Mezi biologií a kulturou. Antonín Střížek opustil dejvickou Klubovnu a v Třeboni zkoumá řasy

8. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Antonín Střížek opustil dejvickou Klubovnu a v Třeboni zkoumá řasy

Třeboň je hlavní město českého rybníkářství, ale i výzkumu mikrořas. Sinicím a řasám se tu věnují hned dva výzkumné ústavy Akademie věd. Na obou pracuje vědecký asistent a technik Antonín Střížek, který o řasách vypráví v dalším Podhoubí. Při procházení Centrem Algatech jsme si povídali o možnostech i úskalích využití biotechnologií navázaných na řasy. Jednou možná budou astronauti ve vesmíru dýchat kyslík vyrobený řasami, zatím je ale reálnější krmit jimi ryby.

Výzkum mikrořas se zaměřuje na dva hlavní úkoly: najít nejefektivnější způsob, jak pěstovat mikrořasy ve velkém, a taky hledat vzácné látky nebo vlastnosti, které by se daly využít v jiných odvětvích. Řasy se momentálně používají hlavně v potravinářství, farmakologii, krmivářství, zemědělství nebo kosmetice.

„Díky tomu, že jsou to jednobuněčné mikroskopické organismy, tak mají dost jiné principy růstu. Ten hlavní je, že se buňka zdvojí, a tím roste, čímž dokáže populace geometricky narůstat,“ vypráví Antonín Střížek při procházení mezi venkovními kultivačními jednotkami, které na pozemku Centra Algatech ke konci srpna stály prázdné a vypnuté. „Celá řasová fototrofní biotechnologie řeší jednu základní otázku, a ta je, jakým způsobem dostat efektivně světlo k buňkám,“ doplňuje problém množení řas pro velkou produkci další výzkumník – Jiří Kopecký.

Antonín Střížek opustil dejvickou Klubovnu a v Třeboni zkoumá řasy

Řasy se umí chovat jednak jako fotosyntetizující rostliny, ale také jako heterotrofní organismy, které spalují energii podobně jako živočichové. Jiný způsob množení, vhodnější pro naše podmínky, tak probíhá v heterotrofních kultivačních jednotkách. Ani heterotrofní kultivace ale není úplně nenáročná. Výsledkem je, že se věda momentálně zaměřuje spíš na sofistikovanější využití mikrořas než na výrobu velkého množství biomasy.

„Současné trendy se spíš zaměřují na to, najít nějaké cennosti v řase, vydolovat tam něco, co nikde jinde není a má to vysokou hodnotu,“ naznačuje současnou cestu výzkumu Antonín Střížek. Řasy jsou třeba cenným zdrojem polynenasycených mastných kyselin, které se jinak nacházejí hlavně v rybách a mořských plodech.

K mikrořasám se upíná velká naděje na zelenou proměnu průmyslu. Uvažuje se například o cirkulární bioekonomice, kde se ekologicky vyrobená biomasa řas přemění v biorafineriích na bioplasty nebo bionaftu, jako o alternativě fosilního průmyslu. Blíže k zavedení do praxe je schopnost řas vázat do své biomasy škodlivé látky nebo těžké kovy. „Čištění odpadních vod pomocí řas se, doufejme, časem ukáže jako smysluplné, ale je to vždy otázka efektivity,“ poznamenává realisticky Antonín Střížek.

Antonín Střížek opustil dejvickou Klubovnu a v Třeboni zkoumá řasy

Přestože oblast výzkumu mikrořas už dlouho dráždí až futuristické představy o jejich využití, Antonín střídmě vidí nejbližší budoucnost v aplikaci bez složitého zpracovávání. „Z mého pohledu je nejsmysluplnější využití v akvakultuře. Člověk, když chce řasy využívat, musí je strašně složitě technicky transformovat. Můžeme je ale dát přímo organismům, které jsou adaptované na to, se jimi živit. Korýši, škeble nebo krevety jsou miliony let evoluce přizpůsobeni se řasami živit,“ uzavírá naši debatu o řasách Antonín Střížek.

Jak to vypadá v Mikrobiologickém ústavu Algatech v Třeboni? Jakým směrem se ubírá výzkum mikrořas? Jaké způsoby produkce mikrořas existují? Pusťte si celé Podhoubí o řasách a sinicích.

Antonín Střížek opustil dejvickou Klubovnu a v Třeboni zkoumá řasy
Spustit audio