Lékaři z Číny poprvé úspěšně léčili pacienta geneticky upravenými kmenovými buňkami

Zkumavky - vědci - laboratoř - výzkum

Čínští výzkumníci bezpečně aplikovali upravené kmenové buňky do těla pacienta s leukémií a HIV. Jde o velký krok směrem k dalšímu výzkumu a využití úpravy DNA jako způsobu léčby. Výsledky publikovali čínští lékaři v prestižním medicínském týdeníku The New England Journal of Medicine.

Vědci využili k úpravě kmenových buněk takzvaný Crispr neboli biologický nástroj na úpravu genů. Ačkoliv výsledky výzkumu vydali lékaři až nyní, pacienta pomocí upravené DNA léčí už od roku 2016. Pacientovi s diagnostikovanou leukémií a HIV se pokusili léčit obě nemoci najednou. Nejdříve mu pomocí radiace zničili buňky kostní dřeně, kterou pak nahradili novými kmenovými buňkami. Na rozdíl od standardní léčby rakoviny ale byly tyto buňky upravené tak, aby zároveň zabránily dalšímu šíření viru HIV.

Ačkoliv se druhá část léčby vědcům nepodařila, jde přesto o velký pokrok. Léčba totiž zabrala alespoň na pacientovu rakovinu a lékaři tak dokázali, že je léčba pomocí upravených kmenových buněk bezpečná. Někteří vědci ale varují před tím, že spousta efektů technologie Crispr stále není prozkoumaná. Výsledky tří prvních případů použití Crispru ve Spojených státech by měly být známé v prosinci, píše server Bloomberg.

Spustit audio
  • Jak poznáte, že se jídlo kazí? Varuje vás nový kompostovatelný obal

    17. únor 2020
    Zelenina v kelímku - plastové obaly

    Jídlo se obvykle reálně zkazí až dlouho potom, co projde lhůtou trvanlivosti natištěnou na obale, některé potraviny se zase naopak kazí dřív, než čekáme. Co kdyby ale existoval obal, který by uměl spotřebitele varovat, že se jídlo uvnitř skutečně kazí?

    Nad tím už delší dobu přemýšlí neziskovka Primitives ze San Francisca. Vyvíjí obal, který umí rozpoznat přítomnost škodlivých nebo nežádoucích bakterií a jiných chemikálií. „Do obalu umíme včlenit snímací mechanismus, který rozpozná kažení, nebo dokonce i nedostatečné chlazení,“ vysvětlila ředitelka Primitives Viirj Kan serveru Fast Company. Technologie, která rozpozná kazící se jídlo, není ale jediným cílem zakladatelek Primitives. Vymýšlí rovnou kompostovatelnou verzi obalu, které se půjde zbavit jednoduše – kompostováním na zahradě. Neziskovka už vyvíjí produkci na bázi řas, zkoumá ale také potenciál jiných kompostovatelných materiálů, jako je konopí a další zemědělský odpad. Tyhle druhy biomateriálů totiž blokují kyslík ještě efektivněji než plast a zároveň pohlcují UV záření, které je další z příčin kažení potravin.

  • Američané a Švédové se mohou po smrti stát kompostem, obyvatelé ostatních zemí chtějí taky

    17. únor 2020
    Zahrádkaření

    Zatím to byl ideální konec pro banánovou slupku nebo kávovou sedlinu. Ve státě Washington a ve Švédsku teď ale můžete zkompostovat posmrtně sami sebe. Po proceduře z vás zbyde necelý kubík humusu, kterým mohou pozůstalí pohnojit vaši sbírku zahradních růží nebo oblíbený jabloňový sad.

