Klobouk za 47 milionů korun. Pokrývku hlavy Napoleona Bonaparte v aukci vydražil neznámý majitel

20. listopad 2023

Dost pravděpodobně nejdražší klobouk na světě. Jeho nový majitel ho ale asi moc neunosí. Řeč je o plstěném dvourohém klobouku, který nosil sám Napoleon Bonaparte. Vybledlou a popraskanou pokrývku hlavy se na nedělní aukci majetku francouzského císaře prodala za 2,1 milionu dolarů (přes 47 milionů korun).

Typický široký černý klobouk – jeden z mála stále existujících, které Napoleon nosil, když vládl Francii 19. století a vedl válku v Evropě – byl zpočátku oceněn na 650 000 až 870 000 dolarů. Byl to hlavní předmět nedělní aukce ve Fontainebleau s památnými předměty, shromážděnými francouzským průmyslníkem, který zemřel v loňském roce. Ale nabídka rychle poskakovala výš a výš, dokud Jean Pierre Osenat, prezident aukční síně Osenat, neurčil vítěze.

„Jsme na 1,5 milionu euro za Napoleonův klobouk... Za tento hlavní symbol napoleonské epochy,“ řekl, když v aukční síni zazněl potlesk. Kupující, který zůstal v anonymitě, musí zaplatit 28,8 % na provizích, tím se celkové náklady za klobouk vyšplhají na 2,1 milionu dolarů.

Prodávaný klobouk jako první, podle dražitelů, získal plukovník Pierre Baillon, důstojník Napoleona. Klobouk pak několikrát změnil majitele, posledním vlastníkem byl průmyslník Jean-Louis Noisiez. Podnikatel před svou smrtí v roce 2022 strávil více než půl století sestavováním své sbírky napoleonských memorabilií, střelných zbraní, mečů a mincí.

autor: Eliška Radinová
Spustit audio
  • Vědci vynalezli pesticid inspirovaný lepkavou tekutinou masožravých rostlin

    20. květen 2024
    pesticidy, horčičné pole, zemědělství

    Vědci pravděpodobně vynalezli alternativu k chemickým pesticidům. Škůdce by mohl v budoucnu hubit lepkavý gel, vyrábí se z jedlých olejů. Na užitečný hmyz, jako jsou třeba včely, nemá žádný účinek.

    Nový pesticid, přezdívaný „hmyzí lepidlo“, se inspiruje od masožravých rostlin, které stejný mechanismus využívají při chytání své kořisti. Kapalinu, stejně jako běžně užívané pesticidy, zemědělec rozpráší na pole.

    Lepkavé kapičky pak zasáhnou drobný hmyz a k rostlině ho přilepí. Takzvaný fyzický pesticid, má na rozdíl od toho chemického velkou výhodu – škůdci si na něj nemohou vyvinout rezistenci. Musela by jim totiž vyrůst větší a silnější těla, aby se nepřilepili.

    Používání chemických pesticidů se podle serveru The Guardian v posledních třech letech navýšilo o 50 %, protože poptávka rostoucí světové populace se úměrně zvyšuje.

    Někteří zemědělci už používají různé alternativy. Nasazují třeba hmyz, který škůdce hubí. Nově vyvinutý fyzický pesticid má však tu výhodu, že stejně jako ten chemický, se dá nanášet plošně. Vědci ho testovali na třásenkách, které napadají víc než 500 druhů zeleniny, ovoce a okrasných plodin. Během dvou testovacích dnů pesticid zachytil přes 60 % všech třásenek.

    Tým vědců teď zkoumá, za jak dlouho se lepivé kapky rozloží. Zjišťuje také, jak rychle snižuje lepivost kapek prach. Uvažují tak nad zakomponováním vůně do pesticidu, aby byl pro škůdce ještě lákavější. Vyrábět by se ale údajně mohl i z levného odpadního oleje. Je to tak vůbec první biologicky odbouratelný pesticid, který byl vynalezen.

