Martin Patras (Walden) v Echu: Šumava přeje básníkům

19. leden 2018

Jsou to tři roky, co šumavská kapela Walden debutovala kazetou Mimo stezku, kterou aktuálně následuje nahrávka Šum, již znovu vydává agilní budějovický kolektiv NAAB. A kytarista a zakladatel kapely Martin Patras (dříve Naquei Manou, dnes dále Wessele) nijak nezastírá, že kulisy Šumavy, kam se on sám před lety přestěhoval z Polabí, jsou pro hudbu Walden zcela zásadní.

„Psychedelie je náš společný zájem,“ říká o zvuku čtveřice, ve které dále najdeme též člena aktuálního objevu Sýček. Walden nijak nepopírají vliv legend jako Can i zálibu v hudbě labelů šarže Sub Pop či Amphetamine Reptile – právě díky věrohodnému zasazení do šumavských kulis však jejich hudba působí zcela autenticky. To má co do činění též s texty, které na aktuálním albu čerpali od zesnulé básnířky Hany Fouskové anebo jednoho ze současných šumavských „chasníků“ Františka Klišíka.

Sám Patras Šumavu označuje za „magnet pro tvůrčí lidi“ a připomíná nejen Josefa Váchala či Johannese Urzidila, ale i básníky, které dynamický a v lecčem nevlídný kraj přitahuje dodnes – mezi nimi meteorologa a básníka Romana Špuka či prachatického poetu Radka Štěpánka. A podobně jako jejich tvorba souzní s poetikou Šumavy též třicet minut neprvoplánového a zpěvného noise rocku na desce Šum.

autor: Viktor Palák
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.