    Kompostování představuje ekologickou alternativu ke kremaci nebo klasickému pohřbu a poptávka po jeho legalizaci stoupá i v ostatních zemích napříč Evropou. Probíhá tak, že jsou lidské ostatky uložené společně s dřevěnými třískami, vojtěškou nebo slámou do speciálního válce na více použití. V něm se směs tři dny ohřívá na 55 stupňů Celsia. Tělo se včetně kostí a zubů rozloží do 30 dnů a vzniklý necelý kubík humusu je předán pozůstalým. „Smrt rozhodně není naší největší ekologickou zátěží, můžeme ale i v této oblasti hledat ohleduplné varianty,“ řekla deníku The Guardian profesorka půdní vědy a udržitelného zemědělství na Washingtonské státní univerzitě Lynne Carpenter-Boggs. Proces, známý jako přirozená organická redukce, přemění mrtvolu na živnou půdu za čtyři až šest týdnů. Tělo je umístěno do ocelové nádoby spolu s organickým materiálem a díky pečlivé regulaci vlhkosti a poměru oxidu uhličitého, dusíku a kyslíku vytváří systém ideální podmínky pro třídu teplomilných mikrobů, které podle vědců dramaticky urychlují normální rychlost rozkladu. Při pilotních kompostováních se zjistilo, že se všechno včetně kostí a zubů spolehlivě změní na kompost, je třeba jen vytřídit a recyklovat umělé klouby, zubní náhrady nebo kardiostimulátory. Kompostovací proces spotřebuje osminu energie kremace, která podle Carpenter-Boggs jen v USA vyprodukuje za jedno tělo tolik oxidu uhličitého jako spálení 800 000 barelů ropy nebo jako jeden let z Londýna do Říma.

    Ekologické nakládání s mrtvými lidmi je trendy i v Británii. Tam se sice zatím nekompostuje, můžete se ale po smrti nechat zpracovat alkalickou hydrolýzou, známou jako kremace vodou. Její výhodou jsou nízké náklady a šetrnost k životnímu prostředí. Zemřelý člověk se naloží do tlakové nádrže s vodou smíchanou s hydroxidem draselným. Ta se zahřívá na teplotu kolem 150 °C. Po čtyřech hodinách zůstanou jen kosti, které se rozmělní na bílý prášek. Pro koho je i tato varianta pořád trochu moc, alternativou je taky nechat se pohřbít v lese pod stromem v biologicky rozložitelné rakvi a pouze s jednoduchou dřevěnou jmenovkou.

  • Česká osamělá borovice vede anketu mezi šestnácti nejkrásnějšími stromy Evropy

    17. únor 2020
    Chudobínská borovice – Strom roku 2019

    Osamělá borovice na břehu Vírské přehrady, takzvaná Chudobínská borovice, už týden vede hlasování desátého ročníku ankety Evropský strom roku. V soutěži se česká zástupkyně objevuje vůbec poprvé. V hlasování ji zatím podpořilo víc než jednadvacet tisíc lidí a podle organizátora soutěže Nadace Partnerství přibývají každou hodinu další.

    Teď se mikroregion Bystřicko, který byl jedním z navrhovatelů borovice do soutěže, rozhodl hlasování pro českou zástupkyni podpořit. Za každý hlas, který 350 let stará favoritka z břehu Vírské přehrady získá, vysadí jeden strom. „Rozhodli jsme se dát účasti Chudobínské borovice v anketě hlubší smysl. Mikroregion Bystřicko zajistí dobrovolnickou výsadbu tolika stromů, kolik hlasů borovice v anketě Evropský strom roku obdrží. Jsme přesvědčeni, že na tuto výzvu uslyší všichni její obdivovatelé a že nám pomohou náš závazek naplnit,“ řekl starosta Víra Ladislav Stalmach serveru Naše voda. Dobrovolníci vysadí stromy v lesích v okolí přehrady, které je sužované kůrovcovou kalamitou. Už teď je jasné, že dobrovolníci vysází desítky tisíc sazenic. Borovice se v soutěži ocitá v konkurenci dalších patnácti stromů, na záda jí momentálně dýchá chorvatský jinan z Daruvaru. Letos soutěží stromy například z Anglie, Španělska, Ruska nebo Francie. Loňská vítězná mandloň z Maďarska získala přes 45 tisíc hlasů. Hlasování v anketě na www.evropskystromroku.cz končí 29. února, 17. března si vítězové přeberou svá ocenění v Evropském parlamentu v Bruselu.

    O českém vítězství borovice jsme psali zde.

     

  • „Nemluvte tak sprostě!“ žádají své starší spolužáky děti na finské základní škole

    17. únor 2020
    Chlapec - dítě ukazující prstem

    Zkraje roku děti z prvních tříd školy Nilakka v městečku Keitele, nacházejícím se v centrální části Finska, vznesly žádost, aby jejich starší spolužáci mluvili méně sprostě. Vedení instituce zareagovalo promptně s kampaní zaměřenou proti hrubým a vulgárním výrazům, která poběží celé jaro.

