Klimatické změny dopadají hlavně na ženy, říká česká manažerka UN Women ve Vietnamu

„Ne že bych to nějak dlouhodobě plánovala, ale když se objevila možnost přihlásit se na pozici odpovídající mému vzdělání, protože já jsem studovala politologii a pracovala v oblasti diplomacie, tak to pro mě byla velká výzva a něco, co se neodmítá,“ říká mi Sue. Motivací pro ni bylo i to, že se bude častěji vídat se svou širší rodinou. O vietnamské děti narozené v Čechách se totiž často starají starší české ženy, kterým děti říkají babičky. Navazování vztahů s biologickými babičkami, které zůstaly ve Vietnamu, ale bylo kvůli vzdálenosti mnohem složitější.

„Když vidíte svou babičku pětkrát za život, tak je těžké si vytvořit nějaký vztah. Teď když jsem ve Vietnamu, se s babičkou vidím jednou za tři měsíce. To je frekvence, o níž jsem si mohla nechat jenom zdát. To našemu vztahu hodně pomohlo a je to jeden z největších přínosů mého pobytu ve Vietnamu,“ vypráví Sue. Zvyknout si na život ve Vietnamu jí ale trvalo déle, než si původně myslela. „Stále se mě někdo ptal, jaké to je vrátit se domů, a já jsem stále vysvětlovala, že se nemůžete vrátit domů někam, kde jste nikdy nežili. Pak jsem se ale přistihla, že jsem očekávala, že moje adaptace bude rychlejší, protože k tomu přeci mám dispozice,“ shrnuje své začátky v zemi.

Sníží ceny bytů v Praze regulace, volný trh nebo vyvlastnění? Odpověď hledá nový magazín Spot

• Upravit
• Smazat

Volná ruka trhu nebo přísné regulace, a dokonce vyvlastňování? Dva protipóly, kterými by se mohla řešit bytová krize. Nájmy v metropoli rostou dvakrát rychleji než mzdy a bydlení začíná být nedostupné i pro střední třídu. Autoři Analýzy bytové situace v Praze, kterou vydala nezisková organizace Arnika, tvrdí, že volný trh nefunguje a hlavnímu městu by pomohla regulace nájmů a developerů. Radní Hana Kordová Marvanová chce spíš stavět družstevní byty a urychlit stavební řízení.

Sue Nguyen ve Vietnamu pracuje pro UN Women, jednu z agentur OSN, zaměřující se celosvětově na postavení žen ve společnosti. Spolupracuje s tamní vládou na nastavení zákoníku práce tak, aby zohledňoval rozdíly mezi muži a ženami. „Ačkoliv ten zákon může být napsaný dobře, tak nemá stejné dopady na muže a ženy. Když napíšete slepý zákon, to znamená takový, který nerozlišuje rozdíly mezi muži a ženami, tak ty dopady jsou na každou skupinu jiné. Proto zákony nesmí být slepé, ale musí opravdu vidět rozdíly,“ říká Sue. Podle zákona ženy ve Vietnamu odcházejí do důchodu o pět let dříve než muži, v pětapadesáti letech. „V době, kdy už člověk má na to, mít vrcholnou pozici v rámci své kariéry a dostat lepší plat. Od příjmů se ale odvíjí i důchod. A s ohledem na delší dobu dožití pak často ženy po smrti manžela trpí existenčními problémy a chudoba žen ve stáří je velké téma,“ vysvětluje situaci.

Část práce UN Women ve Vietnamu se zaměřuje i na dopady klimatického kolapsu. V zemědělství pracují ve Vietnamu převážně ženy. Ty se pak velmi často potýkají s nižší úrodou, a tedy nedostatkem obživy pro sebe i své děti. UN Women se snaží podporovat ženy v jejich podnikání a zlepšovat podmínky žen zaměstnaných v zemědělství. Na fotce z kalendáře, který UN Women vyrobila, mi Sue Nguyen názorně ukazuje pozici vietnamských žen v zemědělství. „Na poli jsou hlavně ženy. Jedna žena hází do kádě rýži, ale kromě toho, že odvádí tuto práci, tak je tady v rohu schované i dítě. A to přesně vystihuje to, že ženy nemají ani podporu v péči o děti,“ dodává Nguyen.