Může neoliberalismus za deprese? Výzkum spojuje nárůst perfekcionismu u mladých s duševními nemocemi

Perfekcionismus je volně definován jako kombinace příliš vysokých osobních očekávání a nadměrně kritického sebevnímání. V současné literatuře neexistuje jednoznačná shoda o významu perfekcionismu pro život jednotlivce. Experimentálně ne zcela přesvědčivé dělení rozděluje perfekcionismus na dvě složky, které se označují jako perfekcionistické úsilí a perfekcionistické obavy. První je spojována s větší pílí, extroverzí, pozitivním naladěním a životní spokojeností. Perfekcionistické obavy souvisí s pochybnostmi jednat a strachem z negativního společenského hodnocení. Ve zkratce, perfekcionismus může mít na život člověka pozitivní vliv, pokud není spojen s velkými očekáváními a přílišnými obavami z chyb. Problémem je to, že v praxi se tyto dvě složky značně překrývají.

Článek volně dostupný na internetu je takzvaná metastudie, která analyzuje psychologické výzkumy perfekcionismu mezi mladými lidmi. Jeho autoři identifikovali přes 1 700 studií zveřejněných v letech 1989 až 2016, vzorek zahrnuje údaje o celkem 40 000 mladých lidech ze Spojených států, Kanady a Velké Británie, kteří byli testováni pomocí testu zvaného Multidimensional Perfectionism Scale (MPS).

Test MPS měří perfekcionismus v řadě dimenzí, které souvisí s tím, zda jsou vysoká očekávání zaměřena na sebe, na jiné, nebo vnímána jako pocházející z prostředí. Poslední dimenze, nazvaná „sociálně předepsaný perfekcionismus“, byla nejčastěji spojena s výskytem psychiatrických onemocnění, jako je deprese, úzkost, poruchy příjmu potravy a sebevražedné tendence, v řadě současných výzkumů.

Metastudie zjistila nárůst perfekcionismu u mladých lidí ve všech třech rozměrech|foto: David Cassolato,Pexels

Metastudie zjistila nárůst perfekcionismu u mladých lidí ve všech třech rozměrech, přičemž jeho sociální složka se zvýšila až o třicet procent. Jako příčinu autoři přímo jmenují nástup neoliberalismu jako ideologie, která od konce 70. let vedla vlády k odklonu od politiky sociální rovnosti a plné zaměstnanosti k „laissez faire“ přístupu, založenému na zásadách volného trhu, konkurenci a individualismu.

„Deprese přichází, když o sebe nedbáš. A u piva se z ní nevymluvíš,“ říká Kamil Fila

• Upravit
• Smazat

První ze trojice rozhovorů o depresích, úzkostech a způsobech, jak je překonávat. V následujících dvou dnech najdete na webu také interview s výtvarnicí Toy Box a publicistou a básníkem Janem Škrobem.

Podle autorů přebírají mladí lidé logiku trhu a přehnaného individualismu v osobní sféře. Výzkum dokládá nárůst narcismu, sníženou empatii nebo zvýšenou tendenci obviňovat oběti. Studie také ukázaly, že mladí lidé tráví méně času společnými aktivitami souvisejícími se zábavou a více času věnují samostatným činnostem zaměřeným na osobní úspěch. Online tráví mladí téměř polovinu času budováním dokonalé sebeprezentace, přičemž kontakt s bezchybně kurátorovanými identitami na sociálních sítích podle výzkumů vyvolává úzkosti spojené s vlastním sebevnímáním a pocity sociálního odcizení.

Podle autorů jsou mladí lidé vedeni k víře, že dokonalý životní styl, spojený s úspěchem, bohatstvím a společenským statusem, je dostupný všem, pokud se budou dostatečně snažit. Jsou nuceni neustále prokazovat svou hodnotu, stanovovat si stále vyšší a nerealistické cíle, přičemž se začínají vnímat striktně přes své osobní úspěchy. Za nárůst perfekcionismu v posledních třech desetiletích podle autorů mohou i rodiče, kteří cítí stále větší tlak, aby svým dětem poskytli úspěšnou budoucnost, a tento tlak přenášejí na své děti.

Plný text studie si můžete stáhnout zde.