Moja šimrá Richarda

Server The Guardian píše, že výsledky průzkumu podtrhují slova expertů, kteří hovoří o rostoucí „epidemii“ závislosti na alkoholů a drogách v zemi. „Epidemie konzumace alkoholu a drog se zhoršuje. Vláda tvrdí, že pijeme méně, ale já to tak nevidím,“ řekl psychiatr Niall Campbell, který se na závislosti specializuje. Skupina klinik, která si průzkum objednala, tvrdí, že od roku 2019 zaznamenala až 40% nárůst počtu lidí, kteří hledají pomoc se závislostmi.

Z průzkumu také vyplývá, že 16 procent Britů má obavy, že partner či partnerka nebo někdo z příbuzných a přátel užívá nelegální drogy. Zároveň data ukázala, že rodiny vydělávající více než 50 tisíc liber ročně (v přepočtu necelých 1,4 milionu korun) mají třikrát větší pravděpodobnost, že někdo z členů má s nějakou závislostí problém.

„Bohužel tyto výsledky nejsou překvapením a odrážejí naše vlastní studie o rozšířenosti škod způsobených alkoholem v celé škále konzumace alkoholu,“ uvedl Richard Piper, výkonný ředitel organizace Alcohol Change UK, která se zabývá nadměrnou konzumací alkoholických nápojů.

Údaje britské Národní zdravotní služby NHS pak ukazují, že v Anglii kvůli problémům s alkoholem či drogami služba léčí přes 300 tisíc lidí ročně. Je to nejvyšší číslo od let 2009 – 2010. Zároveň z dat vyplývá, že počet úmrtí souvisejících s alkoholem je aktuálně historicky nejvyšší.

V České republice pak užívá alkohol denně nebo téměř denně až 11 procent dospělých krajanů denně. Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti dodává, že Česko patří mezi země s nejvyšší průměrnou spotřebou alkoholu na obyvatele.

Tři psi postupně vstupují do pokoje seržanta Jeissona Sáncheze Duqueho, který byl postřelen během bojů v provincii Antioquia na severozápadě země. Kratos, nejstarší z trojice, dostane pamlsek a pozdraví tlapkou. Lupa si lehne na podlahu a Sánchez ji začal drbat, i když kvůli zranění zad nemůže vstát.

„Zapomenete na bolest a soustředíte se na psy,“ řekl Sánchez agentuře AP. Vojáci se dodnes potýkají s následky desetiletí trvajícího konfliktu v Kolumbii, který si vyžádal 450 tisíc životů a vyhnal z domovů sedm milionů lidí. Navzdory mírové dohodě mezi vládou a největší guerillovou skupinou v zemi FARC z roku 2016 v Kolumbii stále operují různé ozbrojené skupiny. Tyto skupiny — včetně frakcí odštěpených od FARC — mezi sebou soupeří o území, výnosy z nelegální ekonomiky, například obchodu s drogami, uvádí Al Jazeera.

Cílem programu psích terapeutů, který byl zahájen v dubnu 2024, je poskytovat psychologickou podporu a usnadnit vojákům zotavení. Ti se potýkají s fyzickými i emocionálními jizvami, někteří za sebou mají amputace po šlápnutí na minu nebo zranění způsobená výbušninami shozenými z bezpilotních letounů.

„Psi prokazatelně urychlují zotavení pacientů,“ tvrdí zástupkyně ředitele nemocnice Eliana Patricia Ramírezová. Vojákovi Luisi Miguelovi Lópezovi, který přišel o část nohy při výbuchu miny v provincii Antioquia, pomohly návštěvy psů překonat depresi, kterou pociťoval během pobytu v nemocnici. „Měl jsem hroznou depresi, protože jsem tam byl sám. Manželka mě podporovala, ale to nestačilo. Když přijdou psi, tak se všechno změní. Nosí štěstí.“

Na Madagaskaru, ostrově u východního pobřeží Afriky lidé protestují už týden kvůli nedostatku vody a elektřiny, upozorňuje agentura AP. Prezident Andry Rajoelina byl v pondělí donucen rozpustit vládu.

Jednadvacetiletý student medicíny Fanilo z hlavního města Antananariva uvedl, že postup vlády během protestů jen posílil odhodlání mladých. „Ten den jsme vyšli s květinami, plakáty, zpívali jsme zcela pokojně, aby byl náš hlas slyšet, a cestou jsme byli bez jakéhokoli opodstatněného důvodu tvrdě potlačováni bezpečnostními složkami,“ uvedl pro NPR.

Fanilo dodává, že většina protestů vzniká spontánně a šíří se hlavně přes Facebook. Protestující používají jako symbol kreslenou lebku ve slaměném klobouku. Obrázek pochází z japonského anime seriálu One Piece o pirátech bojujících proti represivní vládě, píše americká CNN.

Lebka a zkřížené kosti se také staly symbolem protestů generace Z v Asii, například těch, které minulý měsíc svrhly nepálskou vládu. Fanilo říká, že madagaskarští demonstranti sledovali dění v Nepálu, kde mnohé rozzlobila videa dětí politiků žijících v přepychu neboli „nepo kids“.

