Martin Macík: Rallye Dakar je stále rychlejší. K sobě do kamionu bych si nikdy nesedl

28. leden 2016

Je nejmladším pilotem kamionu v historii Rallye Dakar. Loni nejtěžší závod na světě nedokončil, letos dojel se svým týmem KM Racing na devatenáctém místě. Šestadvacetiletý Martin Macík v rozhovoru mluvil o extrémních zážitcích během závodu, možných zraněních, fyzické přípravě pilota kamionu i vztahu k otci, který ho k závodění přivedl.

„V aktuálním ročníku jsme zažili spoustu extrémů. Prvním z nich byla rychlá jízda na tratích, které jsou rovné, kde se hrozně práší a jedete pořád sto čtyřicet. Druhý extrém byl, že jsme se vyšplhali asi do čtyř tisíc sedmi set metrů nad mořem, kde jsme závodili. Tam třeba člověk nemůže dýchat, můj navigátor měl takovou bolest hlavy, že nemohl nějakou dobu fungovat,“ popisuje Martin hraniční situace proběhnuvšího 38. ročníku Rallye Dakar. K okolnostem, na které si člověk během závodu musí zvyknout, patří i kolísající teploty. V horských oblastech klesají ke třem stupňům, v nejteplejších oblastech trati se teplota v kabině kamionu vyšplhá až přes padesát stupňů. „Měli jsme technickou závadu a museli jsme v poušti strávit asi pět hodin, takže pět hodin jsme opravovali závadu na slunci, to nebylo úplně nejpříjemnější,“ dodává Martin.

„Jak mi řekl táta, jsem člověk, který potřebuje spát. Normálně spíš sedm, osm hodin denně, aby byl funkční. Během závodu máme dvanáct hodin brutální fyzický záběr a k tomu maximálně šest hodin spánku, někdy čtyři. Takže nestíháte úplně regenerovat, ale celých čtrnáct dní nás pohání adrenalin,“ přibližuje Martin svůj fyzický výdej a spánkový režim během závodu. „Trénuju celý rok, mám osobního trenéra, i když bych asi tolik trénovat nemusel. Nejvíc musím posilovat trup těla, vnitřní svalstvo, hodně břicho, záda, spodní bedra. V mém případě musím posilovat i ruce, poslední dvě etapy už jsem měl tzv. řadící loket, bolely mě šlachy. Pak musím posilovat i zadek,“ přibližuje Martin trénink pilota kamionu. Pokud by nebyl v dobré kondici, snadno by mohlo dojít ke zranění. V nejhorších případech dochází např. ke zlomení páteře.

03558492.jpeg

„K sobě do závodního auta bych si nikdy nesedl. Dnes se jezdí strašně rychle, každý rok je to rychlejší. Dnes je to o fyzické výdrži jednotlivce, každou ránu cítím, jak auto skočí atd. V případě osobního auta určitě radši řídím, ke kamarádům si jako spolujezdec sednu, to mi nevadí,“ rozvádí Martin svůj nedávný komentář, že k sobě do kamionu by si jako spolujezdec nikdy nesedl. Jaký má Martin vztah ke svému otci, který kamiony staví a sám má se závoděním velké zkušenosti? Závodí v rámci Rallye Dakar i ženy? A jak Martin vnímá kritiku Rallye Dakar ve vztahu k ekologickým dopadům a ztrátám na životech?

Poslechněte si celý rozhovor.

03545904.jpeg
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.