Lucembursko bude první evropskou zemí, která zavede veřejnou dopravu zdarma

6. prosinec 2018
Autobus v Lucembursku

Lucemburská vláda zavádí veškerou veřejnou dopravu zdarma. Chce tím řešit výskyt nejhorších dopravních zácp v některých lokalitách na svém území, a tím pádem i znečištěné ovzduší. Nově zvolená koalice chce ve svém programu celkově upřednostnit environmentální problémy.

V hlavním městě Lucemburku žije podle britského deníku The Guardian 110 000 lidí, ale dalších 400 000 do něj přijíždí do práce, a to včetně obyvatel sousedních zemí, Francie a Belgie. Dopravní studie ukázala, že za rok 2016 strávil každý člověk v dopravních zácpách zhruba 33 hodin. Lucembursko už v létě zavedlo slevy a výhody ve veřejné dopravě, hlavně pro děti a studenty. Podobná opatření zavádějí i některá britská města nebo americké okrsky. Od roku 2020 chce ale evropský stát definitivně zrušit jakékoli jízdné. 
Claude Moyen, učitel, který ve městě cestuje vlakem denně, se ale obává, že by tento krok mohl snížit kvalitu a pohodlí veřejné dopravy. Tvrdí to pro deník Independent a dodává, že si není jistý, jestli doprava zadarmo pomůže vyhnat lidi z aut. Vládní koalice v Lucembursku, již vede nedávno podruhé zvolený premiér Xavier Bettel, chce také otevřít téma legalizace marihuany a zavést dva nové státní svátky.

Podívejte se taky na Přes čáru o slevách pro studenty a seniory ve vlacích. Nažene lidi snížení komfortu zpátky do aut?.

Spustit audio
  • Nový lék na deprese má obsahovat ketamin. Podávaný v nosním spreji

    13. únor 2019
    Pohled z okna. Žena, smutek, deprese, problémy

    Ketamin, populární klubová droga 80. a 90. let, se má stát novým pomocníkem v boji s určitými druhy deprese. V USA ji schválil Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Pacientům by se měl nový lék podávat formou nosního rozprašovače.

    Podle deníku The New York Times by se měl jmenovat Esketamine a jeho nasazení se plánuje převážně u depresí doprovázených sebevražednými myšlenkami. Federální panel tvořený 17 experty z řad psychoterapeutů a spotřebitelů se téměř jednohlasně shodl na tom, že jeho užití přináší výrazně víc pozitivních účinků než těch vedlejších. The New York Times uvádí, že v minulosti se ketamin k léčbě depresivních poruch už používal nitrožilně, ovšem podobným způsobem, jako probíhala například léčba elektrošoky – pacient na specializovaných klinikách absolvoval sérii sezení, kdy mu byla látka během několika dnů či týdnů aplikována. Následně mohl pak docházet na tzv. doléčovací dávky. Celá procedura je dost nákladná, cena se pohybuje kolem 3 000 dolarů, a přestože její výsledky nebyly řádně zkoumány, pacienti si prý chválili nástup rychlé a trvající úlevy. Pokud se podaří Esketamine zavést na trh mezi léčiva, měl by být hrazen většinou pojišťoven.

  • Řezané květiny z obchodů zase voní. V Česku roste počet lokálních květinových farem

    13. únor 2019
    květiny - tulipány

    Květiny ke konvenčnímu prodeji se k nám importují hlavně z afrických a jihoamerických zemí, což obnáší značnou ekologickou zátěž pro životní prostředí. V posledních letech se ale v Česku a na Slovensku rozmáhá trend lokálních, menších květinových farem, které produkují sezónní květiny a jsou šetrnější k životnímu prostředí i pracovníkům.

