Ministerstvo životního prostředí chce podpořit vysazování nových stromků. Dá na ně 100 milionů korun

3. říjen 2019

Nový dotační program spustilo Ministerstvo životního prostředí. Chce tak podpořit komunitní výsadbu stromků na veřejných prostranstvích. Z rozpočtu na tento projekt vyčlenil resort sto milionů korun. O peníze z programu může zažádat prakticky každý, kdo chce ve svém okolí strom vysadit, musí ale získat potřebná povolení.

Výzvu ministerstvo vydalo na stránkách Národního programu Životní prostředí, jedna osoba může maximálně získat až 250 tisíc korun. Mezi podmínky pro dotace patří i prokazatelný vztah k místu realizace projektu. Může jít například o vlastnictví pozemku nebo trvalé bydliště tam, kde chcete stromky vysázet. „Nový dotační program je postaven na dobrovolnické práci, má jednoduché schéma a žadatelům finančně pokryje veškeré náklady na materiál nezbytný k výsadbě listnatých stromů a jejich následnou péči,“ řekl ministr Brabec webu Ekolist. Brabec očekává, že do dotačního programu se zapojí především místní organizace, školy a spolky. Otevřený je ale i jednotlivcům. Další podmínkou dotace je pak to, že plán výsadby osoba zveřejní na interaktivní mapě celonárodní iniciativy Sázíme budoucnost. Ta si klade za cíl vysadit 10 milionů stromů během následujících pěti let. Ministerstvo slibuje i to, že vzhledem k blížící se zimě bude vyřizování žádostí rychlé. Pokud nenastanou problémy, měla by být dotace schválena ve většině případů do tří týdnů.

Podívejte se taky na Díky virálnímu příspěvku na Twitteru bude mít Turecko svůj národní den sázení stromů a Létáte, ale máte výčitky svědomí kvůli přírodě? Spočítejte si, kolik po každém letu vysadit stromů.

autor: voh
Spustit audio
  • Dvanáctiletí chlapci nakoupili kondomy a prodávali je na festivalu, vydělali tisíce korun

    3. srpen 2022
    kondomy

    Islandští chlapci Vignir Elvar Lund a Matthías Jökulsson se rozhodli vydělat peníze. Nakoupili proto v obchodě kondomy a na festivalu na Westmanských ostrovech se je rozhodli prodávat. A to za vyšší cenu, než za kterou prezervativy pořídili v obchodě.

    Kluci koupili několik balíčků kondomů za 500 islandských korun. Za tuto cenu pak prodávali dva prezervativy z balíčku. „Vydělali jsme přes 30 tisíc islandských korun a na konci večera nám zbyly jen tři kondomy,“ řekl jeden z nich pro Iceland Monitor.

    Prezervativy mohli návštěvníci zaplatit nejen hotově, ale i převodem na účet. Nejčastěji si je kupovaly náctileté dívky, kterým se nápad zdál roztomilý. Chlapci ale serveru sdělili, že původní myšlenka přišla od jiné skupiny mladíků. „V podstatě jsme udělali jen to, co dělali oni, uvedl Matthías Jökulsson.

    Vignir Elvar Lund byl na festivalu se svou rodinou poprvé. Rád by se ale vrátil i příští rok a kondomy opět prodával.

  • Praha zná výslednou podobu lanovky z Podbaby do Bohnic, zvítězil návrh britského studia

    3. srpen 2022
    Vizualizace lanovky Podbaba – Troja – Bohnice

    Mezinárodní soutěž o novou podobu lanovky z Podbaby přes Troju do Bohnic vyhrál britský architektonický ateliér William Matthews Associates. Stavba by měla trvat přibližně rok, spuštění lanovky se očekává nejdříve v roce 2024.

    Návrh britského studia zvítězil převážně díky své citlivosti a ucelenosti. „Autorům se podařilo propojit všechny prvky a zároveň zachovat jejich jedinečné vlastnosti. Návrh, který je svým způsobem ikonický, se vyznačuje rafinovaností a taktilností – namísto prostého opakování designu vytváří členitou architektonickou rodinu. To je nejsilnější stránka, kterou je třeba při dalším vývoji zachovat,“ uvedla podle serveru DesignMag mezinárodní porota.

    Vizualizace stanice Troja

    „Porota rovněž vysoce ocenila kontextuální přístup, urbanistické začlenění a zohlednění stávajících podmínek. Návrh využívá krajinu jako svou nedílnou součást a vytváří velmi dobré propojení s nábřežím,“ pokračuje server.

