„Krize maskulinity existuje,“ říká pařanka a bojovnice za lidská práva Tereza Krobová

25. květen 2017

„Existuje už od 90. let, dnes vrcholí, nebo se možná láme. Projevuje se různě. Hysterickými reakcemi těch, kteří teď, když se uvolňují pravidla chování, nevědí, co se sebou,“ říká Tereza Krobová, doktorandka FSV UK, která se věnuje genderovým aspektům počítačových her.

Ve své práci často pracuje s termínem toxická maskulinita. „Jedná o popkulturní pojem,“ říká. „Je to agresivní představa o tom, co znamená být chlap: nemít emoce, být vzteklý sexista. S toxickou maskulinitou se klasicky setkáváme u sportu a fanouškovství. To je sféra, ve které si muži, kteří se jinak projevují normálně, dovolí být toxičtí.“ Vedle sportovních fanoušků to jsou často hráči počítačových her.

Mnoho lidí se domnívá, že dokonce neexistuje jiné než stereotypně mužské nahlížení na počítačové hry. „To je zásadní omyl,“ říká Tereza. „Jen velmi malá část hráčů provozuje toxické hraní.“ Mezi další představy o hráčích patří, že typický pařan je obtloustlý nebo naopak vyhublý geek s pupínky na čele bez kamarádů, který si, chráněn anonymitou internetu, dovolí sexistický projev. „Já se domnívám, že se to hodně zlepšuje,“ říká Tereza. „Díky aféře Gamergate se velmi rozvířily vody a spousta lidí si uvědomuje, že hrát hry neznamená automaticky být divnej.“ Lidé si často myslí, že děti, které sedí celý den doma, jsou oběťmi počítačových her. „Za to nemůžou hry!“ říká Tereza. „To je dáno společností. Hry naopak lidem mohou velmi pomoci. Třeba nacházet řešení těm, kteří nevědí, co se sebou.“ Mohou pomoci těm, kteří si potřebují vybít svou agresivitu, ale také těm, kteří mají chuť experimentovat a vyzkoušet nanečisto nějakou roli: třeba gaye.

Tereza je přesvědčená o tom, že lidi lze skrze počítačové hry formovat a vzdělávat. „I u primárně needukativních her je možné předávat určité hodnoty. Učíme se skrze ně například spolupráci,“ říká. „Nebo empatii. Existují výzkumy o tom, že čím víc jsou v hrách zastoupena různá etnika, tím citlivější jsou lidé například vůči xenofobii.“

Více se o problematice genderu v počítačových hrách dozvíte v novém čísle Revue Prostor, které vyjde na konci června. Poslechněte si celý rozhovor!

autor: Matěj Samec
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.