M. Krunclová, J. Malík: Tři choďáci a jedna vozíčkářka na Altaji

03235295.jpeg

Michaela Krunclová je po autonehodě už 10 let na vozíku. Ale sportuje a cestuje… Nový Zéland jí připadal příliš „zápaďácky bezbariérový“, a tak se vydala do Ruska na Altaj. Spolu s třemi společníky svůj výlet nazvali Taje Altaje.

Součástí cesty bylo svézt se po transsibiřské magistrále, na trase Moskva–Novosibirsk. Jan Malík k tomu dodává, že „letět z Prahy do Novosibirsku by bylo příliš snadné“. První překvapení ale tým nicméně potkalo už v Bělehradě, kdy je posádka Aeroflotu nevzala kvůli (předem ohlášenému) vozíku na palubu letu. O transsibiřské magistrále ale Michaela Krunclová i Jan Malík říkají: „Vystupovat se nám ani moc nechtělo.“ Hlavní osou samotné altajské cesty pak byl tzv. Čujský trakt – silnice směrem do Mongolska. Step a Karakolskou dolinu označují za největší zážitky ze své cesty.

Jedinečná energie

O chuti kumysu, kouzlu stepi i o tom, jak vozíčkářka leze do stanu („Jeden člověk mě chytá zezadu a druhý mě tam svrhne svrchu. Nějak se tam skutálím…“) a jak se koupe v ledovcových řekách, mluvíme v rozhovoru. Poslechněte si záznam!

Fotografie Jitky Krejčové z cesty Taje Altaje získaly jednu z cen Czech Press Photo – Cenu Skupiny ČEZ za fotografii nebo sérii fotografií, které nejlépe vystihují jedinečnou energii. Podívejte se i na fotogalerii a na Facebook výpravy.