Liberatura s Janou Šrámkovou
Babička Jany Šrámkové nechová včeličky na Starém Bělidle, ale voní lakem na vlasy a krmí ptáčky ve Vysokém Mýtě. O úskalích psaní o milovaných, vzpomínkách a odvaze pustit čtenáře do svého soukromí jsme si povídali s autorkou knihy Zázemí v dalším díle Liberatury.
„Město, jehož jméno vpisuju do všech formulářů, spolu s rokem 1982 stojí za jménem Jana Šrámková v každém medailonu jako nejpodstatnější informace, kterou mě lze vystihnout. Klíč k osobnosti, alfanumerická šifra osudu.“ Rodné město, rodný dům, rodina. Ambivalentní vztah k „domovu“ a otázky po tom, co to vlastně znamená. Proč se dospělá žena, která v sobě nosí už druhé dítě, cítí stále jako malá holčička? Proč si připadá jako papírový drak, kterého nikdo nedrží?
Jana Šrámková (1982) vystudovala Evangelikální teologický seminář a Literární akademii Josefa Škvoreckého, kde v současnosti vyučuje tvůrčí psaní. Za svůj debut Hruškadóttir (2008) získala Cenu Jiřího Ortena, v roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona a nyní jí vyšla v nakladatelství Fra kniha Zázemí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
