Mluvit o depresi z vás nedělá slabocha. V Londýně se diskutovalo o psychickém zdraví u mladých

Deprese

Přednáška v Londýně měla informovat a demytizovat problematiku psychických nemocí u mladých lidí. Konala se ve východolondýnském divadle Hackney Empire a zúčastnilo se jí 538 žáků ve věku mezi 13 a 18 lety. Zpráva, kterou chtěli pořadatelé mládeži předat, zněla: „Mluvit o psychických problémech z vás nedělá slabochy. Chceme, aby lidé chodili na léčení co nejdříve, tím rychleji a snáze se mohou uzdravit.“ Jeden z deseti dospívajících mezi pátým a šestnáctým rokem nejspíš trpí nějakou psychickou poruchou a 75% z nich nevyhledalo žádnou pomoc, informuje britský deník The Guardian. Virginia Woolf, Isaac Newton, Winston Churchill nebo J. K. Rowling – ti všichni trpěli depresemi a nezachránil je před nimi ani úspěch. Diskutovalo se i o nebezpečí vysoce koncentrovaného THC obsaženého v marihuaně, výrazně totiž zvyšuje riziko propuknutí nemoci. Role moderátorky večera se chopila Maya Jama, kterou si do videoklipu přizvala třeba nová hvězda ostrovního grimeu Stormzy.

Spustit audio
  • Kvůli odlesňování se populace zvířat v posledních desetiletích zmenšily o více než polovinu

    14. srpen 2019
    Opice gueréza se krmí v africkém pralese

    Podmínky pro život zvířat v lesích po celém světě se za poslední desetiletí zhoršily natolik, že se populace obratlovců zmenšily v průměru o zhruba 53 %. V nové zprávě na to upozorňuje Světový fond na ochranu přírody.

    Ten se zaměřil na období mezi lety 1970 a 2014. Pomocí takzvaného Living Planet Indexu sledoval vývoj 268 druhů ptáků, savců, obojživelníků a plazů žijících ve 455 populacích. Za pokles může podle WWF z více než 60 % odlesňování a ničení částí porostů. „Lesy jsou náš největší přírodní spojenec v boji s globálním oteplováním. Pokud chceme zvrátit celosvětový pokles v biodiverzitě a předejít klimatické krizi, musíme chránit lesy a druhy, které v nich žijí,“ řekla Deutsche Welle programová ředitelka německé pobočky Světového fondu na ochranu přírody Susanne Winter. Dodala, že zvířata a lesy žijí v symbióze a že ve chvíli, kdy počet jedinců některého druhu upadá, může kvůli tomu začít trpět právě flóra.

    WWF zároveň ve zprávě píše, že zvířata ohrožují vedle ztráty přirozeného prostředí také klimatické změny, nemoci, invazivní druhy nebo nadměrné využívání přírodních zdrojů. Aby se populace zvířat přestaly zmenšovat, nebo se dokonce znovu rozšiřovaly, fond doporučuje zavést kombinaci několika opatření. Zastavit odlesňování podle něj totiž nestačí. Studie zároveň ukázala, že zlepšení díky tomu přijít může. Ukazují, že série opatření pomohla obnovit například populaci goril ve střední a východní Africe nebo opic kapucínů v Kostarice.

  • Člověk s televizí nasazenou na hlavě roznášel staré televizory po americkém předměstí

    13. srpen 2019
    Člověk s televizí nasazenou na hlavě roznášel staré televizory po americkém předměstí

    Více než padesát domácností na bohatém předměstí amerického Richmondu našlo v neděli ráno u dveří staré televizory. Roznášel je člověk, který měl sám na hlavě televizi. Zatím se nepřišlo na to, kdo to byl a proč to udělal.

