Mladí Japonci jsou hikikomori. Dávají přednost samotě a virtuálním světům

4. prosinec 2015

Mladí lidé v Japonsku čím dál častěji dávají před vztahy přednost samotě a nemalá část z nich se také vyhýbá jakýmkoliv sexuálním aktivitám. Především o syndromech hikikomori a Shinai Shikogun, příčinách jejich masového rozšíření mezi mladými a změnách, kterými prochází tamější společnost, mluvil v pátečním studiu Michal Kolmaš z Katedry asijských studií Metropolitní univerzity v Praze.

Na téma hikikomori bude aktuálně od 7. prosince v pražském DOXu k vidění instalace, která je součástí výstavy Skvělý nový svět. Je podle Michala Kolmaše ono „odtržení se“ opravdu takový problém v reálném životě mladých Japonců, nebo se zmíněný fenomén zveličuje? „Předpokládá se, že lidí, kteří tímhle v současné japonské společnosti trpí, může být až milion. Což v zemi, kde žije zhruba 127 milionů obyvatel, je poměrně hodně. Myslím si, že příčina problému a jeho eskalace v současnosti vychází ze střetu staré a nové kultury. Role členů rodiny totiž byla na základě konfuciánského přesvědčení jasně daná. Muž dlouhé hodiny pracuje a žena plodí děti a stará se o rodinný krb. Někteří mladí lidé už ale takhle žít nechtějí, a tím pádem se dostávají do konfliktu se starší generací, která je do těchto rolí nutí. A když je mladí lidé nechtějí plnit, tak se na ně starší dívají jako na někoho, kdo zradil rodinu nebo její hrdost.“

S fenoménem odtržení se od společnosti úzce souvisí i syndrom celibátu, „Shinai Shikogun“, který v podstatě znamená drastické omezení jakýchkoliv sexuálních aktiv či prostého chození na rande. Podobně jako v případě hikikomori i tady hraje velkou roli proměna rolí v současné japonské společnosti a zažitá představa, že jakýkoliv vztah vede ke svatbě, a tím pádem k plození dětí. „Často se stává, že mladí muži vidí, že by mohli začít s někým chodit, ale očekávají, že do budoucna to povede k tomu, že žena bude chtít svatbu a oni budou muset převzít roli providera rodiny, což už spousta z nich udělat nechce. V Japonsku se totiž přibližně jen 2 % dětí rodí mimo manželství, neboli rodina rovná se děti,“ připomíná Kolmaš. A dodává, že stát už se snaží tyto problémy mladých aktivně řešit – například tím, že vzrostl počet prací, které nejsou na plný úvazek, a také organizuje setkávání mužů a žen a vynakládá peníze na párty, kde se mladí lidé mají seznamovat za účelem založení rodiny.

Jak moc dávají mladí lidé na veřejnosti najevo své city k partnerovi? Jaký vliv má na současnou japonskou kulturu ta evropská či americká a kdo všechno čte v Japonsku Mangu? I na to přišla v pátečním rozhovoru s Michalem Kolmašem řeč. Poslechněte si celý rozhovor, ve kterém nakonec došlo i na oblíbené karaoke.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka