„Kdo chodí k terapeutovi, má pořád stigma. I u mladých,“ shodují se psychoterapeutky z Meetiny

„S vystudovanými spolužáky jsme se dohodli, že se jednou za čas budeme scházet, probírat, jak se nám daří v práci, a pomáhat si navzájem,“ popisuje Aneta. „Na první schůzku nás ale dorazilo strašně málo a uvědomili jsme si, že jsme na tu praxi sami a že tím spíš takové srazy potřebujeme.“ Vzájemná profesní podpora je společně s poskytováním psychoterapeutické péče a osvětlováním způsobu fungování terapie jedním ze základních pilířů práce Meetiny.

Diagnóza F: Sdílení duševních potíží řeší iniciativa Dávám židli do kruhu

• Upravit
• Smazat

Iniciativa Dávám židli do kruhu vznikla původně jako propagační kampaň ke studentskému muzikálu, který se odehrával v prostředí psychiatrické léčebny. Ačkoliv muzikál už se nehraje, studenti zůstali v iniciativě aktivní a snaží se dál šířit poselství, aby se lidé nebáli mluvit o svém trápení v oblasti duševního zdraví.

Aneta s Klárou se shodují, že stigmatizace psychoterapie je i v dnešní době u mladší generace bohužel pořád častá. „Zkušenost máme takovou, že když se našich nejlepších kamarádů zeptáme, proč se svými problémy nejdou k terapeutovi, odpoví nám, že přece nejsou blázni.“ Kromě toho se podle obou mladí lidé často stydí jít k odborníkovi na duševní zdraví i v souvislosti s nátlakem vlastní rodiny.

Jedním z přetrvávajících problémů psychoterapie v České republice je její legislativní neukotvenost – od devadesátých let jsou u nás podle Anety dvě společnosti, které se snaží utvořit základní pravidla a vymezit jasné hranice. „Řeší se například to, jestli by terapeuti měli mít vedle atestace z psychiatrie nebo psychologie i zdravotnickou nadstavbu,“ uvádí jeden ze základních bodů sporu Aneta. Poslechněte si celý rozhovor!