  • Nezapomeňte na kulturu. Nadace připomínají kandidátům do Evropského parlamentu, že jde o zásadní téma

    20. květen 2024
    EU, Brusel, evropská unie, vlajka

    Evropská kulturní nadace společně s Culture Action Europe a Europa Nostra sepsaly otevřený dopis. V něm vyzývají politiky, aby v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nezapomněli na kulturu. Podle nadace je kultura stále vnímána jako odvětví menšího významu. A to i přesto, že s sebou nese nezastupitelné hospodářské a sociální přínosy.

    V dopise požadují aby „byla kultura výslovně zahrnuta do předvolebních programů politických stran a hnutí.“ Kultura podle organizací přispívá k udržitelnému rozvoji a sociální spravedlnosti v Evropské unii. Upozorňují taky na to, že kultura má pro voliče velký význam. Informoval o tom web Euronews

    Segment v Evropě zaměstnává 7,7 milionu lidí, což představuje 3,8 % celkové zaměstnanosti v EU. Podílí se taky na 4 % HDP celé Evropské unie. Přesto je na kulturu vyčleněno pouze 0,2 % rozpočtu EU. Pro srovnání zemědělství se na HDP EU podílí 1 %, ale dostává 11 % z rozpočtu.

    Evropská kulturní nadace funguje už od roku 1954. V 80. letech se podílela na spuštění studentského výměnného programu Erasmus. Díky němu od té doby studovalo v zahraničí zhruba 14 milionů studentů. Taky se společně s dalšími nadacemi podílela na oživení kultury po pandemii covid-19.

  • Evropské letecké společnosti s vnitrostátními lety volají po narovnání emisních pravidel

    20. květen 2024
    letadlo, letecká doprava,

    Letecké společnosti se zapojily do kampaně před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Neshodnou se ale na požadavcích. Společnosti s vnitrostátními lety požadují od Evropské unie narovnaní klimatických pravidel. Informoval o tom web Politico.

    Letecké společnosti a další průmyslová odvětví náročná na emise oxidu uhličitého jsou v EU, Velké Británii a Švýcarsku zatíženy Evropským systémem pro obchodování s emisemi (ETS). Ten vyžaduje, aby společnosti nakupovaly povolenky na pokrytí emisí oxidu uhličitého, které vypouštějí. Systém se ale v letecké dopravě vztahuje pouze na lety na krátké vzdálenosti a nedopadá na lety dálkové.

    To se nelíbí nízkonákladovým společnostem, jako je třeba Ryanair. Ten od EU požaduje, aby povolenky museli kupovat všichni. Dopravci jako Lufthansa, Air France nebo KLM, kteří častěji létají právě do vzdálených destinací, jsou proti. 

    Zatímco na lety na krátké vzdálenosti se vztahuje systém ETS, pro lety na dlouhé vzdálenosti bude zaveden systém pro snižování emisí Corsia z produkce OSN. Začne ale platit až v roce 2027 a je mírnější než evropský systém. Podle výpočtů zprávy skupiny Transport & Environment, která se zabývá ekologickými kampaněmi, zaplatily společnosti, které létají po Evropě, v roce 2023 za povolenky ETS zhruba 3 miliardy eur. Vnitrostátní lety ale vyprodukují pouze 22 % emisí ze všech letů z Evropy.

    Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.

  • Záhada pyramid odhalena. K přepravě kamenů Egypťané používali dnes vyschlé rameno Nilu

    17. květen 2024
    Pyramida

    Vědcům se nejspíš podařilo vyřešit záhadu, jak se Egypťanům před více než 4000 lety podařilo postavit 31 pyramid, včetně světoznámého komplexu v Gíze. Informuje o tom britská BBC

    Výzkumný tým z univerzity v Severní Karolíně ve Wilmingtonu zjistil, že pyramidy byly pravděpodobně postavené podél dávno ztraceného starověkého ramene řeky Nil, které je dnes ukryté pod pouští a zemědělskou půdou.

    Archeologové se dlouho domnívali, že staří Egypťané museli využívat nedalekou vodní cestu k přepravě materiálů, jako jsou kamenné bloky potřebné ke stavbě pyramid na řece. Podle jednoho z autorů studie, profesora Emana Ghoneima, si však až dosud nikdo nebyl jistý polohou, tvarem, velikostí ani blízkostí této obrovské vodní cesty ke skutečnému místu pyramid.

