„Koncept ‚kluk nakrátko a holka s dlouhými vlasy‘ je starý asi 200 let,“ říká autor knihy o vlasech

18. říjen 2018
Martin Rychlík - Dějiny vlasů

„Vlasy jsou ve 21. století i podle psychologických studií pořád důležitou součástí naší identity. Třeba ve chvíli, kdy se ženy rozcházejí s partnerem, mění svoji vizáž, snaží se přeměnit svůj vzhled. Spousta lidí se pak realizuje v tom, jak se načeše a podobně,“ říká v rozhovoru Martin Rychlík. Etnolog a novinář studoval několik let vlasy, jejich význam a roli v průběhu historie. O chlupech pak napsal knihu Dějiny vlasů, která se ve výlohách objeví během prosince.

Jak je kniha koncipovaná? Sleduje vlasy chronologicky od pradávna do současnosti?

Je rozdělená do čtyř částí, první je teoretická, potom jsou tam starší dějiny, pravěk, ale přes světové kultury se dostáváme i do současnosti. Tady bohužel k dějinám vlasů patří i truchlivá kapitola 2. světové války a holocaustu. Z té doby pochází nejeden smutný příběh, i s vyráběním ponožek pro námořníky z lidských vlasů. Pasáže se vzpomínkami židovských vězňů, kteří byli nuceni proti své vůli stříhat vražděné lidi, jsou hodně emotivní částí té knihy. Do dějin vlasů ale prostě patří.

Jak starý je vlastně model, ve kterém mají kluci krátké a dívky dlouhé vlasy?

Převládá u nás kulturní model, že mají muži kratší vlasy než dívky. Není tomu tak ale ve všech kulturách. Třeba v Keni mají ženy často krátké vlasy, stejně jako v Tichomoří. Každá společnost si stanovuje vlastní pravidla, která jsou velmi proměnlivá. Samotný koncept „kluci nakrátko, holky dlouhé vlasy“ je starý přibližně dvě století. Po 2. světové válce se prosadily vojenské sestřihy, opravdu krátké, což dřív nebylo zvykem.

Narazil jste během psaní knihy na něco opravdu bizarního?

Překvapila mě spousta věcí. Když se řekne sociologie historie vlasů, tak si asi kladete otázku, proč to zkoumat. Pak ale zjistíte, že třeba Ašanti v Ghaně měli hřbitovy pro vlasy, protože se báli, aby nebyly využívány k černé magii. V mnoha kulturách je doloženo, že se po smrti pálily a ničily. Velmi bizarní a drsný zvyk je taky skalpování. Myslím si, že kdo si přečte pasáže o skalpování, zejména u severoamerických indiánů, bude se na ně dívat trošku jinak. Některé kmeny totiž nejvíce cenily dětský skalp, protože to značilo, že bojovník došel až do nepřátelského ležení. 

Co se dá vyčíst z vlasů Vítka Svobody? A jaký význam mají vlasy a chlupy v 21. století? Poslechněte si celý rozhovor s novinářem a etnologem Martinem Rychlíkem.