Mladí literátní androši se schází U nás ve sklepě
Jako underground se většinou chápe Magor, Zajíček, Bondy, Plastici... Právě oni si ale časem vychovali další generaci. Mladé umělce, kteří jim dávali číst své první texty, kteří se jimi nechali ovlivňovat a kteří svoje umění nikdy nešířili svobodně, vždycky ho ale svobodně tvořili. A právě zástupce druhé generace undergroundu teď spojuje básnická antologie U nás ve sklepě.
Narodili se v době komunismu, s nímž nebyli zrovna v souladu, a tak už své debuty vydávali jen samizdatem. Pro básníky a další umělce takzvané druhé generace undergroundu jiná cesta ani neexistovala. Po revoluci se jejich díla začala šířit mnohem snáze, poprvé se ale na oficiálně tištěných stranách potkávají až teď. V Revolver Revue totiž nedávno vyšel sborník U nás ve sklepě, který mapuje básnickou a textařskou tvorbu dvanácti zásadních tvůrců podzemí 80. let. Pro autora konceptu Viktora Karlíka nebyla práce na antologii zřejmě nijak náročný výzkumný projekt, sám se jako výtvarník na přelomu70. a80. let pohyboval ve stejných kruzích. Spolu s kolegy tak prostě uspořádal básně a písňové texty svých přátel.
Největší zastoupení v knize mají J. H. Krchovský, Vít Kremlička a Jáchym Topol, který se z celé generace asi nejvíce prosadil i daleko za hranicemi přísného undergroundu, především díky svým prózám. Nechybí ale ani jeho bratr Filip, Vít Brukner, Tony Ducháček, Karel Malík, Luděk Marks, Ewald Murrer, Petr Placák, Martin Socha a Anna Wágnerová. Jejich básně jsou citlivě rozdělené do devíti okruhů, které charakterizuje jenom nenápadná tematická příbuznost. I když jsou ale společné znaky více či méně skryté a každý z autorů má svůj naprosto osobitý styl, dohromady tvoří vcelku jasný obraz tehdejší doby.
Tomu značně napomáhá i Karlíkův stručný úvod, v němž autentické vzpomínky přenášejí čtenáře na recitační večírky, které v 80. letech probíhaly u Jáchyma Topola v bytě a často volně přecházely v nekonečné mejdany. V závěru knížky jsou pak přetištěné i fotky, reprodukce některých samizdatových vydání a hlavně rozhovory s jednotlivými autory. Ty měly zjevně ještě zkonkrétnit představu tvorby v nesvobodě. Bohužel ale proběhly formou dotazníku sestaveného z dost návodných otázek, na které navíc tázaní odpovídali písemně. Na dotaz, zda psal v ruce, nebo na psacím stroji, při sebevětší snaze nemůže nikdo odpovědět příliš zajímavě.
Naštěstí ale za básníky mluví především básně. A ty jsou hlavní i v tomhle sborníku. Protože ovšem v undergroundové kultuře šly různé umělecké druhy vždycky bok po boku, doplňují antologii reprodukce výtvarníků a fotografů, kteří většinou nechyběli ani na zmíněných mejdanech. Výtvarná díla ale nejsou jen tak jednoduše přilepená k básním, i mezi nimi vznikají někdy snadněji a někdy hůře rozpoznatelné souvislosti, což svědčí o pečlivém výběru a zodpovědné redakční práci.
Revolver Revue, která vlastně sama vznikala z undergroundu, tak vydala krásnou výpravnou publikaci uceleně a autenticky popisující jednu generaci umělců. Generaci zcela nestandardní, protože musela tvořit ve zcela nestandardní době. I přesto se ale knížka U nás ve sklepě neuchyluje k žádnému patosu či nostalgii. Ta z ní vychází úplně přirozeně.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
