Lžu tátovi s těžkou demencí, že máma ještě žije. Je to pro něj lepší, říká moderátor Aleš Zbořil

„Nevydržel bych někde sedět v jedné kanceláři, vyhovuje mi být na volné noze. Dva dny natáčím AZ-kvíz, pak se zavřu do dabingového studia, mám nějaké živé moderace, dělám lekce mluveného projevu, každý den mám jiný. Pak se ale za sebou ohlédnu a je za mnou dvacet šest let jedné televizní soutěže,“ říká Aleš v rozhovoru a uvádí, že během jednoho dne stihne natočit až pět dílů pořadu.

„AZ-kvíz mě čím dál víc bolí, celý den mluvím a stojím, ale pořád se na soutěžící i štáb těším. Před několika lety mě začalo mrzet, že se nikam moc nevyvíjím, že jsem nikdy nedostal televizní roli, ale už jsem si na to zvykl.“ Dokáže si představit chvíli, kdy už oblíbený pořad moderovat nebude? „Myslím, že se ten den přibližuje, asi by to nijak moc nezměnilo můj pracovní týden, ale možná bych už neměl tolik příležitostí, hodně jiné práce mám právě díky AZ-kvízu.“

Aleše kromě práce zaměstnává i péče o nemocného tatínka, který trpí silnou demencí. „Je to velmi náročný, je to jako se starat o děti, akorát tady víš, že už to k ničemu lepšímu směřovat nebude. Naučil jsem se skvěle lhát, tatínek už ani neví, že maminka zemřela a každé dvě minuty se na ni ptá. Odpovídám mu, že je v nemocnici se srdcem,“ přiznává.

„Rozhodla o tom náhoda, tatínek si bohužel nepamatuje ani pohřeb. Nechával jsem mu parte stole, pokaždé se tvářil překvapeně a ten šok prožíval znovu. Jednou ty papíry odnesla ošetřovatelka a on si toho nevšiml. Od té doby je máma v nemocnici a já jsem ochoten mu takhle odpovídat až do nekonečna.“

Komu se svěřuje? Z čeho má největší strach? A co ho dojímá? Poslechněte si nový díl Pochlap se s moderátorem a hercem Alešem Zbořilem.