Kořeny a zlatá léta české módní tvorby

Z pohledu komunistické kulturní politiky byla móda jen bezvýznamným, třídně zatíženým buržoazním přežitkem. Po celou dobu oficiální komunistické ignorace ale archivářky a pracovnice Uměleckoprůmyslového muzea ošetřovaly a doplňovaly rozsáhlou sbírku oděvů, která prezentuje styl a úroveň tuzemské módní tvorby za posledních 200 let.

V souvislosti s blížící se rekonstrukcí UPM a zpožděnou stavbou nového depozitáře se tento měsíc otevřela zatím nejobsáhlejší výstava české módy Pražské módní salony 1900 – 1948, která čítá na 85 modelů (viz rozhovor o výstavě v Modeschau). Vychází k ní obsáhlá doprovodná stejnojmenná publikace, která by neměla uniknout nikomu, kdo chce vnímat současnou českou módní tvorbu v historickém kontextu. Kniha představuje vývoj tuzemské módní tvorby v souvislosti s historickým děním, přináší nejen profily nejluxusnějších prvorepublikových podniků jako Rosenbaum, Podolská, Roubíčková nebo Bárta, ale i méně známých tvůrců. Seznamuje s vývojem módního řemesla a průmyslu, s principy dobové módní fotografie a s tehdejšími vlivnými módními časopisy. Přináší srovnání se zahraničním kontextem, konkrétně s tvorbou pařížských modelových domů haute couture.

Projekt, který má představit autorskou českou módní tvorbu jako významný společenský a umělecký fenomén, začal už v polovině osmdesátých let dvacátého století. Stojí za ním kurátorský tým Mileny Zeminové, Evy Uchalové a Konstantiny Hlaváčkové. Ten v roce 1989 otevřel v UPM první ze série výstav, které postupně rehabilitují postavení módy v českém společenském a kulturním prostředí. Cyklus zahájila výstava Česká móda 1780 – 1870 a v následujících dvaceti letech muzeum pokračovalo dalšími čtyřmi expozicemi a publikacemi. V roce 2011 se například z této série uskutečnila výstava Glamour .