    „Chce se proslavit jako Santa Claus televizí? Nevím,“ řekl jeden z místních Jim Brooksbank stanici i WTVR. Staré televizory se našly u více než padesáti domů. „Myslel jsem si, že ji donesl můj syn, ale očividně ne. Ti, co to udělali, měli až moc volného času, když takové množství televizorů rozvezli po celém sousedství,“ dodal další z obyvatel Michael Kroll. Police o situaci ví, obdržela několik videí ze soukromých bezpečnostních kamer, a zatím nemá důvod se domnívat, že by mělo jít o něco většího než o neškodný prank. „Maximálně se to může jevit jako nepříjemnost pro místní,“ uvedl pro televizi ABC 6 jeden z policistů. Právě strážci zákona i zaměstnanci okrsku Henrico, pod nějž předměstí spadá, v neděli všechny televize naložili do aut a odvezli pryč. „Policie odvedla skvělou práci,“ pochválil policisty Brooksbank. Není to však poprvé, co se tím zabývali, na jiném místě v Henricu totiž někdo před rokem také rozvezl televize po domovních zápražích. „Myslím si, že je to jenom vtípek. Nějací studenti, kteří se nudí,“ uzavřel Kroll.

  • Poslechněte si zpěv mořských ryb. Bručí a skřehotají, zvuky používají na obranu i pro páření

    13. srpen 2019
    Podmořský život na korálových útesech v Austrálii

    Oceán se může zdát jako tiché místo, když se však pozorně zaposloucháte, můžete zaslechnout rybí zpěv. Většina z této podvodní hudby pochází od „sólistů“, kteří pořád dokola opakují jeden zvuk. Když se však prolnou s dalšími rybami, vytvoří podmořský sbor.

    Jak píše server New Scientist, Robert McCauley se svými kolegy z Curtin University v australském Perthu nahrával po dobu 18 měsíců hlasitě „zpívající“ ryby v pobřežních vodách u Port Hedland v západní Austrálii. Společně rozpoznali sedm odlišných rybích „sborů“, které se vždy rozezněly s rozbřeskem a západem. Tři z nich si můžete poslechnout pod tímto odkazem. Hluboký zvuk, který zní v nahrávce trochu jako siréna, vydává ryba Protonibea diacanthus. Bručení pochází od ryby, jež nepříliš překvapivě spadá do čeledi bručounovitých. Poslední zvuk je z „dílny“ netopýří ryby. „Poslouchám rybí skřehotání a zurčení už téměř třicet let a pořád mě překvapují svou rozmanitostí,“ říká McCauley. Zvuk hraje důležitou roli v životě ryb: při rozmnožování, krmení či ochraně teritoria. Noční predátoři si díky nim předávají rozkazy, zatímco ryby, které jsou aktivní ve dne, je používají na obranu svého území. „S ranním a večerním (rybím, pozn. red.) zpěvem se setkáte stejně jako s tím ptačím,“ říká Steve Simpson z univerzity v britském Exeteru. Pokud byste si chtěli poslechnout další rybí zvuky, neváhejte navštívit web Discovery of Sound it the Sea, kde je mnoho nahrávek i dalších informací

  • Podvodníci lákají děti do Evropy na fotbal, na místě ale končí jako otroci

    13. srpen 2019
    Africké děti hrají fotbal

    Do Evropy podle odhadů přicestuje více než 15 tisíc dětí ročně kvůli falešným vyhlídkám na profesionální fotbalovou kariéru. Podvodníci, kteří se tváří jako fotbaloví agenti, se zaměřují na mladé zahraniční hráče, jimž slibují místa v evropských klubech. Kluci, kteří jim uvěří, pak utratí jmění za víza, pasy a letenky, jenom aby zjistili, že žádný klub je na místě nečeká. 

    Jak píše doktorand z univerzity v britském Nottinghamu Ini-Obong Nkang ve svém článku na serveru The Conversation, často potom končí jako novodobí otroci a jsou nuceni k prostituci či dealování drog. Popsaný jev je klasický obchod s lidmi, mladí fotbalisté z chudších afrických nebo latinskoamerických států se však setkávají i s více „legitimním“ zneužíváním. Stává se to ve chvíli, kdy sportovní agent upíše hráče některému z evropských klubů, čímž v některých případech získá kontrolu nad tím, co hráč dělá, a vydělává na (pro fotbalistu) nevýhodném kontraktu; agentovi totiž patří část hráčovy výplaty. Smlouvy jsou navíc závazné a těžko vypověditelné. Tresty pro kluby přichází, jak napsala britská BBC (například španělské týmy Real Madrid a Atletico Madrid dostaly před třemi lety pokuty od mezinárodní fotbalové federace FIFA a po dobu dvou přestupových období nemohly upsat nové hráče), podle výzkumnice Eleanor Drywood z univerzity v Liverpoolu však nejsou účinné.

