Krištof+Chybík: Chceme dělat architekturu, která není wow

Má fakt, že vaše studio sídlí v Brně, vliv na to, jakou architekturu děláte?
Ve funkcionalismu, který je s Brnem spojený, šlo o to vytvořit kvalitní standard, kvalitní průměr pro normálního člověka, a ten je tu velmi vysoký, je to vidět i na Lesné od architekta Rudiše. I tehdy, když se stavěly paneláky, tak v Brně vzniklo nejlepší sídliště v české republice, kvůli té tradici. Brno nepotřebuje žádné bomby, je to normální civilní město a ta architektura je taky normální, civilní, máme tím pádem dost velký vztah k normální architektuře za normální peníze.

Což potom má i přesah k trvalé udržitelnosti. Když nastavím ten standard kvalitně – prosvětlené prostory, vzájemné dobré vazby, tak to dělá vysoký standard za málo peněz, což je myslím to, k čemu se teď svět postupně dobírá a Brno to velmi dobře zná. Nedělat drahé věci zbytečně.

Je to něco, co byste chtěli dělat dál a chápat to jako leitmotiv svojí práce?
Náš profesor Havliš z Fakulty architektury říká, že doba ekonomické bezstarostnosti je za námi, je známý tímto krédem. A když jsme studovali, byli jsme i v zahraničí, a tehdy se to probíralo všude, takže my to určitě máme v sobě. Jsme novou generací architektů, která vyrostla za krize, a to nás ovlivňuje, takže každý projekt se snažíme dělat udržitelný a je to dobře, že nás Brno naučilo poctivé kvalitní architektuře, která není jen taková wow.

Krištof+Chybík Associated Architects: návrh brněnského nádraží v centru|foto: oficiální stránky Chybík + Krištof Associated Architects

Udělali jste návrh nádraží v centru, co vás k tomu motivovalo?
My jsme chtěli přispět ke společenské diskuzi, vytvořili jsme reálnou studii, návrh, který dokazuje, že to nádraží tam může být umístěné. Dokázali jsme, že to je možné, a s tím jsme šli na veřejnost. Taky proto, že víme, že architekti v zahraničí mají úplně jiný vztah ke společnosti, jinou úlohu a my taky nechceme být jenom ti, co kreslí pro developery nějaké domky, my chceme přispívat do diskuze o tvorbě města. To, co se jinde děje běžně, chceme u nás dělat taky.

(pozn. autora: V Brně se dlouhou dobu diskutuje o přesunu hlavního nádraží z centra, který podporuje vedení města. Návrh z dílny Krištof- Chybík, The Büro.cz a Ústavu navrhování pod vedením Harla Havliše byl veřejnosti prezentovaný v době, kdy diskuze o tom, zda nechat nádraží v centru nebo ne téměř neprobíhala, i díky jejich návrhu se myšlenka nádraží v centru znovu získala větší mediální pozornost.)

Jak na to město zareagovalo?
Nikdy jsme žádný velký feedback nedostali, udělali jsme tři diskuze: o nábřeží, o rozvoji města, o nějaké vizi města, jednu ještě o jižním centru. Tam jsme volali zástupce města, ale nikdy nikdo z nich nepřišel, dokonce i developeři přišli, sociologové, ekonomové, ale z města nikdo, ta diskuze nikdy nevznikla. Dneska už ale nejen na západě, ale i ve všech postsocialistických městech přechází do praxe zvyk společenské diskuze s lidmi, pořádají se soutěže, město si vytváří vizi, kam se chce hnout, tady ale nic takového není.

Krištof + Chybík ve veřejném prostoru |foto: oficiální Facebook Krištof+Chybík Associated Architects

Co říkáte na návrh nového územního plánu?
Vím jenom, že tam jsou věci jako v každém územním plánu, že někde se přebarví jedna plocha na jinou barvu, a tím se ztratí zeleň z nějaké části města, to byl třeba případ zeleně okolo Červeného kostela. Takový typ územního plánování už ale není nikde ve světě, nějaká dětská omalovánka, kde si barvím čtverečky barvičkama. Na Západě se to dělá vyspělejšími metodami, i Praha to dnes řeší na Útvaru rozvoje hlavního města. Architekt Koucký vytváří strategii rozvoje Prahy, Praha vydala nový strategický materiál o tom, jak mají vypadat nábřeží a co to nábřeží vlastně má být. To jsou postupné kroky, které neříkají, že tady je tahle šedá ploška a tady oranžová, tady zas jiná, ale mluví o tom, jaký ta místa mají potenciál, kvality. Územní plán by měl být dynamický, živý organismus.