    Skupina výzkumníků, kteří se snažili zmapovat toto říční rameno, jež bylo podle jejich názoru pohřbeno před tisíci lety velkým suchem a písečnými bouřemi, použila radarové satelitní snímky, historické mapy, geofyzikální průzkumy a vrtání sedimentů. Výsledky bádání pak zveřejnili v časopise Nature.

    Donedávna skryté říční rameno pojmenované Ahramat bylo zhruba 64 km dlouhé a široké asi 200 až 700 metrů. Jeho břehy lemuje 31 pyramid, které byly postaveny před 4 700 až 3 700 lety.

  • Jihokorejci soutěžili v nicnedělání. Organizátoři tak chtějí upozornit na problémy s přepracovaností

    17. květen 2024
    Dívka

    V jihokorejském Soulu se o víkendu sešlo víc než 100 lidí, kteří v tichosti a na podložkách na jógu nedělali vůbec nic. Všímá si toho stanice CNN, podle které chce každoroční soutěž Space-out, zjistit, kdo se dokáže nejlépe na 90 minut uvolnit, aniž by usnul, zkontroloval telefon nebo mluvil.

    Účastníkům je monitorována tepová frekvence, zatímco diváci hlasují pro svých 10 nejoblíbenějších soutěžících. Ten, kdo má nejstabilnější tepovou frekvenci mezi deseti vybranými soutěžícími, si pak odnese trofej.

    Do soutěže, kterou pořádá městská správa Soulu, se přihlásilo více než 4 000 zájemců. Vybráno bylo 117 soutěžících od dětí až po šedesátníky. Pro mnoho účastníků to byl způsob, jak se zotavit z vyhoření a stresu z práce a školy. CNN připomíná, že Jižní Korea je země s vysokým akademickým stresem a extrémním tlakem na úspěch.

    Soutěže Space-out se letos konala po desáté. Od té doby se rozšířila také do Pekingu, Rotterdamu, Tchaj-peje, Hongkongu a Tokia. Založila ji výtvarnice vystupující pod pseudonymem Woopsyang potom, co utrpěla těžké vyhoření.

    „Přemýšlela jsem, proč jsem tak úzkostlivá, když nic nedělám,“ vzpomíná a dodává, že tehdy si uvědomila, že její úzkost pramení ze srovnávání se s ostatními lidmi, kteří vedou rušný život.

    „Ve skutečnosti by se tito lidé mohli také chtít zpomalit a nedělat nic jako já,“ řekla Woopsyang. „Tak jsem vytvořila soutěž s myšlenkou, že by bylo hezké, kdybychom se všichni společně zastavili na jednom místě ve stejnou dobu.“

    Letos v nicnedělání zvítězila moderátorka na volné noze Kwon So-a, která pracuje na více místech. Jako výhru si odnesla trofej ve tvaru sochy Myslitele od Augusta Rodina.

    „Nicnedělání je dobré pro vaše duševní i fyzické zdraví, protože vaše tělo si musí odpočinout, ale tělo si může odpočinout pouze tehdy, když si odpočine váš mozek,“ dodává letošní výherkyně.

  • Americká univerzita udělila kocourovi Maxovi doktorandský titul. Čerstvý absolvent byl pro studenty emocionální podporou

    17. květen 2024
    Kočka

    Státní univerzita v americkém Vermontu udělí o víkendu čestný doktorát kocourovi Maxovi. Kočka se tak stane doktorem „Litter-ature“. Všímá si toho místní rádiová stanice Vermont Public. Max byl kdysi divoké kotě v městečku Fair Haven. Posledních 5 let žije u Ashley Dowové na Seminary Street v Castletonu a často také docházel na místní univerzitu.

    Tam se rád nechával nosit na taškách studentů, pózoval jako model pro vysokoškolské studenty fotografie a poskytoval emocionální podporu v kampusu. Studenti si k němu našli vztah až do té míry, že když jednou přestal na několik dní na univerzitu chodit, začalo se jim stýskat.