Madagaskar není v Africe ojedinělým příkladem. Na druhé straně Indického oceánu, v Keni na východním pobřeží Afriky, probíhají od loňského roku masové protesty generace Z, kdy tisíce lidí vyšly do ulic na protest proti nepopulárnímu zákonu o financích. Demonstranti dokonce vtrhli do parlamentu v Nairobi, zapálili jeho část a při zásahu bylo zabito několik desítek lidí.

Protesty zuří i v severní Africe. V Maroku se mládež ve více než deseti městech účastní největších protivládních shromáždění posledních let. Demonstranti požadují reformy zdravotnictví a školství a kritizují miliardové výdaje na stadiony před mistrovstvím světa ve fotbale 2030.

Podle dokumentu se lidstvo bez zásadních změn v potravinovém systému nevyhne nejhorším dopadům změny klimatu ani v případě, že úspěšně přejdeme na čistší energii.

„Pokud se neodkloníme od neudržitelné potravinové cesty, na které jsme dnes, selžeme i v klimatické agendě. Neuspějeme ani v oblasti biologické rozmanitosti. Selžeme v oblasti potravinové bezpečnosti. Selžeme na mnoha cestách,“ uvedl pro agenturu AP spoluautor studie Johan Rockström, který vede Postupimský institut pro výzkum dopadů změny klimatu.

První zpráva EAT-Lancet z roku 2019 navrhla tzv. „planetární zdravou stravu“, jejímž základem jsou obiloviny, ovoce, zelenina, ořechy a luštěniny. Aktuální verze doporučuje omezit konzumaci živočišných bílkovin a mléčných výrobků na jednu porci denně a červené maso si dopřát asi jednou týdně. To platí zejména pro obyvatele vyspělých zemí, kteří neúměrně přispívají ke změně klimatu a mají větší možnost volby potravin, které konzumují.

Ačkoli se doporučení opírala především o zdravotní data, například o prevenci cukrovky 2. typu a srdečních onemocnění, vědci dodávají, že environmentální přínosy jdou ruku v ruce se zdravotními.

Podle vědců by samotná změna stravování mohla snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství o 15 %, protože výroba masa, zejména červeného, uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů, které oteplují planetu. Zvýšení produktivity plodin, omezení plýtvání potravinami a další opatření by mohly tento efekt navýšit až na 20 %.

Největší nárůst vědci zaznamenali u rakoviny prsu, štítné žlázy a kolorektálního karcinomu, a to i u lidí bez genetické zátěže. Podle deníku The Washington Post, který se fenoménem zabýval, se proto pozornost odborníků obrací od genetiky a životního stylu spíš k prostředí, ve kterém dnešní mileniálové vyrůstali.

V 60. a 70. letech dostávaly těhotné ženy v USA velké množství léků – od antidepresiv přes přípravky proti nevolnosti až po hormonální léčbu. Některé z nich braly hydroxyprogesteron caproát podávaný ke snížení rizika předčasného porodu. Látka je dnes spojována s více než dvojnásobným rizikem vzniku rakoviny u dětí vystavených těmto látkám v děloze. Píše o tom server Vice.com.

Dalším faktorem jsou vysoce průmyslově zpracované potraviny. Mileniálové na nich vyrůstali a i dnes stále tvoří více než polovinu kalorického příjmu například ve Spojených státech. Podle studií mají přímou souvislost zejména s rakovinou tlustého střeva u mladých dospělých. Významnou roli hraje také spánek. Cirkadiánní rytmus narušený nejen pracovní zátěží, ale i dlouhými hodinami strávenými u obrazovek, může oslabovat imunitu i přirozenou opravu DNA a měnit hormonální rovnováhu v těle.

Do toho se přidávají i novější hrozby: mikroplasty a PFAS, takzvané „věčné chemikálie,“ které vědci nacházejí v lidské v krvi, plicích, placentách i srdci. Tyto látky dokážou narušovat hormonální systém, vyvolávat záněty a v konečném důsledku zvyšovat riziko vzniku nádorů.

Podle vědců tak mileniálové nejsou jen generací s rychle rostoucím počtem onkologických diagnóz, ale i první generací, u které jsou v krvi prokazatelně patrné známky rychlejšího biologického stárnutí. Pokud se nepodaří najít řešení, stejné hrozby čekají i generace po nich.

Seznam „icků“ – tedy nechutných návyků, přes které nejede vlak – píše o nich třeba server I fucking love science, má i šestadvacetiletá Lea Veloso. Jak píše deník Guardian, na její blacklist se dostane muž, který plive na zem, neumí vařit, poslouchá jen hity z TikToku nebo se stydí zpívat karaoke. Nedávno přidala i další položku: když si někdo šetří sex až na období po svatbě. Drží se přitom pravidla „třikrát a dost“ – v toleranci jsou maximálně tři prohřešky z jejího seznamu, pak vztah končí. Přiznává ale, že kvůli sociálním sítím má problém nahlížet na lidi s dostatečnou empatií – a že je z reálných mužů neustále zklamaná.

