„Kdyby se Veselovský choval jako Plesl, z DVTV bych odešel,” říká Filip Zajíček
„Jednou bude Jaromír Soukup v učebnicích jako příklad špatné žurnalistiky, Jaroslav Plesl je facka do tváře poctivým novinářům,“ říká kriticky o kolezích z médií Filip Zajíček. Sám je součástí týmu online televize DVTV, kterou v rozhovoru zase před kritikou obhajuje. Jaká jsou česká média z pohledu mladého novináře a pozval by k rozhovoru rasistu? K čemu je pořad DVTV Apel?
Jaké je pracovat v DVTV?
Je to obrovská zkušenost. Splněný sen, který jsem si ani nenechal zdát. Dostal jsem se k té práci nečekaně. Mohu pracovat s lidmi, kteří jsou opravdu na špičce, moderátoři i editoři. Často si připadám nepatřičně, říkám si, jestli na to opravdu mám. Každý den je zkouškou. Často si z kritiky sednu na zadek, ale to je dobře. Nejhorší, co se novinářům může stát, je, že jsou na obláčku vlastního vědění a dovedností. Pak najednou ztrácí sebereflexi. Podle mě je sebereflexe pro tuto profesi naprosto klíčová.
Předpokládám, že máš vliv na dramaturgii DVTV a rozhodně víš, jak funguje?
Vím, jak funguje. Jsem ale spíš na pozici juniora. Do spousty věcí můžu mluvit, ale vždy je to kolektivní rozhodnutí. Zkušenější členové týmu, kteří jsou v DVTV déle, mají větší slovo.
O dramaturgii hostů DVTV se mluvilo často, zejména v souvislosti s hosty Daniely Drtinové. Objevili se u vás hosté, kteří se věnují ezoterice, mysticismu, oborům, které současná věda odmítá. Je podle tebe Daniela Drtinová dostatečně kritická?
Je to pro mě trochu těžké soudit, v té době jsem v DVTV nebyl a ani jsem se po tom nepídil. Myslím si, že to byla autorská invence jednoho editora, který odešel. Neuvědomuji si, že by se to od jeho odchodu dělo. Daniela Drtinová kritická je. Bylo by neférové hodnotit rozhovory zpětně, nebyl jsem u nich, nemohl jsem je ovlivnit. Nechci dělat generála po bitvě.
Filip Zajíček je členem editorského týmu DVTV. Předtím pracoval jako šéfredaktor studentských novin The Student Times a analytik projektu Demagog.cz. Společně s Kirillem Ščeblykinem dostal v roce 2017 Novinářskou cenu za rozhovor s Andrejem Babišem.
Zajímá mě to, protože jsi insider a v každém mediu je důležitá etická rovina. Předpokládám, že si za výstupy DVTV jako součást týmu musíš stát?
Ano, určitě. Stojím za tím, byť s některými hosty jsem osobně nesouhlasil a i jsem je kritizoval na sociálních sítích. Ale nebyla to podstatná překážka, abych v DVTV nemohl pracovat. Nepřipadá mi to jako zásadní lapsus.
Kvůli čemu bys nemohl v DVTV nebo jinde pracovat?
Mám celkem jasně nastavenou hranici. Chtěl bych se vyhnout komentování politiky, nejsem politický komentátor, ale tohle úzce s problematikou médií souvisí, proto to komentovat musím. Prostě si myslím, že je špatné, že nejmocnější muž v zemi, Andrej Babiš, skrze své svěřenecké fondy vlastní média. Ano, je to přes svěřenecké fondy, ale všichni víme, kdo je spravuje a jak fungují.
Vzpomínám si na rozhovor Jaroslava Plesla s Babišem v Mladé Frontě. Vyšel před volbami, schválně jsem si poznamenal první otázku: „Prezident Zeman se vás před pár dny zastal, když řekl, že by vás jmenoval premiérem, i kdybyste byl ve vazbě. Jak se vám to líbilo?“ Tohle je první otázka šéfredaktora deníku, který se prezentuje jako nejserióznější. Na muže s nekonečným střetem zájmů, spoustu kauz a jeho první otázka končí: „Jak se vám to líbilo?“ Nechápu, jak to mohlo projít přes editorskou strukturu. Kdyby tohle udělal Martin Veselovský, tak bych v DVTV být nechtěl. Přijde mi to jako facka do tváře všem novinářům v Mladé frontě, kteří se snaží dělat svou práci dobře a kvalitně. Přes všechny překážky. Když se takto chová jejich šéfredaktor, je to smutné.
Filip Horký: „Neurážejme lidi, kteří věří fake news, nabídněme jim relevantní informace“
Začínal v šestnácti, když psal na internet o fotbale. Přes sportovní redakci České televize se dostal do zpravodajství, pak odešel k Daniele Drtinové a Martinu Veselovskému do internetové televize DVTV. Nyní hledá štěstí v redakci Seznam Zpráv, kde pracuje jako „krizový reportér“. Jak vidí česká média držitel Novinářské křepelky, kterému z přepracování na podzim roku 2015 ochrnula půlka tváře a který je neustále na Twitteru?
S ostatními vlastníky bys problém neměl? Myslím tím muže, kteří vlastní média a nejčastěji zbohatli po revoluci způsobem, který můžeme označit za netransparentní nebo nemorální.
