Letní scéna Divadla Ungelt
Divadlo Ungelt otevírá každoročně na Hradčanech svou Letní scénu. Letos kromě zavedených titulů přináší dokonce jednu celosvětovou premiéru režírovanou přímo autorem – mladým španělským dramatikem Carlosem Be. Ungelt neboli Týnský dvůr byl od 11. století opevněným kupeckým dvorem. Románské základy můžete vidět i v klubu Divadla Ungelt, které se nachází ve sklepení jednoho z domů. Je to komorní divadlo pouze pro stovku diváků. I repertoár je tedy komorní a na jevišti uvidíte tak dva až čtyři herce.
Poslechněte si rozhovory o Letní scéně uvnitř příspěvku.
Už pošesté otevírá letos Divadlo Ungelt na hradčanském Novém Světě svou Letní scénu. Nápad udělat komornímu divadlu, jednomu z nejmenších pražských divadel, letní scénu přišel vlastně úplně náhodou, když se ředitel Milan Hein podíval jednou doma z okna. Přesto je ale nutné zdůraznit, že Letní scéna není a nechce být turistickou záležitostí, i když by se mohlo zdát, že lokalita, v níž se nachází, k tomu skoro vybízí.
Stejně jako každý rok zařazuje Letní scéna na program hry, které se v Ungeltu dočkaly velkého úspěchu, i úplné novinky. Mezi zavedená představení tak patří Láskou posedlí Sama Sheparda, Jeffreymu je šoufl Keitha Waterhouse nebo slavná hra Williama Douglase Homea Ledňáček, kterou Ungelt uvedl předloni v české premiéře. Všechna tato i nová představení jsou pak přehlídkou velkých hereckých jmen.
Velkou zvědavost vzbuzuje především novinka z pera španělského autora Carlose Be Origami. Ungelt ji uvádí v celosvětové premiéře. Mladý, ve Španělsku přesto už velmi uznávaný autor si pak přijel do Prahy své dílo dokonce sám zrežírovat.
Letní scéna uvádí jedno představení každý den až do 20. srpna. Pro více informací navštivte stránky www.divadloungelt.cz.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