    „Postavili mu malou kapličku,“ směje se majitelka kocoura Ashley Dowová. „Byly tam svíčky a Maxova fotka, kterou vytiskli a dali do rámečku.“

    Lidé na kampusu Vermontské univerzity dokonce kocoura brání a dohlíží na něj. Maxe po setmění napadaly divoké kočky v sousedství. Jeho majitelka tak vyvěsila cedule, na kterých prosila: Kdybyste viděli Maxe po páté hodině venku, mohli byste ho vzít domů? „A studenti ho skutečně začali odpoledne přinášet,“ říká kočičí máma Ashley.

    „Většina z nich má také moje telefonní číslo a od náhodných studentů dostávám textové zprávy typu: Je v pořádku, je nahoře u skleníku, a podobně. Takže, být Maxovou majitelkou je docela zajímavé,“ dodává Dowová.

    V příspěvku na Instagramu Vermontská státní univerzita oslavovala jmenovaní Dr. Maxe Dowa a napsala, že kocour dostává titul „s hlasitým vrnivým souhlasem fakulty“.

  • Nastává stáří později? Senioři jeho začátek posouvají každých pět let

    16. květen 2024
    Stáří

    Věk, který označujeme jako stáří, se neustále posouvá. A to hlavně v perspektivě samotných seniorů. Zabývá se tím nová studie, podle které se vnímání začátku stáří lidmi ve vyšším věku prodlužuje, a to průměrně o jeden rok na každých pět let skutečného věku. Píše o tom server Good News Network.

    Studie výzkumníků ze Stanfordovy univerzity, Univerzity v Lucemburku a Univerzity v Greifswaldu se zabývala tím, jak se vnímání stáří v průběhu let mění. Zapojilo se do ní 14 056 účastníků a účastnic a sběr dat trval celých 25 let, a to od roku 1996 do roku 2021. Zahrnovala osoby, které se narodily mezi lety 1911 až 1974 a v průběhu zkoumání jim tak bylo mezi 40 až 100 lety.

    Jednou z otázek, na kterou účastníci a účastnice odpovídali, bylo například, v jakém věku by někoho označili za starého. Průměrně lidé ve věku 64 let uváděli, že stáří podle nich začíná v 74,7 letech. Lidé ve věku 74 let potom průměrně uváděli, že stáří začíná v 76,8 letech.

    Navíc se ukázalo, že s postupem času lidé vnímají začátek stáří později. Třeba ti, kteří se narodili v roce 1911, vnímali ve svém věku 65 let začátek stáří od 71 let. Pětašedesátníci narození v roce 1956 pak stářím označovali průměrně věk 74 let.

    „Průměrná délka života se prodloužila, což může přispívat k pozdějšímu vnímání nástupu stáří. Také některé aspekty zdraví se v průběhu času zlepšily, takže lidé určitého věku, kteří byli v minulosti považováni za staré, již dnes za staré považováni být nemusí,“ uvedl jeden z autorů studie Markus Wettstein z Humboldtovy univerzity v Berlíně.

    Další výzkumy by měly zjistit, jestli trend pozdnějšího vnímání stáří pokračuje, nebo jestli se mění. Vědci totiž předpokládají, že se nemusí vyvíjet lineárně. Navíc se nemusí stejně projevovat všude na světě, vliv na něj má totiž i kulturní tradice dané země nebo regionu.

  • Zubři jako klimatičtí hrdinové. Stádo dokáže kompenzovat emise až dvou milionů aut

    16. květen 2024
    Zubři

    Návrat některých živočichů do volné přírody by mohl pomoct zmírnit dopady klimatické krize. Podle vědců to potvrzuje třeba návrat stáda zubrů do rumunského pohoří Țarcu. Jejich pobyt v přírodě třeba stimuluje růst rostlin a díky tomu mohou pomáhat kompenzovat skleníkové plyny, píše server The Guardian.

    Nová studie zabývající se návratem zubrů do Rumunska ukazuje, že přítomnost divokých zvířat v přírodě má na klima naprosto zásadní vliv. Podle jejích autorů by stádo o velikosti 170 zubrů mohlo pomoct kompenzovat oxid uhličitý, který vyprodukují až dva miliony automobilů za jeden rok.

