Lišit se je OK. New Aliens Agency nabírá atypicky krásné modely. Z outsiderů dělá sebevědomé lidi

Po Malé Sraně se motají nadšení turisti. Je pátek večer a obchody se suvenýry svítí do rušné ulice. Nic nenasvědčuje tomu, že se někde blízko děje něco netradičního. V podkrovním bytě jednoho z malostranských domů se ale dnes večer schází rekruti alternativní modelingové agentury New Aliens z celé republiky.

Před historickou budovou potkávám několik mladých nonmodels. Když s nimi vystoupám po rozvrzaných schodech ze 17. století, ocitneme se v prostoru ozářeném neony. Hraje tu hlasitá taneční hudba, podávají se vegetariánské jednohubky a limonáda. Jakub Ra, který sraz organizuje, vítá příchozí. Vypadá natěšeně.

Modeling není podstatný

Po zemi posedávají osobnosti různého věku, od dospívajících po muže ve středních letech. Genderově nevyhranění, těžko zařaditelní a nezvykle otevření lidé. To všechno jsou noví nonmodels, jak mi vysvětluje jedna ze tří hlavních osobností projektu, tanečnice, performerka a skautka Monina. „Jedna z platforem New Aliens Agency je i nonmodelingová agentura. Je to skupina lidí, performerů, tváří a osobností,“ vyjmenovává.

New Aliens nejsou kluci a holky z plakátu, často nemají symetrické obličeje, zdobí je vady jako pihy nebo křivé zuby. „Nonmodels jsou roztvoření toho termínu. Modeling ani není podstatný, podstatná je osobnost, naopak dáváme profesi pryč. Aby zůstalo jen jádro entity toho člověka,“ popisuje mi podstatu projektu druhá osobnost platformy, performer, feminista a filozof Sue.

Nonmodel Jaspit|foto: Jakub Ra

Podle Jakuba Ra je agentura hlavně silná komunita lidí. „Prolíná se skrz všechny generace a nebojí se jít na veřejnost s vlastními názory a postoji vůči módnímu průmyslu, sociálním konstruktům, genderovým stereotypům a dalším věcem,“ vysvětluje student fotografie na FAMU a vizuální umělec, který New Aliens vede.

Olo: Mladá generace si jde svojí cestou

Nonmodels už stihli chodit po mole na pražském a bratislavském Fashion Weeku nebo performovat v Brně. Jakubův cíl je ale nabourat současný status quo, dostat netypicky krásné modely mezi ty tradiční a být vidět v mainstreamových médiích, aby se myšlenka projektu rozšířila co nejdál. Ambiciózní plány Nových alienů o bourání českých představ o módě a kráse se líbí i Olo z Czech Fashion Council, mladou agenturu ale podle ní čeká ještě dlouhá a nelehká cesta.

„Přijde střet s tím, že klienti budou chtít něco jiného, že si budou muset vůbec zvyknout na to, že je tu alternativa. Být model je řemeslo a tihle lidé nejsou modelové. Když ale bude někdo z nich super netradiční typ a ještě k tomu bude profi model, tak to bude jejich velká devíza,“ myslí si Olo, která se ve fashion světě pohybuje řadu let.

Česká móda podle ní potřebuje projekt, jako je New Aliens Agency. „Jsem velký optimista a myslím si, že se jim to podařit může. Vzhledem k tomu, kam směřuje světová módní sféra, hodně přecházíme k individualismu a tohle na to reaguje. Má to potenciál, v Čechách to ale bude ještě trvat. Jsme totiž několik let pozadu. Je nás docela hodně, které nebaví tahle atmosféra a nálada. Mladá generace to vnímá a jde si svojí cestou. Není unikát to, že různé značky, kampaně a castingovky pracují s nestandardními typy krásy. S agenturou, která by se na tohle zaměřovala, jsem se ale ještě nesetkala.“

Nonmodel Alex|foto: Jakub Ra

Love your empty self :-)

Když se místnost z půlky zaplní asi třiceti nonmodely, Jakub vyfotí portréty několika nových tváří. Po chvíli začne v uvolněné atmosféře asi dvouhodinová přednáška o módě a alternativních pohledech na svět, na kterou potom volně naváže party. „Včerejšek byl dokonalej. To byla taková síla, chvílemi jsem měla při prezentaci husí kůži. Bylo tam tolik emocí, podnětů… Nemám slov,“ říká mi už další den nonmodelka Tessu, mladá dívka z Karlových Varů.

V menším západočeském městě ji nepřijali zrovna s pochopením, vypráví usměvavá slečna, která působí jako takzvaná old soul, v jejím pohledu nic šestnáctiletého nenajdete. Tessu, která se cítí být někdy více dívkou, jindy spíše chlapcem, byla na začátku svého příběhu blíže šikanátorům a odsuzovačům. „Dřív jsem nepřijímala lidi, byla jsem strašně sebevědomá a myslela jsem si, že jsem středem vesmíru. Na konci deváté třídy jsem si uvědomila, že je to blbost, že mě to nikam nedostane a ubližuju si tím. Jelikož jsem se přetvařovala skrze svoje vlasy a make-up, vlasy jsem si oholila. Aby ostatní neviděli faleš, ale moje pravé já.“

A prý to pomohlo. „Začala jsem přemýšlet jinak, inspirovat lidi. Všem přišla holá hlava šokující. Holku s oholenou hlavou totiž v deváté třídě běžně nevidíte,“ vzpomíná studentka. Na střední škole si hlavu oholila znovu. I když šlo o uměleckou školu s uvolněnější atmosférou, spolužáci její odlišnost zrovna neocenili. „Lidi na mě na chodbě křičeli ‚rakovina‘, když jsem jela v autobuse, tak jsem přes sluchátka v přestávce mezi písničkami slyšela, jak pán za mnou mluví o tom, že jsem holka a mám oholenou hlavu. Říkala jsem si: co kdybych byla nemocná a oni se ze mě dělali srandu?“ usmívá se smutně teď už modrovlasá Tessu, která o své zkušenosti mluví i v jednom z videí, nahraných na YouTube Jakubem Ra.

