Kravské oči a Chiapas. Mexiko je nepředvídatelné a to mě na něm baví, říká tlumočnice Eva Kubátová

„Když máme volný čas, nejraději chodíme někam za jídlem,“ říká tlumočnice, hispanistka a publicistka Eva Kubátová, která sedmým rokem žije v Mexico City a ochutnává město i zemi všemi smysly. „Když je ale v jídle 20 druhů chilli a více, tak už mě to tolik neláká. Poznám sice při jídle různé druhy chilli a mám ráda různé druhy chipotle, ale dávám v mexické kuchyni přednost jednoduchosti chutí. Spousta mexických jídel má tak intenzivní chuť, že by mi leckdy stačila jako předkrm nebo na zkoušku, ale celé jídlo je na mě snad moc.“

Radši Palenque než Chichen Itza

„Chrámy v Chichen Itza jsou přelidněné a všichni z toho akorát mají na Instagramu stejné fotky. To místo už pro mě nemá kouzlo,“ říká Eva Kubátová. „Čím dál na jih pojedete, tím to bude dál od letišť a snadné dopravy. Ale vyplatí se to. Stát Chiapas na hranicích s Guatemalou, Lacandonskou džungli s vlastní religiózní tradicí a nedostatkem elektřiny i signálu nebo chrámy v Palenque s radostí doporučím,“ dodává.

Respekt, gringo…

Mexiko je obrovská země s různorodými regiony i problémy. „Sama se například řídím doporučeními Ministerstva zahraničních věcí, do kterých regionů nejezdit nebo kterým čtvrtím Mexico City se vyhýbat. Nejdůležitější jsou ale otevřené oči a hlava,“ říká Eva Kubátová s tím, že chodit s mapou nebo průvodcem po městě znamená označit se tak trochu za gringa. Nejen v otázkách bezpečnosti, ale také v přístupu k indiánským kulturám zdůrazňuje nutnost respektu. Mexiko je v jejích očích země komplikovaná, ale hlavně barevná, různorodá a překvapivá.