    Květinové farmy zakládají podle ekologického internetového deníku Ekolist především nadšenci, kteří oceňují, že květiny vypěstované v Česku opravdu voní, jsou kvalitní a jejich trvanlivost a krása je nesrovnatelná s těmi z konvenčního dovozu.
    Květiny ze zahraničí se přepravují nejčastěji letadly, na místě výroby se zatěžuje prostředí nadměrnou spotřebou vody, syntetickými hnojivy a přípravky na tzv. ochranu a trvanlivost rostlin. Práce na ohromných polích obnáší často dokonce neférové a nebezpečné podmínky pro zaměstnance. „Produkce květin k řezu byla v Československu běžná. Až do revoluce, kdy byla převálcována nonstop dovozem čehokoliv odkudkoliv. To se ale pomalu mění,“ vysvětluje Ekolist. Pro českou krajinu jsou květinové farmy v poušti monokultur prý doslova požehnáním. Pěstitelé plodiny na polích pravidelně střídají, půdu kompostují, mulčují a využívají místní statková hnojiva, efektivně hospodaří s vodou a dbají na soběstačnost. Obnovují tak farmaření jako tradiční způsob obživy na venkově.
    Kde všude se květinové farmy nacházejí, můžete najít v této mapě

  • Indické nosiče holí nepustili na golfové hřiště, vynalezli proto slum golf. Zazářili s ním v Paříži

    12. únor 2019
    Urban golf

    Překážkami ve slum golfu nejsou opečovávané keříky a úhledné zelené kopečky, ale zdi, kanály, zaparkovaná auta, spící psi, skládky i zbloudilé krávy.

    Skupinu mladých nosičů z Bombaje nenechal jejich zaměstnavatel hrát na golfovém hřišti, aby nekazili jeho „exkluzivitu“. Mladí obyvatelé slumu, jejichž jednopokojové domky se střechami z vlnitého plechu přiléhají k luxusnímu hřišti, se ale golfu nevzdali a začali hrát v ulicích. O jejich umění přinesl reportáž britský The Guardian. Hru, kterou chlapci bez nadsázky a ironie nazývají slum golf, dovedli k dokonalosti. Odpalují levné pingpongové míčky holemi vyrobenými ze stavební armatury a s hadicemi místo rukojeti. Každý hráč vkládá do banku 50 rupií, vítěz bere vše. Na videa, která slum golfisté nadšeně natáčejí, loni narazil německý hráč golfu Norman Dick a rozhodl se bombajský tým pozvat do Paříže na World Urban Golf Cup, aby zastupovali Indii. Evropské týmy, které se turnaje zúčastnily, se delegaci z Bombaje složily na letenky, víza a hotely a slum golfisté pak na zářijovém prestižním světovém turnaji obsadili páté místo. I když přísná pravidla jejich domovského golfového klubu trochu povolila a hráči by povolení už dostali, golfisté zůstávají ve slumových ulicích, pilují svoji jedinečnou techniku a na green vyrážejí jen do práce.

  • Zkrachovala společnost, která nabízela jednosměrné výlety na Mars

    12. únor 2019
    Mars One

    Projekt, do kterého se údajně přihlásilo 200 tisíc lidí, skončil.

    Mars One, holandská společnost, která plánovala poslat lidi na jednosměrný výlet na Mars a založit první lidskou kolonii na rudé planetě, vyhlásila bankrot. Oznámily to v polovině ledna švýcarské soudy a na případ následně upozornila televize CBS. Od roku 2013 přijímala Mars One přihlášky na misi. Podle společnosti přilákal program víc než 200 tisíc zájemců, v roce 2015 pak Mars One oznámila, že pečlivě sestavila seznam stovky těch, kteří opravdu poletí. Mezi nimi byla i jedna Češka – Lucie Ferstová, která se probojovala přes první dvě kola přijímacích pohovorů. Plán Mars One byl, že od roku 2024 na rudé planetě přistane celkem 24 lidí ve čtyřčlenných skupinách každé dva roky. Podle odhadů by ale jen přistání prvních čtyř lidí stálo 6 miliard amerických dolarů. Společnost chtěla na projekt vydělat peníze prodejem vysílacích práv a crowdfundingem. Většina odborníků se ale k projektu stavěla skepticky a nebrala ho úplně vážně. Společnosti se taky podařilo vybrat jen něco přes 860 tisíc dolarů. Mezi odbornou veřejností se už dřív objevily hlasy, že celý projekt může být podvod. Mars One je nezisková organizace, jejímž cílem bylo vytvoření stálé lidské kolonie na Marsu v roce 2027. Zakladatelem a ředitelem Mars One je nizozemský podnikatel Bas Lansdorp, který na projektu začal pracovat v roce 2011 a oficiální plán mise Mars One oznámil v květnu 2012.