    „Tito živočichové se po miliony let vyvíjeli společně s travnatými a lesními ekosystémy a jejich odstranění z nich, zejména tam, kde byly travnaté plochy rozorány, vedlo k uvolnění obrovského množství uhlíku. Obnovení těchto ekosystémů může navrátit rovnováhu. Navrácení zubři do divočiny jsou jedněmi z klimatických hrdinů, kteří k tomu mohou přispět,“ uvedl Oswald Schmitz z americké Yale School of the Environment, hlavní autor nového výzkumu.

    Zubři blahodárně působí na krajinu hlavně proto, že interagují s ekosystémem a napomáhají tak k jeho obnově. Hlavně jejich spásání pomáhá udržovat biologickou rozmanitost krajiny, která je tvořená lesy, křovinami, pastvinami a mikrostanovišti. „Rovnoměrně spásají travnaté plochy, recyklují živiny, čímž hnojí půdu a veškerý život v ní, roznášejí semena, která obohacují ekosystém, a zhutňují půdu, aby zabránili uvolňování uloženého uhlíku,“ dodal Schmitz.

    Zubr evropský z Rumunska vymizel před více než 200 lety. Do tamní přírody se ho ale rozhodly v roce 2014 navrátit organizace Rewilding Europe a WWF Romania, konkrétně do pohoří Țarcu. Aktuálně se stádo v pohoří rozrostlo na 170 jedinců, což z něj dělá jednu z největších volně se pohybujících populací v Evropě. A právě tou se nový výzkum zabýval. Zároveň odhadnul, že rumunská krajina by mohla být domovem pro ještě větší populace. Údajně by mohla celkově pojmout 350 – 450 jedinců.

  • V Evropě závratně klesá porodnost. Počet nově narozených dětí klesnul pod čtyři miliony

    16. květen 2024
    Porodnost

    Evropa se potýká s krizí porodnosti. Počet živě narozených dětí v ní poprvé od roku 1960 klesnul pod čtyři miliony a ve srovnání s ostatními zeměmi je porodnost v Evropské unii jedna z nejnižších na světě. Mezi jednotlivými evropskými zeměmi jsou ale výrazné rozdíly, píše server Euronews.

    Podle posledních dostupných údajů Eurostatu z roku 2022 se v EU narodilo jen 3,88 milionu dětí. Trend klesající porodnosti je v Evropě patrný od 60. let minulého století, kdy v některých letech dosahoval počet nově narozených dětí i k 6,8 milionům. Od té doby počet živě narozených dětí klesá. Jistým milníkem byl také třeba rok 1990, kdy naposledy přesáhnul počet narozených dětí 5 milionů.

    Mezi jednotlivými zeměmi Evropy je možné v míře porodnosti sledovat významné rozdíly. Nejvyšší je porodnost v Gruzii, kde se za rok 2022 v průměru narodilo 1,83 dětí na jednu ženu. Následuje Moldávie a Francie. Česká republika je ve srovnání na sedmé příčce, s průměrným počtem narozených dětí 1,64.

    Naopak nejnižší porodnost vykazují středomořské země, jako je Itálie, Řecko nebo Kypr. Vůbec nejnižší byla podle Eurostatu na Maltě, kde se průměrně narodilo 1,08 dětí. O několik desetin větší průměrnou hodnotu zaznamenalo taky Španělsko nebo Ukrajina.

    Evropa má také nízkou míru plodnosti. Podle údajů Světové banky v roce 2021 byl průměr plodnosti v EU 1,52, což je nejnižší hodnota hned po východní Asii a Tichomoří, kde byla míra plodnosti 1,49. naopak nejvyšší míru plodnosti měla západní a střední Afrika (4,98), následovaná východní a jižní Afrikou (4,35) a arabským světem (3,14).

    Od roku 1970 je ale podle údajů trend klesající plodnosti patrný ve všech světových regionech. Pomaleji se projevuje pouze v Africe. Evropa se ale drží pod světovým průměrem.