Mezižánrová spolupráce i vyčerpání ze sociálních sítí. Co čeká českou nezávislou hudbu v roce 2023?

Na jaké koncerty se těšit?

Pavla Bastlová i Michal Pařízek mají už zkraje roku koncertní kalendáře poměrně nabité: „Já se chystám na Lucrecii Dalt v dubnu v Meet Factory, jen nevím, jak to budu stíhat ze svého oblíbeného bratislavského festivalu Sharpe, který je den předem a který určitě taky doporučuji. Zároveň se hodně těším na festival Moody Moon Noize, který jako Full Moon spolupořádáme v menších českých městech a letos s ním vyrážíme do Chomutova,“ říká šéfredaktor Full Moonu.

Pavla Bastlová má v plánu vyrazit na křty svých oblíbených hudebníků Toyoty Vangelise nebo rappera Rohonyho. David Čajčík ale z pozice promotéra vnímá, že ohlášených koncertů je určitě méně než předchozí roky: „Jaro bývá podstatně plnější, letos se jasně ukazuje, že ta velká zahraniční jména nevyráží na turné, protože se jim to kvůli inflaci nevyplatí,“ vysvětluje.

Fungovat v alternativě je náročné

V souvislosti s rušením zahraničních turné globální média skloňují často i obecné vyčerpání v koncertním průmyslu. Odráží se to i na české scéně? „Souhlasím s tím, že fungovat v alternativě je náročné. Je důležité být inovativní v hledání možných příjmů a nespoléhat se na klasické zdroje, jako je prodej lístků na koncerty. V Česku je na dobré úrovni třeba herní průmysl, ten by mohl s hudebníky a hudebnicemi mnohem aktivněji spolupracovat,“ říká David Čajčík.

Michal Pařízek dodává: „Vyčerpávající mi přijde obecný tlak na konstatní promo, který s sebou nesou sociální sítě.“ To potvrzuje i Pavla Bastlová: „Promo tvoří tak padesát procent mých hudebních aktivit, sociální sítě jsou neúprosné. Úplně mě obraly o pocit, že je něco hotové, že to mám za sebou a můžu si odpočinout. S vydáním desky prostě nic neskončilo, postovat se musí dál,“ popisuje.

Pomáhá české hudební scéně dostatečně Ministerstvo kultury? A potřebuje hudební scéna status umělce? Poslechněte si celý příspěvek o hudbě v nacházejícím roce.