    Přečtěte si taky Na Marsu a Měsíci se bude hospodařit v nafukovacích sklenících.

  • Konopí není nebezpečná droga, má prokazatelné léčebné účinky, říká Světová zdravotnická organizace

    12. únor 2019
    Konopí

    Poprvé v historii navrhuje Světová zdravotnická organizace (WHO) snížit u konopí jeho stupeň nebezpečnosti, látka má podle ní nezpochybnitelný přínos při léčbě některých nemocí. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu.

    Konopí je v současné době v tabulkách WHO klasifikováno jako omamná látka stupně IV. V této kategorii se mimo jiné nachází třeba i heroin a jde o nejpřísněji sledovanou a kontrolovanou kategorii drog. Odborná komise WHO pro závislost na drogách teď navrhuje tuto škálu přehodnotit a konopí označit stupněm I, kam patří látky s terapeutickým nebo jinak léčebným potenciálem. Odborníci navíc chtějí, aby konopné produkty, které neobsahují psychoaktivní THC, jako je třeba olej, byly z kontrol vyjmuty úplně.
    V listopadu se komise WHO sešla nad přezkoumáním konopných látek, a to vůbec poprvé od roku 1961, kdy bylo konopí jako droga s rizikem vzniku těžké závislosti zařazeno na seznam čtvrtého stupně. Výsledkem nynějšího jednání bylo doporučení pro Organizaci spojených národů, aby konopí přesunula z kategorie IV do kategorie I s tím, že „Světová zdravotnická organizace si je vědoma rizik a zdravotních hrozeb, které užívání konopí má, ale zároveň nepochybuje o jeho potenciálu při využití v medicíně nebo terapii“, jak uvedla WHO ve zdůvodnění. V něm taky doporučila, aby byla mezinárodní kontrola nad užíváním a pěstováním konopí „racionálnější“ a zbytečně nekomplikovala jeho využití v medicíně a farmaceutickém průmyslu.
    Vzhledem k novým poznatkům, které přinesly studie a výzkum, se změna postoje WHO ke konopí očekává už dlouho. Užívání konopí pro lékařské účely je v současné době legální například v Kanadě, některých částech USA, Německu, Dánsku, Finsku, Izraeli nebo od dubna 2013 i v Česku. Studie prokázaly jeho přínos při léčbě chronické bolesti, epilepsie, depresí a psychózy nebo léčbě nevolnosti spojené s chemoterapií. Doporučení WHO projedná Organizace spojených národů v březnu. Zprávu přinesl web IFLScience!

    Přečtěte si taky Většina zdravotních přínosů marihuany je neprůkazná, zjistila rozsáhlá studie nebo Obsah THC v marihuaně a hašiši se za posledních jedenáct let zdvojnásobil, tvrdí studie.

  • George Clooney se pokouší rozmotat Hlavu 22. Podívejte se na trailer ke chystané minisérii

    12. únor 2019
    Ze seriálu Hlava 22

    Slavný protiválečný satirický román Josepha Hellera se doposud dočkal jen jediného filmového zpracování, a to v podobě snímku Mika Nicholse z roku 1970.

    Autorský kolektiv sdružený kolem George Clooneyho se při adaptaci Hlavy 22 pro streamovací službu Hulu rozhodl pro formát šestidílného televizního seriálu. Příběhy válečného letce kapitána Yossariana a jeho „bratrů ve zbrani“ postrádají v knize zřetelný dramatický oblouk. Navíc stejné události jsou tu často popisovány z perspektivy různých postav a orientace v časových souvislostech se pro čtenáře komplikuje, stejně jako Yossarianova snaha dostat se z armády a prolomit hlavu 22. Scenáristé chystané minisérie Luke Davies a David Michôd se naopak rozhodli pro lineární vyprávění, odpovídající lépe filmovému médiu. „Strávil jsem 9 měsíců zavřený v jedné místnosti, když jsem se pokoušel ujasnit si, co se jak ve kterém pořadí v románu událo,“ prohlásil na tiskové konferenci Davies. „Nejdřív bylo nutné uspořádat si správně románové události a pak to vše přepsat do scénáře co nejvíc se podobajícího předlohovému textu, aby se tam zároveň zachovaly obě jeho polohy… temnota i humor.“ George Clooney Hlavu 22 nejen produkuje, ale ujal se i režie dvou dílů a hlavně ho uvidíme v roli budoucího generála Scheisskopfa (to je ten, co chce po pilotech, aby svrhovali bomby z letadel s co nejestetičtějším efektem). Pravé orgie vojenské absurdity s příchutí smrti propuknou na Hulu 17. května. Podle dojmu ze zveřejněného traileru je opravdu na co se těšit.