  • Základní nepodmíněný příjem sníží byrokratickou zátěž, ale zvýší daně, zjistila finská studie

    13. srpen 2019
    03451687.jpeg

    Výzkum, který si nechalo vypracovat finské ministerstvo financí, zjistil, že zavedení základního nepodmíněného příjmu při zachování vyrovnaného rozpočtu by snížilo úroveň chudoby minimálně, zato ale by si vynutilo znatelné navýšení daňového odvodu.

    Autoři studie pracovali s jasně definovanými vstupními daty i metodikou: průměrným základním příjmem 700 euro, mikroanalytickou simulací uplatňovanou na všechny reformy daní a sociálních dávek od 80. let a zpracovávaná data byla reprezentativní specificky pro finskou populaci. Předpokládaný základní nepodmíněný příjem by měl nahradit sociální dávky, které nyní stát vyplácí na základě stanoveného systému, benefitem by se pak staly příjmy plynoucí z výkonu práce. Podle Heikki Viitamäki, odbornice na danou problematiku z ministerstva financí, takto pojatý základní příjem v důsledku omezí chudobu a platovou nerovnost jen minimálně. Daň z příjmu zároveň s tím vzroste a celkový vliv na čistý příjem z práce bude taky zanedbatelný. Prospěch z takového systému by zcela nepřekvapivě měli především zaměstnanci a podnikatelé s nižšími příjmy, zatímco daňová zátěž by dopadla nejvíce na skupinu obyvatel se středními a vyššími platy. Nejdůležitější zjištění, ke kterému studie dospěla, je, že za těchto okolností koncept základního nepodmíněného příjmu nepovede k tomu, že se lidem i tak vyplatí pracovat. S rostoucím příjmem by totiž úměrně tomu rostl i daňový odvod. Naopak finská studie potvrdila předpoklad, že systém základního příjmu zjednoduší a zpřehlední fungování ekonomického byrokratického aparátu. Zprávu přinesl web Helsinki Times.

  • Farmáři ve Španělsku nasazují místo chemie na rostliny „hodné“ brouky

    13. srpen 2019
    Farmář

    Pro pěstitele paprik Antónia Zamoru pracují 24 hodin denně tisíce maličkých dělníků. Jde o prospěšný hmyz, který z jeho paprik požírá parazity. Farmář totiž už deset let svou zeleninu neošetřuje chemicky, ale na rostlinky věší malé sáčky s roztoči. Ti útočí na škůdce, aniž by poškozovali rostliny.

    I Zamorovi kolegové v provincii Almería v Andalusii od insekticidů hromadně upouští a jejich spotřeba se od roku 2007 snížila o 40 procent. Zeleninu z této oblasti, která ročně vypěstuje polovinu španělské zelinářské produkce, ošetřují farmáři tzv. biokontrolou. Tu používá už asi 60 procent pěstitelů rajčat a okurek a 25 procent pěstitelů lilků. To dělá ze Španělska zemi s největším využitím biologické kontroly na světě. V souladu s novým trendem vznikají v oblasti „továrny“, které produkují miliardy hmyzích pomocníků. V hermeticky uzavřených sálech, kde se kontroluje teplota, se tu chovají roztoči, kteří kromě Španělska pomáhají zemědělcům i v Portugalsku a v Maroku. Účinnost biologické kontroly ale zatím naráží na způsob intenzivní produkce – protože farmáři zeleninu ve sklenících pěstují celoročně, chybí hmyzu sezonní pauza, což přispívá k šíření parazitů.

  • Migranti ukazují v rámci Migrantours Evropanům jejich vlastní města

    12. srpen 2019
    Maročanka Essediya Magboul provází v Turíně místní obyvatele, kteří se tu narodili, tržištěm Porta Palazzo

    Maročanka Essediya Magboul provází v Turíně místní obyvatele, kteří se tu narodili, tržištěm Porta Palazzo. Ukazuje jim, co je to laban, vysvětluje stravovací zvyky spjaté s ramadánem a vodí skupinky Italů k arabské pekárně, jejíž majitelé nabízí ochutnávku sušenek ghoriba a odpovídají na otázky.

