Mladá generace Rusů propagandu přijímala vlažněji. Válka ale mohla všechno proměnit, říká politoložka
S Terezou Souškovou jsme se setkaly na jednom politologickém workshopu. Původně měla mít příspěvek o generačním střetu v ruské opozici. Po invazi na Ukrajinu se podle ní ale ruská opozice stala minulostí, a tak svůj příspěvek zaměřila na odlišné vnímání ruské propagandy vůči Ukrajině.
„Eskalací agrese Ruska proti Ukrajině se téma ruské opozice posunulo k historickým konotacím,“ říká politoložka z Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přesto jsem se jí zeptala na ruskou opozici i na přijímání ruské propagandy.
Před válkou podle ní existoval generační konflikt mezi otci zakladateli, kteří často působili již v disentu za doby Sovětského svazu v 70. a 80. letech. Po rozpadu SSSR založili v 90. letech nejrůznější organizace a pokračovali v hájení lidských práv. Kolem roku 2000 ale přišla řada mladých lidí, kteří začali vyzdvihovat i jiná témata – například otázky LGBT komunity, práv žen či domácího násilí. „Ve chvíli, kdy válka začala, zbytky ruské opozice byly rozprášeny. Mnoho lidí emigrovalo do zahraničí, mnoho bylo zatčeno nebo skončilo ve vazbách.“
Čtěte také
„Některé ty narativy jsou staré, studenoválečnické,“ odpovídá politoložka na můj dotaz týkající se odlišného přijímání ruské propagandy mezi generacemi. Jedná se například o narativy, že Rusko musí být velmoc, že má přirozené hegemonické postavení v mezinárodních vztazích, že na Ukrajině jsou nacisti a že se tam páchá genocida na ruskojazyčném obyvatelstvu.
„V nějakou chvíli jsem si začala uvědomovat, že ti, kdo na tyto narativy reagují kladně, jsou častěji příslušníci té starší generace, ti, kteří zažili Sovětský svaz. Pro mladou generaci ztratily mobilizační potenciál,“ dodává s tím, že válka v Rusku změnila vše a je možné, že se zásadně změnilo i vnímání propagandy mladými lidmi.
Pusťte si rozhovor a dozvíte se víc o dnes již neexistují ruské opozici nebo o tom, kolik toho podle politoložky dnes víme o ruském veřejném mínění.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka