Město ovocných sadů. Praha je unikátem mezi metropolemi a neusíná na vavřínech
Nezisková organizace Na ovoce je komunitní webovou platformou, která od roku 2014 mapuje místa s volně rostoucími ovocnými stromy, keři a bylinkami. Ve spolupráci s místními spolky a městem ale realizuje i nové výsadby ovocných stromů a vydala také netradičního průvodce po ovocných stromech v Praze s názvem Pražské ovocné sady. „Aktuálně jich je v Praze přes 70 a nové přibývají,“ popisuje současnou situaci jedna ze zakladatelek Na ovoce Kateřina Kubánková.
V Suchdole a Úněticích jsou dokonce dva nové „svatosady“, prozrazuje Kateřina Kubánková: „Dva manželské páry si přály vysadit sad, tak jsme sehnali prostor a pomohli jim s tímhle specifickým svatebním darem.“ Vzniku nových sadů podle ní nahrává i specifičnost Prahy co se týče geografie. „Pražské kaňony jsou pro stromy ideální a naopak nesvědčí tvrdé zástavbě, protože si s tím náročnějším terénem developeři nevědí rady.“
V mobilní aplikaci, do které mohou lidé sami ukládat nové stromy, aleje či sady, je už registrovaných na deset tisíc uživatelů. „V naší mapě najdete víc jak 23 tisíc značek, což jsou nejen konkrétní stromy, ale i celé lokality včetně zahraničních.“ V samotné Praze má ovocné sady na starost magistrát, který iniciuje obnovu sadů, alejí i výsadby solitérních ovocných stromů včetně následné péče. „My jsme zase v roli zprostředkovatele jejich úžasné práce směrem k veřejnosti, lidé totiž často netuší, že si ovoce mohou načesat a svobodně v sadech pobývat. Ale půjčujeme také vybavení, jako jsou například žebříky,“ dodává Kateřina Kubánková.
Který ovocný sad v Praze navštívila Kateřina Kubánková jako první? Co všechno organizace Na ovoce zastřešuje? A je Praha skutečně unikátem v množství ovocných sadů na svém území? Poslechněte si celý rozhovor!
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