    Učitelský svaz OAJ viní z neblahého trendu negativní vliv internetu a sociálních médií. Spojují to i s všeobecným úpadkem mravů a zdvořilosti. „Už hodně malé děti používají v mluvě velmi hrubý jazyk,“ všímá si Pauliina Viitamies, odbornice OAJ na tuto problematiku. Souhlasí s ní ředitel základní školy Nilakka Ville Ahonen, který učí od 90. let. Mladí lidé podle něj běžně užívají různé vulgární výrazy pro vyplnění pauz ve výpovědi nebo pro jejich překlenutí. „Dříve se děti většinou omluvily, když jim náhodou utekla nějaká nadávka. To už dnes neplatí,“ doplňuje své pozorování Ahonen.

    Právě tomuto tématu se ve své diplomové práci věnuje Noora Koponen z Východofinské univerzity. Z jejího výzkumu, který však ještě není uzavřený, vyplývá, že finští teenageři pravidelně prokládají své promluvy vulgárními výrazy a zároveň přiznávají, že sprostá slova patří mezi ta nejčastější, která ve svém okolí zaslechnou. „Analýza nového korpusu slov ještě probíhá, ale i tak už můžeme říct, že nejčastěji používaným vulgárním výrazem je ‚vittu‘,“ potvrzuje Koponen déle známý fakt, že nejfrekventovanější nadávkou ve finských konverzacích už není legendární perkele (pojmenování ďábla, zlého ducha), ale toto široce vymezované označení pro ženské pohlavní orgány.

    Sami mladí lidé jmenují jako hlavní zdroj svého zlozvyku vyjadřování hvězd z prostředí YouTube a herního prostředí. To potvrdili i žáci druhého stupně ze školy v Keitele Ossi Vuorela a Miska Paananen, kteří se podle vlastních slov k sprostým výrazům uchylují denně, přitom to ale vnímají jako špatný příklad pro mladší. „Já fakt nechci mluvit sprostě, ale je to už něco tak běžného,“ potvrzuje Vuorela, že živnou půdou pro vulgarismy je prostředí dětských skupin ve školách i mimo ně. Jejich mladší spolužáci už toho ale mají dost, nadávky vnímají jako něco špatného, co jim znepříjemňuje pobyt ve škole. A evidentně nejen jim, protože když se v Nilakka zjišťovalo, co by ze vzdělávací instituce učinilo lepší místo, mezi prvními třemi požadavky se umístilo „mluvit s ostatními slušně“. Zprávu přinesl web finské veřejnoprávní televize a rozhlasu Yle.

  • Umělá inteligence vytvořila falešnou skladbu Travise Scotta, která zní skoro jako originál

    14. únor 2020
    Travis Scott

    Digitální agentura space150 vytvořila umělou verzi rappera Travise Scotta nazvanou Travisbott. Nedávné pokroky ve schopnostech umělé inteligence učit se novým algoritmům dovolují hudebníkům, jako je například Holly Herndon, používat programy pracující s AI při tvorbě hudby. Agentura space150 vše nedávno posunula na další úroveň, když vytvořila kompletní skladbu zcela složenou umělou inteligencí. Ta byla vymodelována podle textů a hudby rappera Travise Scotta.

    Po dvou týdnech, co do AI vkládali všechny Travisovy texty a melodie, vytvořil generátor vlastní skladbu nazvanou Jack Park Canny Dope Man. Na internet byla poté nahrána s podivným a zneklidňujícím klipem. Skladba téměř identicky připomíná styl a náladu Scottovy hudby – je přímočará a energická a plná autotunových vokálů s nonsensovými rýmy. Ned Lampert, kreativní ředitel agentury space150, vysvětlil magazínu AdWeek, proč se rozhodli vytvořit projekt, který ani nebyl směřovaný ke konkrétnímu klientovi. „Byli jsme tak trochu fascinováni tou myšlenkou. Říkali jsme si, co kdybychom zkusili udělat reálně dobrou písničku jenom pomocí umělé inteligence. Navést ji, ale nechat na ní, jak ji zpracuje. A tak jsme si vybrali Travise Scotta, protože je ve svém stylu unikátní a má dost specifický zvuk. Navíc má hodně svéráznou estetiku, hudebně i vizuálně.“ Lampert taky říká, že zpočátku AI generovalo z nějakého důvodu pořád texty o jídle. „Pamatuju si jeden rým: Nechci spát s tvým párty jídlem,“ dodal se smíchem.