  • Až čtvrtina plastového odpadu může být přeměněna na palivo podobné benzínu, tvrdí vědci

    11. únor 2019
    A chemical conversion process developed at Purdue University allows researchers to turn recycled shopping bags into pellets into oil as shown in the bottle being held by Linda Wang

    Téměř čtvrtinu plastového odpadu, který lidstvo vyprodukuje, možná půjde přeměnit na palivo podobné benzínu nebo naftě. Tvrdí to tým chemiků z americké Purdue University.

    Objevili prý způsob, jak na palivo přeměnit jeden z běžných druhů plastu – polypropylen. Z něj se vyrábí hračky, zdravotnické potřeby nebo také běžné obaly na potraviny. Studii prezentující výzkum vědci publikovali v časopise Sustainable Chemistry and Engineering.
    Lidstvo ročně vyprodukuje přes 300 milionů tun plastového odpadu, který ničí přírodu. Jeho zpracování je jednou z největších ekologických výzev, kterým v současnosti čelíme. Metoda amerických chemiků spočívá v použití takzvané superkritické vody. Jedná se o vodu na pomezí kapaliny a plynu, tu v laboratorních podmínkách vědci získají zahřátím na 380–500 °C při tlaku zhruba 2300krát vyšším, než je tlak atmosférický.
    Když do takto upravené vody vědci přidali vyčištěný polypropylenový odpad, za několik hodin se přeměnil na olej. Mezi vedlejší produkty chemické reakce potom patřilo právě palivo podobné benzínu či naftě. Podle vědců by se proces dal použít k přeměně až 90 % odpadu tvořeného polypropylenem. Ten přitom tvoří asi čtvrtinu všech plastů, které se na světě vyrobí.
    „Cesta plastového odpadu nekončí jeho vyhozením nebo recyklací. Plasty se rozkládají velmi pomalu a během tohoto procesu uvolňují mikroplasty a toxické látky do půdy i vody. Je to katastrofa, protože jakmile se tyto látky dostanou do oceánů, nikdy už je nedokážeme zcela vyčistit,“ řekla jedna z autorek studie Linda Wang serveru Motherboard.
    Kromě jednoznačného benefitu, kterým je částečné vyčištění planety, má nový způsob zpracování plastů i další výhody. Palivo, které vědci během procesu získají, může být se ziskem prodáváno. Wang proto doufá, že možnost výdělku popožene firmy zabývající se recyklací k rychlému přijetí nového způsobu zpracování odpadu.

    Podívejte se taky na 90 % testované balené vody obsahuje mikroplasty, zjistil to výzkum.

  • Angola dekriminalizovala homosexualitu. Stalo se tak po dlouhých 133 letech

    11. únor 2019
    Duhová vlajka

    Angolští poslanci se rozhodli z trestního zákoníku vyjmout část, která pojednává o zločinech proti přírodě. Právě mezi ně sexuální vztah dvou lidí stejného pohlaví v Angole dosud patřil.

