Nahota mi dává svobodu, říká herečka Marta Strýčková

30. srpen 2025

„Vždycky jsem byla vysoká, hubená, dělala atletiku a měla krátké vlasy. Cizí lidé i spolužáci si mě pletli s klukem,“ vypráví v hotcastu Pot herečka, tanečnice a designérka udržitelného bytového textilu Marta Strýčková, spoluzakladatelka dívčího divadelního punkového souboru Maso Krůtí.

Marta Strýčková byla hostkou Potu

„Od mala jsem chodila na nudapláže. I když tam byl šéf mého táty, stejně jsme se všichni potkávali u stánku s limčou. Když vidíte lidi nahé, dojde vám, že jsme si rovni. Nahota mezi lidmi nedělá rozdíly. Každý má nějakou bolístku nebo disproporci, těla nejsou unifikovaná a v tom je jejich krása,“ říká Marta.

Objevila se také jako modelka na snímku fotografky Barbory Klimszové, který byl v roce 2013 součástí kolektivní výstavy oceněné v soutěži Czech Press Photo. Na fotografii je pouze v kalhotkách a odhaluje hrudník. V jednom ňadru se jí nevyvinula mléčná žláza, a proto si ho nechala „zarámovat“ tetováním ve tvaru čtverce. O své zkušenosti napsala otevřený článek pro magazín Heroine, který byl přeložen i pro slovenský Deník N.

Upozorňujeme, že tento pořad není vhodný pro děti.

V podcastu přiznává, že cesta k přijetí vlastního těla nebyla vždy jednoduchá. Jak se jí to podařilo a čeho lituje? Marta Strýčková dál prozrazuje, jak lze žít svobodně v manželství i jak funguje domácnost dvou umělců s malými dětmi.

Jak se Marta vyrovnala se svou tělesnou odlišností? Co ji naučily nudapláže a co manželství? Které její rande bylo nejšílenější? Poslechněte si hotcast Pot. 

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    Mohlo by vás zajímat

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.