    Ke konci minulého roku mluvila o schopnostech umělé inteligence vytvářet vlastní hudbu i kanadská hudebnice Grimes. „Jakmile se opravdu vyvine schopná umělá inteligence, bude v umění o tolik lepší než lidé. Jednoho dne bude AI schopná úplně ovládnout vědu a umění. Mohlo by se to stát během následujících deseti let, ale spíš dvaceti nebo třiceti,“ řekla v podcastu Mindscape. Travisbott zatím ukazuje, že umělá inteligence ještě úplně nepřekonala lidské schopnosti, ale rozhodně potvrzuje, jak rychle se vyvíjí a posouvá dopředu.

  • Jedenáctiletá skateboardistka Sky Brown bude nejspíš nejmladší Britkou na letních olympijských hrách

    14. únor 2020
    11letá skateboardistka Sky Brown

    Sky Brown není typická jedenáctiletá dívka. Za 5 měsíců se s největší pravděpodobností vydá do Tokia, kde se stane nejmladší britskou sportovkyní letních olympijských her. Jako profesionální skateboardistka již získala bronz na mistrovství světa a loni v létě na X Games se stala první ženou, která kdy zvládla trik frontside 540.

    Nikdy neměla skateboardingového trenéra. „Triky jsem se učila na YouTube a odpoledne skatovala kousek od domu,“ říká Sky. „Vždycky tam byli všichni její kamarádi, spíš si s nimi hrála, než že by skutečně trénovala,“ dodává otec Stu. Až hry v Tokiu začnou, bude jí 12 let a 12 dní. Nejmladší britskou olympioničkou vůbec tak stále zůstane Cecilia Colledge, která se zúčastnila zimních olympijských her, když jí bylo 11 let a 73 dní, bylo to na zimních olympijských hrách v roce 1932.

    Kvalifikace na letní olympijské hry v Tokiu ještě neskončily. Účastnická místa se definitivně potvrdí po mistrovství světa v květnu a podle světových žebříčků skateboardingu – ale Sky má závod na olympiádě v podstatě jistý.

    Skyin otec Stu je Angličan, maminka Mieko pochází z Japonska. Jejich dcera se tam také narodila, má tam rodinu a domov. Tráví vždy půl roku v Japonsku a půl v USA. A sama říká, že tyto země mají kontrastní způsob výuky. „V Japonsku jsou ve škole mnohem přísnější,“ říká Sky. Od žáků se očekává, že budou pomáhat s úklidem celé školy včetně záchodů. „V Americe máme přestávky na svačinu, v Japonsku ne. Nemůžeme si vybrat, co budeme mít k obědu, zkrátka dostanete něco na talíř a musíte to sníst. Pokud něco nedojíte, nesmíte jít ven,“ vypráví mladá sportovkyně.

  • Leden 2020 je nejteplejším začátkem roku za posledních 141 let

    14. únor 2020
    Ledovec Perito Moreno v argentinské Patagonii

    Minulý měsíc se stal nejteplejším lednem v historii. Průměrná teplota přesáhla veškeré hodnoty, které byly za posledních 141 let naměřeny organizací National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA).

    Rekordní teploty v lednu jdou ve stopách výjimečně teplého roku 2019. Ten byl označen druhým nejteplejším rokem na Zemi od zahájení spolehlivých měření. Poslední dekáda je nejteplejším obdobím za 150 let, což značí rostoucí tempo klimatické krize. Podle NOAA průměrná globální teplota zemského a oceánského povrchu se minulý měsíc dostala o 1,14 °C nad průměr celého 20. století. Tyto výsledky nepatrně překonaly předchozí lednový rekord z roku 2016.