Je to vždy problematické, klidně můžeme jmenovat Daniela Křetínského a Zdeňka Bakalu. Rozdíl mezi nimi a Babišem je, že nevstupují do politiky. Kdybych v takovém médiu působil, tak bych si hlídal, jestli agenda nesouvisí se zájmy vlastníka. A jestli jako novinář nesloužím k prosazování zájmů majitele. Veřejně jsem kritizoval debatu v Deníku, který zčásti vlastní Penta. Z její struktury byla sponzorována strana Realisté. V té debatě se jako zázrakem místo Zelených objevili Realisté. Byť tomu volební potenciály neodpovídaly. U nějakých agentur možná ano, ale u většiny ne. Je to zvláštní náhoda, jako redaktora by mě zajímalo, proč se to stalo. Jestli to náhodou vlastník nechtěl.
Vraťme se ještě k DVTV. K čemu je pořad Apel? Vyberete si mluvčí s výrazným názorem a dáte jim prostor, je to takový videoblog. Připadá mi, že existuje jenom kvůli zvýšení návštěvnosti webu.
Může se to tak zdát, ale hlavní cíl je nahrazení komentářové sekce tištěných novin. Části týmu připadaly tištěné komentáře za zenitem. Já ale online verze tištěných medií čtu rád. Chtěli jsme nabídnout novou platformu lidem, kteří našim divákům konvenují i těm, kteří zastávají názor většiny populace, ale v mediální sféře…
Pardon. Většiny populace? V Apelu byl Roman Joch nebo Miroslav Sládek…
Miroslav Sládek byl součástí předvolebního vysílání, to bych chtěl oddělit. Všichni lídři politických stran dostali prostor v rozhovoru i Apelu. A kdo nebyl v rozhovoru, nemohl být v Apelu.
Ale i veřejnoprávní média dávají před volbami prostor jen relevantním kandidátům. Považujete Miroslava Sládka za relevantního kandidáta?
Český rozhlas nedělal rozhovory se všemi lídry kandidujících stran? Já myslím, že dělal.
Některé debaty ano, ale vycházíme z výzkumů veřejného mínění a volebních modelů. Nemusíme zvát úplně všechny do všech debat. U soukromého média je to něco jiného.
Nevím, jaký to byl formát, jestli Dvacet minut Radiožurnálu či to bylo na Českém rozhlase Plus, ale Český rozhlas dělal rozhovor úplně se všemi kandidáty. A byli tam lidé ze stran jako Prokopské údolí, kteří se v průzkumech rozhodně neobjevili na předních místech. Zvolili jsme veřejnoprávní logiku. Řekli jsme si, že pozveme všechny. Myslím, že pro diváky bylo zajímavé sledovat, jak politici využili dvě minuty v pořadu Apelu a jak se potom projevovali v rozhovoru, kde čelili kritickým otázkám.
Martin Veselovský: Nejlepší otázky jsou ty základní
Jeden z nejznámějších českých moderátorů Martin Veselovský v médiích začínal jako zprávař v Rádio Klubu Hlasu Ameriky, moderoval pořad SOS na Primě a Áčko a diskusní Sedmičku na Nově, pracoval také na Evropě 2. Na ČRo 1 – Radiožurnálu začínal jako moderátor pořadu Nad věcí a v současnosti uvádí pořad Dvacet minut Radiožurnálu, na ČT24 moderuje Události, komentáře.
Chtěl bych znovu zopakovat, nešlo, aby politik byl pouze v Apelu, a ne v rozhovoru. Ještě bych se vrátil k Romanu Jochovi. Myslím si, že názory, které zastává, se ve veřejném prostoru objevují. Velké části lidí konvenují. Mně připadá zajímavé tohle myšlení poznat. Jako divákovi i jako novináři. Přijde mi, že uzavírání se do bublin a poslouchání názorů, které se nám líbí, není správné. Ale chci poznamenat, že všechny Apely nám prochází rukama, než je zveřejníme. Kdyby někdo přišel a začal hajlovat, tak to nezveřejníme. Editorská kontrola tam je. Pořád si myslím, že se takto dají dostat do mediálního povědomí i věci, které se třeba prostřednictvím textů k širšímu publiku nedostanou. Primárním cílem není zvýšit sledovanost, ten formát není sledovanější než většina rozhovorů. To asi mohu přiznat. Ani to nebyl záměr. A nejklikanější Apel není ten nejkontroverznější.
Co si myslíš o nestrannosti a vyváženosti médií? Můžeš být nestranný, když vedle tebe sedí rasista nebo neonacista?
Vždy jde nepoužívat podpásové argumenty. I když mi člověk silně osobně názorově nesedí. Podle mě je možné vést férovou a hodně kritickou debatu s rasistou.
Studoval jsi žurnalistiku. Má cenu ji v Česku studovat?
Podle mě to má smysl jen v kombinaci s jiným oborem.
V tvém případě to byla divadelní věda…
To nebyla ta správná kombinace, respektive byla by, kdybych se věnoval kulturním tématům. Ale celkem záhy jsem zjistil, že se jim věnovat nebudu. Je to trochu smutné, ale i praxe mediálních domů v přijímání stážistů je, že spíše hledají studenty jiných oborů. Je pro ně jednodušší naučit psát někoho, kdo rozumí právu nebo ekonomii, než učit právo a ekonomii někoho, kdo umí psát.
Chci zmínit jednoho českého novináře, který mě úplně fascinuje. Je to geniální materiál pro všechny studenty žurnalistiky – Jaromír Soukup. Záznamy jeho rozhovorů jednou budou učebním materiálem, jak se nechovat a co nedělat. Protože co předvádí vůči politikům, kteří jsou mu asi sympatičtí, je tak trochu fyzicky nepříjemné i těm samotným politikům. Je podle mě vidět, jak moc jim leze jako novinář do zadku.
Jak získal rozhovor s Andrejem Babišem, proč ho fascinují myšlenky Václava Havla, za co kritizuje Svobodné fórum a Echo 24 a jaká média doporučuje Filip Zajíček sledovat? Dozvíte se v celém záznamu rozhovoru.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.