    Lanová dráha přibližně za 1,5 miliardy korun propojí pražské čtvrti Dejvice, Troju a Bohnice. Kabiny lanovky s kapacitou 35 osob budou podle plánu jezdit každou minutu, doba jízdy je sedm minut. Dle prvních odhadů by měla začít vznikat mezi roky 2023 a 2024, pravděpodobné je ale posunutí výstavby.

  • Španělsko omezí klimatizaci a vytápění, chce snížit spotřebu energie

    3. srpen 2022
    klimatizace

    Španělsko oznámilo nová úsporná opatření, jimiž chce snížit spotřebu energie v zemi. Nová pravidla se týkají například nastavení klimatizací či vytápění ve veřejných budovách nebo vypínání osvětlení výloh ve večerních hodinách. Opatření je platné do konce října příštího roku a netýká se domácností.

    Vyhláška se vztahuje na veřejné budovy, jako jsou nákupní centra, kina, divadla, nádraží a letiště. Vytápění na těchto místech nemělo překročit 19 stupňů Celsia, v případě chlazení by klimatizace neměla být nastavena pod 27 stupňů. Prostory budou muset mít rovněž zavřené dveře, aby se neplýtvalo energií a světla ve výlohách obchodů nesmí svítit po 22. hodině.

    Opatření se netýká například nemocnic a škol, ale ani kadeřnictví, prádelen, pokojů v hotelech nebo veřejných dopravních prostředků. Výjimku mají i specifické provozovny, jako jsou třeba kuchyně restaurací nebo části supermarketů, kde je nutné udržovat určitou teplotu.

    Ve veřejných prostorách musí být umístěny teploměry a informační tabule, z nichž bude možné zjistit dodržování pravidel. V případě porušení opatření hrozí pokuta od 60 tisíc eur (1,5 milionu Kč) až do 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč).

    „Nemůžeme si dovolit promrhat ani jednu kilowatthodinu,“ uvedla ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Ribera. Španělské autonomní oblasti s novými pravidly převážně souhlasí. Ostře opatření kritizuje ale Isabel Díaz Ayuso, pravicová prezidentka madridského regionu. „Madrid se nevypne,“ říká. „Vytváří to nejistotu a odrazuje od turistiky a spotřeby,“ dodává podle deníku Guardian s tím, že nařízení nehodlá dodržovat.

  • Speciální brýle mění zvuk na titulky, ulehčí konverzace neslyšícím lidem

    2. srpen 2022
    Nové brýle pro neslyšící, které „titulkují“ mluvené slovo

    Britská společnost vyvinula speciální software, který za použití brýlí pro rozšířenou realitu dokáže převádět okolní zvuky na titulky. Ty se pak „promítají“ přímo do okolního světa. Špatně slyšícím a neslyšícím tak nový vynález může výrazně usnadnit sociální interakce s okolím.

    Chytré brýle pro rozšířenou realitu XRAI Glass jsou napojeny na mobilní telefon, který zaznamenává okolní zvuky. Ty pak v reálném čase software převádí do textové podoby. Jak popisuje server Bloomberg, program ve své aktuální verzi dokáže rozpoznat, kdo mluví. V budoucnu by ale podle vývojářů mohl i překládat jazyky, tóny hlasu, přízvuk i výšku tónu.

    S nápadem přišel Dan Scarfe loni o rodinných Vánocích. Jeho 97letý dědeček, který špatně slyší, se kvůli svému handicapu nedokázal plně zapojit do společných konverzací. „Došlo to tak daleko, že jen doslova mlčky sedí. A já si říkal: tak počkat, vždyť se pořád dívá na televizi s titulky. Proč bychom nemohli titulkovat celý svět?“ uvedl podle serveru Euronews.

    Některé organizace pro neslyšící označily vynález za „převratný“, přesto není bezchybný. Přepis totiž může být výrazně ovlivněn v hlučném prostředí, popřípadě během konverzací, kdy mluví více lidí najednou.

    Projekt je momentálně ve své pilotní fázi, ve které shání dobrovolníky pro testování. Poté chtějí výrobci produkt na základě zpětné vazby vylepšit a finální verzi uvést již v září.