    Neobvykle teplé počasí pocítili v Rusku, Skandinávii i východní Kanadě, kde teploty překračovaly průměr o 5 °C i více. Například švédské město Örebro zažilo nejvyšší teploty od roku 1858 a v Bostonu byl zatím nejteplejší den v historii – 23 °C. Mezitím Antarktida zahájila únor několika teplotními špičkami. Na jižním pólu naměřili poprvé v historii 9. února 2020 20 °C. Vědci to označili za neuvěřitelné a abnormální. NOAA uvedla, že od roku 2016 zažíváme 4. nejteplejší leden v řadě a za posledních 18 let vykazovalo hraniční teploty 10 lednových měsíců.

    Světové vlády se v roce 2015 dohodly, že se pokusí udržet globální nárůst teploty pod 2 °C ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, aby zabránily katastrofálním záplavám, potravinové nejistotě, tepelným vlnám a hromadnému vysídlování lidí. Emise pocházející z lidské aktivity, které umocňují oteplování planety, se však nesnížily. Podle vědců by musel svět snížit emise na polovinu do roku 2030, aby měl šanci vyhnout se katastrofickému klimatickému zhroucení.

  • Štíři i ještěrky se před ní mají na pozoru, myš prériová zavyje a jde lovit

    14. únor 2020
    Myš prériová zavyje a jde lovit

    Uprostřed Sonorské pouště se tato myší matka věnuje svým mláďatům. Je maličká a působí roztomile, ale nenechte se mýlit. Nejde o obyčejnou myš domácí, je to takzvaná myš prériová. Tento druh myši je od narození přirozeným zabijákem.

    V jejím jídelníčku nalezneme hmyz, ještěrky, štíry, a dokonce i ostatní myši. Od většiny ostatních hlodavců se odlišuje tím, že se živí pouze masem. Pravidelně si vybírá kořist stejně velkou nebo větší, než je ona sama. Myš prériová však vyniká mnohem víc, například je imunní vůči jedu štírů. Nejenže dokáže odolávat typicky smrtícím bodnutím, její tělo se adaptovalo natolik, že zvládne toxiny přeměnit na látku proti bolesti. Předtím než si vybere další čerstvou oběť, kterou si za chvíli vychutná, oznamuje, že je ve svém teritoriu, vytím. Zakloní hlavu a vydá pronikavý skřek, který se line nocí. Toto jednání jí zajistilo přezdívku vlkodlačí myš. Podívejte se na skvělé video, které o myši, co vyje, natočil National Geographic

  • Počty rozmáčknutého hmyzu na předních sklech aut ukazují, že hmyz vymírá

    13. únor 2020
    Počet hmyzu na čelních sklech aut slouží vědcům jako indikátor jeho počtu v přírodě

    Vědci v Dánsku a Británii prováděli v rámci svých výzkumů stěry kapot vozů, aby tím zjistili počty hmyzu v krajině. Výzkum ukazuje, že jeho početnost v evropských lokalitách se za dvě desetiletí propadla až o 80 %.

    Podle Guardianu jsou výsledky výzkumu dalším důkazem existence fenoménu, který někteří vědci nazývají „hmyzí apokalypsou“, tedy kolapsu v přírodním světě, na kterém závisí lidský druh i veškerý život na Zemi. Vědci shromáždili mezi léty 1997 a 2017 data o počtu hmyzu rozmáčknutého na čelních sklech automobilů ve venkovských oblastech Dánska. Z výzkumu je patrné, že jejich četnost poklesla o 80 %. Paralelně s tím vědci zjistili i pokles počtu vlaštovek a jiřiček, které se živí právě hmyzem.

    Druhý výzkum, který byl proveden v britském hrabství Kent v roce 2019, zkoumal množství hmyzu v mřížkách umístěných na registračních značkách automobilů. Výsledky odhalily pokles o 50 % oproti roku 2004. Do výzkumu byla zahrnuta až 70 let stará auta. Cílem bylo zjistit, jestli jejich méně aerodynamický tvar zabije více hmyzu. Nakonec se ale zjistilo se, že moderní automobily zasáhly hmyzu o něco více.

    Kolaps populace hmyzu byl už vyhlášen v Německu a Portoriku. První globální vědecký přehled, zveřejněný v únoru 2019, navíc uvádí, že úbytky hmyzu můžou způsobit „katastrofický kolaps ekosystémů přírody“. Hmyz totiž opyluje tři čtvrtiny plodin. Podle deníku Guardian úpadek populace hmyzu je zapříčiněn ničením přírodních míst výskytů, pesticidy, dopady klimatické krize a také světelným smogem.