Krajinářská architektka Forejtová: Zeleň je potřeba někdy také pokácet. Trávník je v české rodině chlouba manžela

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Revitalizace parku Thomayerovy sady, Praha 8

Kvůli karanténě se nikam nesmí. A tak jsme s krajinářskou architektkou Martinou Forejtovou vyrazily do parku. Zrovna kousek od jejího domu je park, který se svým studiem Land05 rekonstruovala – Thomayerovy sady v pražské Libni.

Kvůli karanténě se nikam nesmí. A tak jsme s krajinářskou architektkou Martinou Forejtovou vyrazily do parku. Zrovna kousek od jejího domu je park, který se svým studiem Land 05 rekonstruovala – Thomayerovy sady v pražské Libni.

Martina Forejtová

Řeč byla o tom, k čemu jsou lidem dneska parky: „Dřív chodili lidi do parku na procházku a na korzo. Dneska chtějí piknikovat, ležet na trávníku, hrát si,“ říká Martina Forejtová. Znamená to ovšem také, že park musí vydržet zátěž a že potřebuje neustálou péči.

Z Thomayerových sadů je vyhlídka také na Libeňský ostrov, který postupně zaplňuje nová zástavba. Zbylo i dost zeleně, bohužel většinou za ploty uzavřených areálů. Mluvily jsme tedy také o prostupnosti města. „Prostupnost české krajiny nám závidí Angličané nebo Američané,“ říká Martina Forejtová – a je žádoucí tuhle kvalitu udržet i ve městech. Záleží prý hodně na snaze místních politiků, musí jednat s developery a vyjednat, aby zeleň zůstala veřejná: „Vlastníci jsou často vstřícní, ale musí se jim jasně říct, co se po nich chce,“ říká Martina Forejtová. Nedá se prý už říkat jenom, že developeři jsou zlí. Město musí převzít iniciativu.

V parku je také studánka Libeňka, už od roku 2016 tu ale není voda. Martina Forejtová vidí na městské krajině hodně příznaků klimatické změny a tohle je jeden z nich. „Je to alarmující. Nejvíc trpí stromy,“ říká. Sucho a horko a nedostatek místa pro kořeny jich hodně zabije. Pokud chceme, aby žily, musíme jim podle krajinářské architektky poskytnout „to největší možné pohodlí“. A když někdo vidí, že mu před oknem usychá stromek, ať ho jde klidně zalít.

Řeč byla ovšem také o soukromých zahradách, o tom, jak se dá zahrada založit, rekonstruovat a jak dlouho to trvá, než vyroste. Nebude to okamžitě. „Lidi jsou dnes zvyklí mít všechno hned. A zeleň je možná poslední věc na světě, na kterou si musíte počkat,“ říká Martina Forejtová z ateliéru Land05.