Poselství celého projektu je zjevné – krása může být různá, odsuzovat na základě vzhledu je nesmysl a na odlišnosti od průměru není nic špatného. „Díky New Aliens se posouvám strašně moc dopředu, jak v názorech, tak v sebelásce a sebevíře. S tím mám docela problém. Poslední dobou se zvedla vlna sebelásky, ale často mi to přijde jako prázdná hesla. Lidi se podívají na Facebooku na příspěvek s nápisem ‚Love yourself‘, ale nic jim to nedá,“ říká zamyšlená studentka uměleckoprůmyslové školy.

Buzerant v odpadkovém koši

Stejně jako pro Tessu i pro mladého gymnazistu Martina Mertu, milého kluka s očními linkami a intenzivním pohledem, znamenají New Aliens život měnící zkušenost. „Na základce jsem se setkal se šikanou. Ještě se nevědělo, co je to sex, že bych mohl mít nějakou ‚špatnou‘ sexualitu, a už na mě řvali na chodbách ‚buzerante‘, hodili mě dokonce do odpadkového koše,“ vzpomíná mladík, který byl jako malý svědkem toho, jak jeho otec zabil svoji ženu – Martinovu mámu. Traumatu ho New Aliens nezbaví, zpracovat šikanu a odsouzení se mu ale díky novým přátelům alespoň trošku daří.

„Je to veliká komunita otevřených lidí, a pokud nebudu narušovat jejich hranice, můžu si dělat, co chci, což je strašně osvobozující a příjemný pocit. Jsem obklopen nádhernými lidmi,“ říká plachý Brňák, který je v New Aliens teprve chvíli a je to na něm vidět.

Aby mě přijali

Jakub, Monina a Sue nehledají v Česku jen atypické modely, ale taky lidi na okraji kolektivu. Pracují proto převážně s outsidery a pomáhají jim zpracovávat nepříjemné zkušenosti a zlepšovat pošramocené sebevědomí. Funguje to, což jde krásně vidět na rozdílu mezi nováčkem Martinem a studentkou brněnské střední umělecké školy Natálií, která už se mezi lidmi okolo Jakuba Ra chvíli pohybuje.

„Je normální, když se lidi na ulicích dívají. Dřív mi to vadilo, teď si to spíš užívám,“ usmívá se dívka, kterou nikdy nepřijali do žádné módní agentury, takže začala nesnášet svoje tělo. „Vždycky jsem snila o tom být v agentuře. Snažila jsem se proto hodně zhubnout, hodně brutálně, takže jsem měla bulimii, anorexii, jedla jsem nějaké prášky. Abych co nejvíc zhubla a dostala se do formy, ve které by mě módní svět přijal. To se ani tak nepovedlo, i když jsem byla na hraně všeho,“ vzpomíná Natálie. „Objevil se Jakub s informací, že to nemusím až tak hrotit. Smířila jsem se s tím, jak vypadám, a začala jsem se starat o svoje tělo, jaké je. Teď s tím pracuju dál,“ říká zarmouceně působící slečna, která už se pomalu dostává ke svému happy endu – zdravému sebevědomí.

Všichni jsme krásní

Natálie se teď za svoje tělo nestydí, dokáže se například vysvléknout před lidmi, když pózuje na brněnské Fakultě výtvarných umění. Podle zprávy Ústavu zdravotnických informací a statistiky ale v Česku počet lidí s poruchami příjmu potravy každým rokem roste. Jak tedy podle Čechů vlastně vypadá krásný člověk? V ulicích Prahy jsem na tuhle otázku dostal hlubší odpovědi, než jsem čekal.

„Krásný člověk vypadá jako Nicholas Winton,“ říká mi po chvíli přemýšlení pan Vít. Jiná slečna zase fyzickou krásu nepovažuje za důležitou. „Krása člověka se definuje tím, jaký je uvnitř. Jaké má srdce a čím je zajímavý,“ myslí si. „Krásný člověk je šťastný člověk. Na fyzické stránce zas tolik nezáleží, asi na to není univerzální fyzikální pravidlo,“ směje se další Pražačka. Monina, Jakub a Sue taky nevidí téma krásy úplně stejně – podle Moniky je důležité svoji krásu vnímat.

„Hrozně mě baví pozorovat tu změnu, jak se člověk otvírá. Každý je krásný, kdo chce být krásný,“ věří tanečnice. „Každý je krásný. A to myslím absolutně doslovně. Problém je ve mně, když člověka jako krásného nevidím, a měl bych s tím něco dělat. Měl bych umět se na něj tak podívat nebo ho tak cítit,“ myslí si extravagantní performer Sue.

„Výběr New Aliens není založený na náhodě, je to promyšlený výběr lidí. Když víme, že je nějaký typ člověka ve společnosti nerespektován, chceme ukázat, že se s tím dá dál pracovat. Že je spousta možností, jak toho člověka dál vnímat,“ vysvětluje Jakub Ra, pro kterého je krásný člověk, který se odhalí. „Můžu se na člověka dívat hodiny. Jakmile do něj proniknu a vidím, co je zač, jak se mi otevřel se všemi negativními ránami, tak to začínám vnímat jako krásné. Když se mi otevře a je upřímný… Tak to má být.“

Poslechněte si audioverzi reportáže z netypického srazu modelek a modelů a rozhovory s novými Alieny o šikaně, kráse a společnosti, která neumí přijímat odlišnosti.