Zimu přežila díky kožešinám. Jak se žije ve stanu? Mladá umělkyně dala sbohem interiérům

17. září 2025

Startuje série Off-grid, ve které sledujeme originální přístupy k bydlení a s nimi spojené motivace. Bydlení v Česku je obzvláště pro mladé lidi stále nedostupnější, a tak se množí různé alternativy. Jaké to je žít v maringotce, ve stanu, v zahradním domku nebo v energeticky soběstačném domě? Nedostupnost je ovšem jen jedním z faktorů, naši hrdinové často spojili originální způsob bydlení se specifickým životním stylem.

Začínáme v podhůří Krušných hor, kousek za větším městem, kde urbánní strukturu olizuje příliv horské přírody. Na pozemku svých rodičů, v louce pod rodinným domem, rozbila na podzim 2024 své tábořiště Barča. Nešlo o racionální rozhodnutí, spíš vyslyšení úpěnlivé touhy a vnitřní potřeby žít venku.

darkeri_1080_lewand

Darkeři

Kde končí dobro a začíná zlo? Poslechněte si hranou pětidílnou dystopickou sérii Darkeři.

„Chtěla jsem frnknout někam do divočiny, ale pochopila jsem, že bude nejlepší to nejdřív zkusit tady. Nechtěla jsem utíkat z civilizace – jsem nablízku rodině nebo babičce, zároveň mám zázemí, nebo můžu s něčím pomoct. Cítím se jako toulavá kočka. Přijde se občas pomazlit nebo najíst, ale jinak je volná a může si dělat, co chce,“ směje se mladá keramička a umělkyně, která objevuje zapomenutá řemesla. Jedním z nich je třeba činění kůží, bez kterých, jak říká, by zimu ve stanu nepřežila.

„90 % mýho majetku tvoří ovčí vlna. Kůže činím asi dva roky, je to materiál, který se dneska spíš vyhazuje. Já to dělám metodou starou jako lidstvo samo. Doslova na vlastní kůži jsem si mohla vyzkoušet, jak mě to zachránilo. Vzniká tam spoluzávislost mě na prostředí, na neživé části tvora. Bez kožešin bych to nezvládla,“ vypráví Barča o základním doplňku nevytopitelného příbytku, jakým je stan v zimě.

Žít ve stanu celý rok je spíš experiment, na kterém se dá ale pocítí, jak nás formuje prostředí, ve kterém žijeme. „Třeba ticho. Když jsi v interiéru, tak je to úplně jiný ticho, než to, co je venku. Kdykoli vyjdu do přírody, okamžitě se uvolňuju. Najednou je mi dobře, nemusím se vůbec snažit. Když to porovnám s tím, jak teď proudím, mám energii dělat cokoli, mám radost – tak jsem asi předtím nebyla šťastná,“ uzavírá keramička tvořící pod jménem Gitta Bara.

Jak to vypadá ve stanu, kde se žije celoročně? Jak prožíváme obyčejné věci, když se vzdáme civilizačního komfortu? Jaká úskalí nebo těžkosti přichází s celoročním pobytem venku? Jak se dá spojit život venku se studiem na vysoké škole? Poslechněte si celý první díl! 

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu