Lesy devastují požáry, kůrovec a sucho. Jak můžeme zachránit stromy před zkázou?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vykácený les nedaleko Nasavrk

V českých lesích v dohledné době nejspíš hořet nebude. I přesto katastrofické obrázky z Austrálie, ale i o pár měsíců dřív z Amazonie přivádí člověka k otázce – co bude s lesy? Globální oteplování zrychluje, stále častěji se setkáváme s extrémními klimatickými jevy, stromy oslabené suchem se nemohou bránit a snadno podléhají různým škůdcům. Na možná řešení jsem se zašel zeptat vědců z České zemědělské univerzity a nakonec jsme strávili i pár hodin sběrem šišek v lese.

Šišky a pupeny sloužící k analýzám DNA jsme sbírali v borovicovém sadu Plasy u Plzně a během procházení pod korunami borovic mi Jan Stejskal z katedry genetiky a fyziologie lesních dřevin a jeho kolegové povídali o stavu českých lesů. Ve špatné kondici jsou totiž podle nich poslední dobou nejen kůrovcem požírané smrky, ale právě i borovice. Ty jsou přitom pionýrskou dřevinou, která umí zalesňovat jinak nehostinné prostory, a před jinými stromy měly vždy náskok díky hlubokým kořenům, kterými umí čerpat vláhu ze spodních vod. „Borovice také schnou ve velkém. Jsou to většinou borovice z nižších poloh. Je to patrně způsobeno poklesem hladiny spodní vody,“ vysvětluje lesník Oldřich Hrdlička.

koruny uschlých smrků

Na druhé straně planety ve stejnou chvíli řádí spalující živel, který pohltil území větší než Česká republika a usmrtil kolem miliardy zvířat. A už v srpnu propuklo v Amazonii třikrát víc požárů než předešlý rok. Přicházíme tak o důležitá uložiště CO2, kterými jsou kmeny stromů. Sucha nemusí mít ani tak extrémní podobu, jakou jsou požáry, aby byla pro lesy ničivá. V mírném podnebí střední Evropy se sucha projevují přemnožením různých parazitů a hub. Stromy, pokud zrovna úplně neusychají, jedou na nouzový režim, ve kterém jsou proti škůdcům bezbranné. Nejsou schopny vytvářet dostatek mízy, kterou brouka jinak snadno zalijí a usmrtí. „Tak 200–300 let panovaly komfortní podmínky. Smrky se začaly pěstovat v nížinách, protože smrk je nejlépe zpeněžitelné dřevo. Když se klima teď horší, tak na to smrk reaguje a reaguje na to i kůrovec, který plní svoji povinnost tím, že smrk likviduje tam, kde nemá co dělat,“ nabízí pohled z jiné perspektivy Jan Kaňák, který svou lesnickou profesi a specializované borovicové arboretum v Plzni zdědil po svém otci Karlu Kaňákovi.

„Nastává nám jakási změna myšlení v důsledku toho, co vidíme kolem sebe a k čemu jsme my jako lidé přispěli,“ pokouší se formulovat nastupující proměnu lesnictví výzkumný pracovník a pedagog ČZU Jan Stejskal. „Naše společnost se musí zeptat, jestli správce lesů, čili Lesy České republiky, má být dojnou krávou, která odvádí do rozpočtu každoročně miliardy, nebo jsme schopní ty miliardy najít někde jinde a o les se starat,“ vybízí mladý vědec k zamyšlení nad budoucím režimem sázení stromů, který už nemůže vytvářet pouze ekonomicky výhodné monokulturní plantáže, které jsou snadným terčem kalamit. Jednou z cest ke zlepšení situace jsou nové technologie a mezinárodní vědecká spolupráce.

Kácení kůrovcem napadených stromů

Ty se protnuly mimo jiné i v projektu Sustree, na kterém pracovali vědci ze Slovenska, Maďarska, Rakouska, Česka, Německa a Polska. Jeho smyslem bylo sdílet poznání a zkušenosti v oblasti udržitelného využití genetického fondu lesa v průběhu klimatické změny. „Finální výstup toho projektu je smartphone aplikace. Vy si můžete na mobilu navolit zájmové území, zvolit dřevinu a aplikace vám řekne, jestli vaše dřevina bude v současné době a v budoucnosti na té lokalitě riziková a co dál. Jestli třeba nevybrat dřevinu z jižní části Evropy,“ popisuje Stejskal nástroj, který by mohl lesníkům v budoucnosti pomoct.

Výstupem pro veřejnost je pak film Lesy bez hranic, který mimo jiné popisuje, jak nepoměr mezi délkou života jedné dřeviny a rychlostí změn teplot způsobuje nedostatečnou adaptaci druhů na nově vznikající podmínky. Za rakouskou stranu ve filmu vystoupil Silvio Schüler z Rakouského lesnického výzkumného centra. „Zdá se nemožné, aby se matka příroda byla schopna přizpůsobovat dostatečně rychle. Druhy z jiných proveniencí nemigrují dostatečně rychle, takže jim musíme trochu pomoct,“ říká Schüler.

Kromě důvěry v přírodu, která třeba vyjde z krize posílena, nám ještě zbývá možnost asistované migrace. Lesníci tak zkouší sázet v choulostivých oblastech druhy nebo varianty druhů, jejichž vlastnosti se původně vyvíjely v jiných regionech. Na výsledky takových pokusů si budeme muset ještě počkat.

Proč usychají borovice? Jak by mohl vypadat lesní management budoucnosti? A co je to asistovaná migrace? Poslechněte si celou reportáž.