Mermomoc na první desce nahlíží rapem esenci vztahů

Mermomoc se začala formovat před pěti lety, ale jasnější směr dostala po delší přestávce v roce 2011. Všechnu snahu Arche a Brohe zhmotnili až letos. Téměř celou desku nahráli za týden v domácím studiu Kotelna a následně ji smíchal Ondřej Ježek. Demo nahrávka se pak dostala k Josefu Jindrákovi z Polí5, který pomohl s vydáním na vinylu.

Kombinace Archeho rapu a beatu doprovázeného Broheho akustickou kytarou nezapadá do současné představy o tom, co je to hip hop. Arche je ale víc písničkář než rapper (jako třeba jeho oblíbený Vlasta Třešňák). Zároveň nelze při poslechu nezavzpomínat na kazetové nahrávky Dizzastar, K.O.Kru nebo Naší Věci. Důkazem je track Koukej, který by se klidně mohl před více jak deseti lety objevit na jedné z kompilací Lyrik Derby.

Na první pohled zde chybí jednotný motiv. Když se zaposloucháte, zjistíte, že tématem, díky němuž album drží pohromadě, je hledání pravdy. Ať v mezilidských vztazích, nebo v masové komunikaci. Rap o lásce, prohlubující se samotě nebo potřebě sounáležitosti, která svazuje, funguje v Archeho podání až překvapivě dobře. Nicméně přes stěny abstrakce se někdy dostává docela těžko.

Mermomoc – Kde je člověk, když spí |foto: Polí5

Satira namířená proti konformitě a společnosti je nejsilnější v úderné skladbě Zastavit, stát, kde hostuje Inau z hardcoreových Kontroll. Arche měl napsanou pouze první sloku, kterou vždy když hráli naživo, opakoval. Nabídl tak prostor, aby Inau dořekl zbytek. Kromě něj se na desce podílel také Aran Epochal a Archeho žena v bonusovém tracku Stíny.

Mermomoc je pro současné hiphopové publikum méně srozumitelná, ať už tématy textů, nebo devadesátkovými beaty (zároveň ale nejde o pouhou vzpomínku na rap staré školy). Nezávislost jí dovoluje vyhýbat se klasickým klišé, která se v tomto žánru opakují, a překračovat tak jeho hranice. Nabízí alternativu pro náročnějšího posluchače, jemuž nestačí pouze popové refrény.

Hodnocení: 75 %
Mermomoc – Kde je člověk, když spí (Polí5, 2013), 46 minut