Mýty a báje o dobrém sexu. Shygirl na debutu zpívá o těle, lásce a fantazii

Nymfa ve starořečtině znamená mladá dívka. V řeckých mýtech se tak označovaly lidské bytosti, které měly blízko k přírodě a umělci je vždy zobrazovali především jako radostné panny podobné vílám nebo rusalkám, které si užívají zábavu a tanec.

Do podobné postavy se na svém debutu stylizuje i Shygirl. Z hudebního klubu se na nahrávce stává les obývaný dryádami a najádami, tedy nymfami, které žijí v korunách stromů nebo u říčních pramenů. Samply a autotunem zdeformované vokály zní jako jejich toužebné volání na kolemjdoucí, kteří sešli z lesní stezky a zabloudili do jeho hlubin.

Dychtivost z nahrávky sálá od začátku do konce, o touze se tu mluví jako o všeprostupující energii, která nikdy nemizí. V úvodní potemnělé skladbě Woe vyjmenovává hudebnice všechno, co ji přitahuje na mužích i ženách. Vysvětluje ale, že ačkoliv může mít, koho si zamane, nikdy není spokojená. Svou žádostivost tak prozkoumává z různých úhlů.

V tracku Shlut oslavuje nezávazný sex. „Je to špatně, že mám ráda doteky?“ ptá se. V Heaven je zase šíleně zamilovaná a svému vyvolenému slibuje, že bude mít oči jen pro něho. Ve skladbě Coochie (Bedtime story) se pro změnu vyznává ze své lásky k vulvám. „Tuhle písničku jsem napsala, protože mi taková v dospívání chyběla. Tehdy jsme pro vulvu neměli ani žádné hezké slovo, všechno bylo hrozně sexualizované a anatomizované. Chtěla jsem proto napsat něco roztomilého,“ svěřila se v rozhovoru pro Apple Music.

Erotika a smyslnost se tu ani vzdáleně nepodobají erotice a smyslnosti tak, jak je známe z pornografie. Přes živočišnou podstatu je zvuk alba především něžný a radostný. Ve skladbě o vulvách zní samply harfy, do tanečních tracků jako je Firefly nebo Poison zpívá Shygirl téměř dýchavičně jemným hlasem. Lidská sexualita tu nepůsobí jako destruktivní síla využívaná v boji o moc, ale spíš jako prostor pro radostné prozkoumávání.

Společně se Shygirl se na desce podílela zvučná jména současného experimentálního popu. Na většinu skladeb z alba produkčně přispěl její labelový kolega Sega Bodega. V seznamu spolupracovníků najdeme ale třeba i britského producenta Alexandra Crossana známého pod pseudonymem Mura Masa, venezuelskou avantgardní hvězdu Arcu nebo hyperpového průkopníka Dannyho L. Harla.

Z jejich setkání ve studiu vzešel unikátní zvukový svět, který působí koherentně, ačkoli čerpá ze širokého spektra stylů od UK Garage přes devadesátkový europop až po R&B. Hlavní roli v něm hraje tělo a tajemná potěšení, která jeho objevování skýtá.

Americká hudební publicistka Ann Powers ve své knize Good Booty o sexualitě v populární hudbě píše, že tělo se v hudebních textech minulé dekády stalo především nástrojem boje. Ústředními popovými tématy bylo především policejní násilí nebo sexuální obtěžování. Těla se v písních snažila hlavně ubránit nebo osvobodit, nesloužila ale k potěšení.

S druhou dekádou jedenadvacátého století ale přichází změna, kterou Nymph jako jedna z nejzajímavějších desek letošního roku zpečeťuje. Pop se cyklicky zase navrací k bezpečným fantaziím o fyzických potěšeních a Shygirl je jeho novou vlajkonoškou.

Jak Shygirl vnímá lidskou sexualitu? Poslechněte si celý příspěvek.