Minimální důstojná mzda? Nedosáhne na ni polovina Čechů, říkají expertky, jež se podílely na výpočtu

13. prosinec 2019

Minimální důstojná mzda je částka, která by měla umožnit pokrýt základní potřeby pro důstojný život. Jejímu výpočtu se v uplynulých třech letech věnovala skupina expertek a expertů z akademické sféry, nevládního sektoru i veřejných institucí, včetně politoložky Kateřiny Smejkalové a sociální antropoložky Lucie Trlifajové. „Přestože je o třetinu až polovinu nižší než v západních zemích EU, nedosáhne na ni zhruba polovina pracujících Čechů,“ zdůrazňují Smejkalová s Trlifajovou.

„Žádný z indikátorů typu průměrné hrubé mzdy či minimální mzdy neříká nic o tom, jak se z těch peněz dá vyžít, málokdy se ta čísla totiž uvádí do kontextu,“ vysvětluje Kateřina Smejkalová jednu z pohnutek, která stála za výpočtem minimální důstojné mzdy. „Když budu konkrétnější, tak například v rámci nedávné společenské debaty o zvýšení minimální mzdy jsem nezaznamenala, že by se někdo tázal, jestli těch 170 000 lidí, kteří pobírají 14 600 korun, s tímhle obnosem peněz vůbec dokáže vyžít.“

Kateřina Smejkalová a Lucie Trlifajová

Podle Lucie Trlifajové je Česko v paradoxní situaci, kdy díky kombinaci nízké míry nerovnosti a nízké hladiny mezd vychází v rámci EU v měření chudoby dobře. „Je ale potřeba se kriticky dívat na to, jak jsou konstruované indikátory chudoby, které spoustu důležitých parametrů nezachycují. Aktuálně například zhruba čtvrtina obyvatel není schopna platit takzvaný nečekaný výdaj o částce 10 000 korun.“ „A časy, kdy jsme mohli říkat, že sice máme nízké platy, ale také nízké ceny, už dávno neplatí. V porovnání se západní Evropou nejsou ceny rozhodně nižší stejnou úměrou jako naše platy,“ dodává Smejkalová.

Jaká je historie minimální důstojné mzdy? Kdo jsou lidé, kteří by ji u nás potřebovali nejvíce? Kdy bylo v Česku naposledy valorizované životní minimum? A jak vysoká je aktuálně takzvaná nezabavitelná částka v souvislosti s placením exekucí? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Související