová o práci investigativní novinářky. Její novinářská kariéra začala v kubánském vězení, kam ji zavřeli na konci jedné z misí pro Člověka v tísni.

Holcová získala jako součást mezinárodního konsorcia investigativních novinářů, za odhalení kauzy Panama Papers Pulitzerovu cenu a je nositelkou mnoha dalších novinářských ocenění. „Je to jakýmsi způsobem ochrana. Protože když vám jako novináři někdo chce ublížit, tak si musí udělat nějaké základní výpočty a samozřejmě každá cena nebo nějaká mezinárodní pozornost, která se váže k té ceně, zvyšuje náklady na vaši vraždu jako novináře.“

Psala o nezákonných obchodních aktivitách ázerbájdžánských elit, o makedonských tajných službách, o nejnebezpečnější italské mafii ‘Ndrangheta, ale strach prý nemá. Oproti zahraničním kolegům má výhodu, protože žije v jedné z nejbezpečnějších zemí na světě. „To se samozřejmě trochu změnilo po vraždě kamaráda a kolegy Jána Kuciaka, kdy mi došlo, že absolutně nedokážu tu míru rizika odhadnout,“ dodává.

Působení mezinárodních mafií u nás je podle Holcové podceňováno. „Dokud nejsou vidět přímo ty oběti, tak většina lidí má pocit, že tohle není téma,“ popisuje přístup veřejnosti. Přitom jsme prý v situaci, kdy do Česka přichází z jedné strany ruská mafie a z druhé strany mexické kartely, které pravděpodobně s sebou přinesou jistou míru násilí. To není zatím vidět jen z toho důvodu, že je to špatné pro byznys.

Jak vypadá práce investigativní novinářky? Je nebezpečná? Jak si Pavla Holcová vybírá kauzy, na kterých pracuje? A je Česko bezpečná země? To se dozvíte v rozhovoru.