    V prostoru několika uliček trhu provede Magboul Turíňany východní Evropou a přes Střední východ do východní Asie. „Doufám, že tahle prohlídka změní názor místních na muslimy. Přistěhovala jsem se v roce 2002 a dodnes se na ulici setkávám s negativními reakcemi, protože nosím hidžáb,“ vysvětlila Magboul reportérce z britského deníku The Guardian. Smyslem prohlídek Migrantour, které pro převážně italské rodáky vedou uprchlíci z Afriky, východní Evropy i Asie, je ukázat místním přínos jiných kultur a seznámit je s konkrétními příběhy průvodců. Koncept Migrantour vznikl v Turíně v roce 2010 a od té doby se rozšířil do dalších celkem 16 italských měst i jiných evropských metropolí, jako je Paříž nebo Brusel. Lístek na tour stojí v průměru 12 euro a na volné noze je zaměstnáno více než 150 průvodců.

  • Přepracovaní Japonci si mohou v době oběda v práci zdřímnout v rámci „spacího programu“

    12. srpen 2019
    Japonec

    Japonci jsou lidé s největší spánkovou deprivací na světě. Lidé, kteří nejsou zrovna v práci, usínají všude – v kavárnách během pauzy na oběd, vsedě i vestoje, v dopravních prostředcích.

    Podle letošních statistik OECD naspí Japonci ze všech národů nejmíň – jen 442 minut denně, což není ani sedm a půl hodiny. Svého workoholismu a jeho negativních dopadů na životy lidí si země začíná všímat. Letos v dubnu vstoupil v platnost nový zákon o omezení přesčasů – nově je legální napracovat přesčas „jen“ 45 hodin měsíčně. Takanori Kobayashi musel kvůli chronickému přepracování a nevyspání skončit s podnikáním. Pak založil NeuroSpace, start-up, který zavádí do japonských firem spací program. Podle britského zpravodajského serveru BBC berou společnosti únavu svých zaměstnanců vážně a zaměstnance lákají, aby si dali hirune, což v překladu doslova znamená „obědový spánek“. Například ústředím firmy GMO Internet Group, která poskytuje webhostingové služby, se v době oběda line silná uklidňující vůně levandule a v nevyužité zasedačce na lehátkách pospává 27 zaměstnanců. Každý den od půl jedné si tu mohou nerušeně odpočinout celou hodinu. Kobayashiho firma momentálně spolupracuje s více než 70 japonskými společnostmi. Pomáhá jim zavádět a přizpůsobit spací program pro zaměstnance. Vystresovaným pracovníkům taky radí, jak relaxovat a usínat bez pomoci léků.

  • Britská města zakazují svým občanům nadávat

    9. srpen 2019
    Ashford v Kentu

    Nařízení o veřejném pořádku, které se v Británii označuje zkratkou PSPO, zavedl do právního systému zákon o společenském chování v roce 2014. Od té doby tuhle možnost zavedení zákazu využily desítky měst nebo městských částí, například Morecambe v Lancashire, Ashford v Kentu, Canterbury nebo Dartford.

    Radní tvrdí, že zákaz používání hrubých výrazů na veřejnosti pomáhá předcházet dalším přestupkům, zastánci svobody projevu jsou zděšení. Manifesto Club, skupina lidí, kteří v Británii bojují proti omezování svobody ve vyjadřování, spočítal, že jen za období listopad 2014 až červen 2017 zavedlo zákaz nadávání a používání peprných výrazů na veřejnosti 15 radnic. Některé z nich pak zákaz zase zrušily. Organizace Liberty, která dohlíží na lidská práva, tvrdí, že úředníci nařízení používají k omezování svobody projevu. Radní Alistair Sinclair ale pro zpravodajský server Guardian oponuje: „Klení a nadávání se stane trestným, jen když bude někoho obtěžovat nebo urážet. Je to jeden z prostředků, kterým dosáhneme na problematické skupinky lidí, kteří se nevhodně chovají v centru města. Na ně si opakovaně stěžuje veřejnost, obchodníci i zaměstnanci tamní nemocnice,“ argumentuje. Zákazy sprostých slov jsou trnem v oku i umělcům. Komik Mark Thomas poslal radním města Salford Quays, kde měl vystupovat a kde zároveň pod pokutou tisíc liber platil zákaz hrubých slov, před svým vystoupením seznam 425 výrazů, které hodlal během své show použít, aby je zkontrolovali.

    Přečtěte si taky Londýn na základě tlaku médií a veřejnosti zakázal stavět dětská hřiště jen pro bohaté.