    Pasáž zakazující homosexuální pohlavní styk se do trestního řádu tehdy ještě portugalské kolonie v jižní Africe dostala v roce 1886. Stejnopohlavním párům tak až dosud hrozilo za sex s partnerem vězení. Poslanci nově schválili také zákaz diskriminace na základě sexuální orientace. Lidé, kteří odmítnou homosexuály přijmout do zaměstnání na základě jejich sexuální orientace, mohou nyní jít až na dva roky do vězení. Píše o tom server Jurist. Změnu zákonů vítá organizace Associacao Iris Angola, která v Angole za práva leseb a gayů bojuje už od roku 2013. Podle jejího lídra Carlose Fernandese je ale pro ochranu a práva homosexuálů v jihoafrické zemi třeba udělat ještě mnohem víc. Právě osoby s menšinovou sexuální orientací se v Angole často stávají obětí zločinů. V posledních třech letech byli kvůli své orientaci v Angole zavražděni minimálně čtyři členové místní LGBT komunity. „Myslím, že nyní už existuje právní rámec, který umožní policistům tvrdě stíhat pachatele zločinů spáchaných kvůli homofobii,“ řekl Fernandes webu DW.
    Ačkoliv angolské úřady už několik posledních desetiletí homosexuály netrestaly, vztahy párů stejného pohlaví představovaly v zemi vedené konzervativní vládou společenské tabu. Kladně se k nim nestaví ani místní katolická církev, která má v africké republice značný vliv. Angolská LGBT komunita teď doufá, že nové zákony společenskou situaci zlepší.
    „Politici si pravděpodobně všimli, že je načase změnit trestní zákon a aktualizovat ho tak, aby odrážel naši dobu,“ uvedla pro web DW Neela Ghoshal z mezinárodní organizace pro lidská práva Human Rights Watch (HRW). Kladné hodnotí i zákon zakazující diskriminaci gayů a leseb. „Dokazuje to, že v Angole nejde jen o pasivní akceptování práv LGBT komunity, ale jedná se o opravdu aktivní ochranu. To je v Africe docela neobvyklé,“ dodala Ghoshal.
    Angolský zákon vítají i LGBT komunity v dalších afrických zemích. Organizace pro lidská práva bojují proti diskriminaci na základě sexuální orientace v Keni, Bostwaně nebo Ugandě. Ještě horší je situace v Namibii, kde je homosexualita stále trestná.

  • Ve světě nezadržitelně ubývá hmyzu, může to vést ke katastrofickému kolapsu ekosystémů

    11. únor 2019
    Hmyz

    Počty jedinců klesají u téměř 40 % druhů hmyzu. Rychlost, jakou hmyz postupně vymírá, je 8krát větší než u savců, ptáků a plazů. Hmyzí populace se v průměru sníží o 2,5 % ročně.

    Během příštího století tak může hmyz z naší planety zcela vymizet. V současnosti je přitom zdaleka nejrozšířenější a nejrůznorodější skupinou živočichů. Informuje o tom globální vědecká studie publikovaná ve vědeckém časopise Biological Conservation.
    Podle vědců je Země na počátku šestého masového vymírání druhů ve své historii. Už dříve potvrdili, že ubývá savců, ryb, ptáků a plazů. Hmyz ovšem vymírá rekordním tempem. Drobní živočichové jsou přitom klíčoví pro fungování všech ekosystémů světa. Pro větší zvířata slouží jako potrava, opylují rostliny a jsou i nenahraditelnými rozkladači odumřelých organismů.
    Ubývání hmyzu potvrzují i případy z Německa a Portorika, kde došlo k úplnému hmyzímu kolapsu. Krize je ale podle vědců globální. Výzkum označují za hlavní důvod vymírání hmyzu intenzivní zemědělství, zejména používání pesticidů. Drobné živočichy ohrožují i změny klimatu nebo smog ve městech.
    „Pokud nezměníme naše návyky v produkci potravy, hmyz jako celek se za několik desetiletí dostane na pokraj vymření. Důsledky, které to bude mít pro ekosystémy planety, budou katastrofální,“ píší vědci ve studii.
    Snižováním hmyzí populace jsou nejvíce ohroženi ptáci, plazi, obojživelníci a ryby, pro které drobní živočichové slouží jako potrava. „Pokud jim bude tento zdroj potravy odebrán, zemřou tito živočichové hlady,“ řekl jeden z autorů studie Francisco Sánchez-Bayo listu The Guardian.
    Podobné kaskádovité vymírání zvířat vědci už pozorovali v Portoriku. Vymření 98 % hmyzí populace za posledních 35 let tam vedlo k 50–65% úbytku ptáků a žab.

    Přečtěte si taky V Evropě rychle ubývají polní ptáci. Mizí celé druhy nebo Hejna vrabců dnes už tak často nevidíme. V ČR zmizelo od 80. let 10 milionů ptáků.