Nahradí virtuální influenceři ty živé? Polygonová umělkyně Lil Miquela vtrhla na hudební scénu s novým singlem

Dívka v nepadnoucím pánském tričku s ofinou a drdoly à la Princezna Leia sedí ve svém pokojíčku před kamerou. Na první pohled nic zvláštního, přesto Miquela působí znepokojivě. Nepřirozený pohyb očí a mimika prozrazují, že se jedná o počítačově vygenerovanou postavu. Tváří se jako skutečná dívka, ale za její existencí stojí tým více než padesáti scenáristů, grafických designérů a inženýrů ze start-upu, který založila téměř neznámá Sara DeCou a dřívější hudební producent Trevor McFedries. Ten pod uměleckým jménem Yung Skeeter spolupracoval například s Katy Perry a také stojí za hudební složkou v Miquelině prezentaci.

Kromě ní vytvořila firma další umělé osobnosti, například pro-trumpovskou konzervativní robotku Bermudu nebo Blawka – samozvaný „robotický sexsymbol“. Tyto postavy se mezi sebou přátelí, přičemž se drží předem sepsaného scénáře. Vytváří tak dojem lidskosti v robotických tělech a v jistém smyslu to funguje. Na Miqueliny příspěvky pravidelně reaguje bezmála 50 000 unikátních uživatelů a jedná se o reakce, které byste viděli u kteréhokoliv jiného influencera. Slova podpory, obdivu a lásky směřovaná této počítačem stvořené dívce.

To vše má jediný cíl – výdělek. Miquela v minulosti spolupracovala se značkami, jako jsou Samsung, Prada a Calvin Klein, a objevovala se s jejich produkty ve svých příspěvcích na Instagramu. Lidé jsou nevypočitatelní a živí influenceři by mohli svým chováním značku poškodit. Tak proč to tedy nezkusit s těmi umělými? „Každá spolupráce s fyzickými osobami skýtá určitá rizika spojená s chováním daného člověka, protože může poškodit vaši značku,“ říká Tereza Ježková z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Tereza, která se zaměřuje na marketing v kultuře a umění, se však domnívá, že se současní influenceři nemusí o svá místa zatím bát. „Existuje už poptávka po virtuálních influencerech na míru, ale zatím je to drahá záležitost.“

V tuzemsku se objevil podobný projekt, a to virtuální zpěvačka NIVVA, která se stala novým přírůstkem komunitního labelu Bad Names. 20. února vydala NIVVA nové EP s názvem Easy. Autorka, která na tvorbě spolupracuje s hudebníky Kittchenem a Aid Kidem, chce zůstat v anonymitě.

Virtuální influenceři jsou sice novinka, ale virtuální kapely ne. Už je to téměř dvacet let, co hudební svět zažil senzaci, když se na scéně objevila skupina bizarních animovaných postaviček s vlastními dějovými linkami, známá jako Gorillaz. Ovšem co by se stalo, kdybyste Russelovi a Murdocovi poskytli možnost samostatně myslet a nechali je tvořit? Blížíme se této možnosti? Jakub Sedláček z Ústavu nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je ohledně toho zdrženlivý.

„Jestli tu bude obecná umělá inteligence, tedy umělá inteligence lidské úrovně, za deset nebo padesát let, se v podstatě nedá říct,“ říká Sedláček na obavy technopesimistů a navazuje tím, že umělá inteligence se sice v hudbě používá a „dovede být pomocník, ale není lepší než lidský profesionál“. Kromě umělé inteligence a hudby se Sedláček věnuje také fenoménu influencerů. Mezi skutečnými influencery a těmi virtuálními nevidí žádný velký rozdíl. „Falešnost je v Instagramu tak zakořeněná, že udělat krok k vytvoření kompletně fake avataru už není obrovský psychologický skok.“

Tým Miquely cílí především na ženy kolem dvaceti let. Využívají toho, co vědí o současné generaci, aby vytvořili zhuštěný obraz dnešních dívek. Ty trpí depresemi, mají umělecké cítění a jsou výstřední ve svém chování i vzhledu. Skrze tuto karikaturu se pak korporace snaží natlačit své produkty úzce vymezené skupině konzumentů. Tento povrchní cíl halí do jakési snahy o hudební kariéru shluku polygonů. Fenomén virtuálních influencerů a hudebníků je ovšem mladou problematikou a ti skuteční tak pravděpodobně v blízké době nebudou „robotizací“ zasaženi. Přesto je Miquela hodná pozornosti. 12. března vydala nový singl Speak up a předpokládá se, že již brzy ohlásí datum vydání první desky.