Sociální sítě definují slovník, kterým příslušníci gen Z popisují vztahy. Výrazy jako „golden retriever boyfriend“ – tedy přítel, který je oddaný a bezmezně pozorný – nebo „red flag“ – varovný signál, že něco není v pořádku – fungují jako rychlý návod, jak označit kvality protějšku. Na TikToku se navíc objevují tvůrci, kteří radí, jak vztahový potenciál odhadnout. Miliony sledujících si pak v komentářích ověřují, jestli jejich zkušenosti do zmíněných vzorců zapadají. Podle odborníků takový přístup vztahy spíš komplikuje – osobnost partnera se ztrácí pod nánosem termínů, diagnóz a položek v checklistu.

„Sociální sítě mě děsí k smrti, pokud jde o randění,“ říká dvaadvacetiletá Nicole. Přiznává, že „accountability culture“ sice snáz odhaluje toxické chování, ale zároveň mezi lidmi dusí romantiku. Pro některé je tak jednodušší zůstat ve světě fantazie – a hledat ideální vztah třeba v otome hrách, kde vás virtuální partner miluje bezchybně a navždy.

Line-up staví letošní ročník festivalu na kontrastech. V pátek vystoupí v klubu Fléda popová zpěvačka Pam Rabbit, která jinak plní velké haly. V sobotu stejnou scénu ovládne spojení rappera Vladimira 518 a zpěváka 7krát3. Mezi další potvrzené interprety patří Please The Trees, Bratři, Esazlesa, MMNK, Kosmetik Institut nebo zahraniční hosté jako Baron Crâne a Denuit z Francie, Indra z Itálie či The Empty Threats z Austrálie.

Jednou z hlavních novinek tohoto roku je zapojení brněnského Červeného kostela, pro který AVA kolektiv připravil ambientní audiovizuální performance. O den později se v ikonickém prostoru představí německá dark-wave hudebnice Rosa Anschütz, která koncem září vydala nové album Sabbatical.

Součástí festivalu je také konference ReConnect zaměřená na propojování hudebních komunit. Program nabídne panely o synchronizaci, publishingu i budování sítí klubů a promotérů. Na ReConect dorazí hosté z mezinárodní scény jako James Minor – bývalý ředitel showcase festivalu SXSW, Lisa Branigan z Glastonbury nebo Dimitri Hegemann, zakladatel berlínského Tresoru a festivalu Atonal.

Batch proběhne v klubech Alterna, ArtBar, Fléda, Kabinet Múz, Metro Music Bar, Sibiř nebo Stará Pekárna. Vstupenky jsou dostupné na jednotlivé dny i na celý festival a držitelé festivalových lístků mají volný vstup i na koncert Rosy Anschütz.

Na novou studii časopisu z časopisu Nature Communications upozorňuje server CNN Science. Výzkumníci z Oregonské zdravotnické univerzity v Portlandu zkoušeli nahradit nefunkční jádro vajíčka, tedy buňky, která je pro početí zcela klíčová. Místo něj do vajíčka zavedli jádro z kůže. To zajistí, že dítě bude mít DNA obou rodičů.

Doteď totiž neplodnost řeší darovaná vajíčka, tedy od jiné ženy. To může přinést nové příležitosti i pro stejnopohlavní páry, které tak mají šanci, aby jejich dítě mělo DNA obou rodičů. Dítě by díky změně mohly mít třeba i ženy po invazivní chemoterapii, která často vede k odumírání buněčných jader ve vajíčkách.

Podle BBC není vajíčko, které vědci takto upraví, připravené k oplodnění. Musí z něj ještě odstranit polovinu chromozomů, protože lidská kůže už obsahuje kompletní, 46člennou sadu. I tuto metodu už ale otestovali a jsou na dobré cestě k dalšímu vývoji. V současné fázi sice z 83 embryí obstálo jen 9 procent, ale podle výzkumníků už teď věda dosáhla věcí, které se dříve zdály nemožné.

Kumari je podle CNN vždy dívka mezi 2 a 4 roky, musí mít bezvadnou pleť, vlasy, oči nebo chrup. Nesmí se bát tmy. Vždy nosí červenou barvu, vlasy si spíná do drdolů a na čele má namalované třetí oko.

Předchozí bohyni Kumari bylo 11 let a také jí se dostalo na oslavách poct. Čestné místo ale musela opustit kvůli tomu, že dosáhla puberty. Světice se vždy vybírají z dívek jednoho rodu, který patří k nejstarším obyvatelům Káthmandú, nepálského hlavního města. Server mint píše, že se malé Aryataře včera klaněly procesí věřících. Uctili ji tak, že se čelem dotkli jejích nohou, nabízeli jí květiny i peníze.

Život nepálské bohyně má ale i své stinné stránky. Po celou dobu v „úřadě“ žije o samotě v chrámu, bez kamarádů. Ven může jen několikrát do roka na různé festivaly. Po opuštění funkce Kumari pak dívky mívají problém s adaptací na běžný život. Nezvládají třeba domácí práce nebo školní docházku. Navíc řada z nich zůstává svobodná, protože svatba s bývalou Kumari podle nepálského folkloru přináší neštěstí.