Mladí lidé chtějí hospodařit, ale nemají přístup k půdě, zjistil výzkumník Tomáš Uhnák
V Česku trvale ubývá lidí v zemědělství a jedno procento společnosti obstarává potraviny pro zbytek. Umělec a zároveň doktorand na České zemědělské univerzitě Tomáš Uhnák spolu s dalšími umělci a umělkyněmi oslovil řadu ekologických českých pěstitelů a pěstitelek a výsledky svého výzkumu teď prezentuje na bienále Ve věci umění ve Veletržním paláci NG v Praze. „Z půdy se stává komodita, kterou už často nedává ekonomicky smysl si pořizovat,“ říká.
Čtěte také
„Některé výzkumy říkají, že nikdy v dějinách lidstva nebylo tolik rolníků jako dnes, ty počty se odhadují na 2,2 miliardy lidí. Ti produkují cca 70 – 80 % potravy,“ porovnává Uhnák situaci u nás a v ostatních zemích. „Zároveň čelí různým typům násilí, vykořisťování a záborům půdy. Tomu rolnictvo u nás nečelí, ale jsou témata, která jsou společná, jako třeba přístup k ekologickým osivům, právo na půdu nebo přístup na trh,“ dodává umělec.
Čísla ekologického zemědělství u nás sice stoupají, ale o naplnění potenciálu se podle Uhnáka stále bavit nemůžeme. „V rámci Evropské unie jsme na šestnácti procentech zemědělské půdy ekologického zemědělství. Z nadpoloviční většiny ekologické potraviny dovážíme z jiných zemí,“ dodává.
Kolik procent české společnosti jsou samozásobitelé? Poslechněte si podcast Vlna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