  • Lidé mohou hlasovat o nejlepší projekty adaptace na změnu klimatu

    2. srpen 2022
    příroda

    Nejlepší projekty reagující na změnu klimatu mohou lidé vybírat v rámci soutěže Adapterra Awards. Svými hlasy mají možnost podpořit jeden z 18 návrhů, které pomáhají krajině a českým městům vyrovnat se se změnou podnebí.

    Letos je přihlášeno 67 projektů. Soutěžit budou v hlavních kategoriích Volná krajina, Zastavěné území, Náš domov a Pracovní prostředí. Udělena budou rovněž speciální ocenění pro projekty na území Prahy, českého a rakouského příhraničí. Vítěze těchto kategorií bude vybírat odborná porota složená z architektů, urbanistů a krajinářů, popisuje Ekolist.

    Do hlasování se může zapojit i veřejnost. Projekt s největším počtem hlasů získá Cenu sympatie veřejnosti. Své favority mohou lidé vybírat do 15. října přímo na stránkách Adapterra Awards. Hlasovat lze až pro dva české projekty a jeden rakouský. Na výběr je například mezi adaptací krajiny obce Vohančice, revitalizací Sedmihorských mokřadů nebo výstavbami či přestavbami nízkoenergetických budov.

    Výsledky pořadatelé vyhlásí 2. listopadu.

  • V Japonsku vyrábí speciální psí obleky do horka, mají zabudovaný větrák

    2. srpen 2022
    Psí obleček s větrákem

    Vysoké teploty nejsou nebezpečné jen pro lidi, ale i pro zvířata. Japonská firma zaměřená na oblečení proto začala vyrábět speciální obleky pro psy, které v sobě mají zabudované malé větráky.

    Přestože se někteří majitelé snaží chladit své mazlíčky třeba balíčky se suchým ledem, často je to ve vysokých teplotách nedostatečné. Rei Uzawa ze společnosti vyrábějící oblečení pro těhotné přišla s nápadem na „chladící“ oblek poté, co viděla, jak je její čivava po procházce v parném počasí unavená.

    Obleček je vyroben z prodyšné síťoviny a na zádech má připevněn malý osmdesátigramový ventilátor, který pomáhá zvíře ochlazovat. Je vhodný také pro kočky.

    Vzhledem k předpovědi počasí na následující dny se podle britského zpravodajského serveru Guardian neočekává pokles poptávky. Kvůli vysoké vlhkosti vzduchu se i teploty v noci pohybují nad 25 stupni.

  • Radio Wave na Letní filmové škole. Těšit se můžete na Buchty, Čelisti a spoustu hudby

    1. srpen 2022
    Na 47. Letní filmové škole v Uherském Hradišti samozřejmě nesmělo chybět nekompromisní duo Stuchlý-Schmarc z filmově kritického magazínu Čelisti, které s sebou přivezlo i nejnovější módní trend

    Čelisti, Buchty nebo Balanc. Tradiční i netradiční pořady Radia Wave obohatí program 48. Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Už v pondělí 1. srpna v 19:30 se návštěvníci ve stanu Českého rozhlasu můžou těšit na Aleše Stuchlého a Víta Schmarce a jejich filmově kritickou talkshow Čelisti.

    Klub Mír později roztančí naši moderátoři Martina Foldynová a Jarda Petřík, které můžete znát taky jako autory našich hudebních playlistů nebo DJs Brigitte Noir a Koxoy.

    Úterý bude patřit workshopu podcastu Balanc. O filmu a duševním zdraví si bude Petr Bouška povídat se Štěpánem Smolíkem od 14:30. Večer v Klubu Mír zahrají moderátoři Flámu a DJs Radia Wave Kewu a STEADY.

    Naživo se vaše oblíbené pořady představí i ve středu. Do světa literatury se stan Českého rozhlasu ve 14:30 přenese s Jakubem Pavlovským z podcastu Záložka, v 18 hodin si o všem a o ničem budou povídat Buchty Ivana Veselková a Zuzana Fuksová. K poslechu a tanci budou tentokrát hrát rapper Anki a Casablanka.

    Vstup s festivalovou akreditací je zdarma, pro veřejnost 50 Kč za každou party v Klubu Mír.

  • Tygrům bengálským se v Nepálu daří. Přibyly ale i útoky na člověka

    1. srpen 2022
    tygr bengálský

    Populace bengálských tygrů se v Nepálu za posledních dvanáct let ztrojnásobila, zároveň ale přibyl i počet útoků na člověka. Informuje o tom britský server Guardian.

    Ze 121 tygrů v roce 2010 se populace podle nepálské vlády zvýšila na 355. Ochránci přírody to přisuzují úspěchu v potlačení pytláctví, rozšíření národních parků a vytvoření koridorů pro divokou zvěř se sousední Indií.

    Některé komunity teď ale podle serveru Guardian zpochybňují úspěch ochrany tygrů bengálských kvůli častějším útokům na lidi. V posledních třech letech zaútočili tygři v chráněných oblastech sto čtyřikrát, šedesát dva lidí na následky zranění zemřelo. Zvířata často útočila, když lidé sbírali dřevo, pásli dobytek nebo hledali potravu.

    „Tygr se většinou lekne při odpočinku a zaútočí. Z našich údajů vyplývá, že přibližně osmdesát procent útoků jsou náhodná setkání, při nichž byli tygři vyrušeni nebo si mladší jedinci spletli člověka s kořistí. Případy, kdy by tygr sežral člověka, se pohybují kolem jednoho procenta,“ říká Mayukh Chatterjee z Mezinárodního svazu ochrany přírody.

    Podle některých odborníků by však nepálská vláda neměla podporovat jenom rozmnožování těchto šelem, ale měla by řešit i to, jak v přírodě žijí. „Lidé se dnes s tygry setkávají všude, takže případů přibývá. Jejich populace je v Nepálu na maximu, jsme malá země. Teď musí vláda ukázat, že tygři a lidé vedle sebe můžou žít,“ říká Shiv Raj Bhatta z organizace WWF Nepal, která se zabývá ochranou tygrů.

    Nepál odhaduje, že oblast Chitwan-Parsa, kde úřady růst populace podporují, pojme až 400 tygrů bengálských. Krajina na úpatí Himaláje v Indii a Nepálu je bohatá na volně žijící zvířata včetně slonů a nosorožců. Důsledkem klimatické krize se ale tygří populace rozšiřuje i dále na sever do vyšších nadmořských výšek.

  • Spojené státy plánují vysadit miliardu stromů. Chtějí obnovit území zničená požáry

    1. srpen 2022
    les

    Americké úřady plánují zalesnit území větší než milion a půl hektaru. Revitalizovat spálené a poškozené plochy pomocí nové výsadby by mělo trvat příštích deset let.

    Lesní požáry a další problémy podle Smithsonian Magazine v posledních letech zdevastovaly velkou část americké přírody. Správa amerických lesů nestíhá zničená území zalesňovat – úřadům se podařilo obnovit jenom šest procent plochy zničené požáry, škůdci a extrémním počasím. Zhruba milion šest set tisíc hektarů půdy ale stále čeká na zalesnění.

    Prázdná území by ale díky nové legislativě brzy měly zaplnit miliony stromů. Takzvané REPLANT Act a Bipartisan Infrastructure Law počítají s vysazením miliardy stromů, federální úřady proto budou muset najmout nové zaměstnance, zajistit více semen a rozšířit kapacitu školek, aby byly schopné vyprodukovat čtyřikrát více sazenic.

    Lesní porosty nejčastěji ničí právě požáry. Do konce letošního července spálily přes dva miliony hektarů plochy, což je dvakrát víc než předešlý rok a dokonce třikrát víc než před dvěma lety. Až osmdesát procent nových stromů lesníci vysazují právě kvůli ničivým ohňům.

    Smithsonian Magazine upozorňuje na to, že podle vědců budou lesní požáry častější a intenzivnější. „Lesy jsou nezbytný nástroj v boji proti klimatické změně,“ říká k projektu ministr zemědělství Spojených států Tom Vilsack. Americká vláda podporuje zalesňování kvůli schopnosti stromů filtrovat a zadržovat vodu, zachycovat uhlík, poskytovat domorodým komunitám potraviny. Lesy jsou navíc oblíbeným turistickým cílem a do ekonomiky přinášejí miliardy dolarů ročně.

    Mezi další problémy patří sucho, invazní druhy, napadení hmyzem, povodně nebo nemoci. Tyto jevy, rovněž zhoršené změnou klimatu, mohou být obzvlášť náročné pro mladé stromky. Podle odborníků by tak měla vláda v nové výsadbě postupovat strategicky. Joe Fargione z organizace Nature Conservancy upozorňuje na to, že některé oblasti jsou kvůli změnám klimatu tak zničené, že výsadba nových stromů je tam téměř nemožná.