Mladé progresivní Češky chtějí konec patriarchátu. Proč feminismus osvobozuje ženy i muže?
Jsou Gen Z progresivní, nebo konzervativní? Co si myslí o společnosti? A co si společnost myslí o nich? Pětičlenný tým redakce Radia Wave připravil sérii Vlna Zleva zprava o rozdílných názorových táborech uvnitř mladé generace. Tentokrát se zaměřuje na mladé ženy, které bychom mohli označit za progresivně liberální.
„Nemůžu říct, že by mi patriarchální uspořádání přinášelo něco pozitivního. Jsou témata, která se mě dotýkají víc, jako třeba reprodukční práva. A v těchto problémech mám pocit, že co se týče třeba politiky nebo obecně vysokých pozicí, se v zastoupení nemám o koho opřít,“ říká dvaadvacetiletá Beáta Ctiborová, studentka a učitelka angličtiny na základní škole.
„Ve světe 21. století by mělo být úplně přirozené být feministkou. Odmítání feminismu kvůli tomu, že ženy říkají, že mají rády, když jim muž otevře dveře, mi přijde oddělené od reality. Už by mělo být přirozené vědět, co feminismus je, a měly by to být přirozené hodnoty, a ne něco, co se tu valí jako strašák,“ myslí si čtyřiadvacetiletá studentka Natálie Mašková.
Podle Beáty genderově spravedlivá a feministická společnost snižuje nátlak jak na ženy, tak i na muže. „Je podle mě problematické rozlišovat mužské a ženské světy. Je to celé postavené jenom na stereotypech a nátlaku na to, jak by se měli muži a ženy chovat a jak by měli zapadat do jedné ze dvou škatulek. Což je podle mě blbost,“ dodává.
Z feminismu ale v mainstreamu neustále přetrvávají různé obavy. „Feminismus musíme vnímat v rámci progresu, který může zamíchat se společenskou dynamikou, což se nemusí líbit skupinám, které jsou v tuhle chvíli u moci. Strach z feminismu tu vždycky byl, je tady a asi tady vždycky bude,“ říká socioložka Vanda Maufras Černohorská z Akademie Věd.
Jak Beáta nahlíží na influencery, jako je Andrew Tate? Co si myslí Natálie o političkách, které se striktně vymezují proti feminismu? A jak obě hodnotí genderové rozdělování rolí v partnerských vztazích? Poslechněte si ve Vlně.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
