„Naivitu si nemůžeme dovolit. Z kapitalismu nejde utéct, potřebujeme futurismus,“ říkají členové kolektivu ANON

V manifestu AltWoke se potkává filozof Nick Land, francouzská teorie 70. let i nepodmíněný základní příjem. ANON v něm píší: „V dnešním slovníku není žádný všudypřítomnější, otravnější a víc sebestředný termín než ‚woke‘ (do češtiny bychom mohli přeložit jako ‚probuzený‘). Je to levice schoulená do klubíčka, která píše zamyšlení o feministických seriálech, zatímco pravici čím dál víc ovládá vzrůstající fašismus.“ Právě neschopnost levice čelit vzrůstající síle alternativní pravice a pravicového populismu vůbec přiměla kolektiv ANON k sepsání jednoho z nejskloňovanějších radikálních textů posledních let. Mezi kritikou identitární politiky, která zapomíná na ekonomickou stránku společenského útlaku, je ale taky skrytý program pro budoucnost. V současné debatě o ideologických posunech americké politické scény jsou názory a východiska ANON důležitým a inovativním hlasem, který umožňuje lépe pochopit tamní dění. Jakkoliv mohou být lokální české perspektivy a veřejná debata dosud silně ovlivněny rozporuplnými zkušenostmi s realizací komunistických myšlenek v rámci východního bloku, a tím i odlišné od západního diskurzu, k němuž se vztahují ANON, jejich názory mohou mít do budoucna ve svých důsledcích i silný dopad na globální politickou krajinu včetně té české, a proto je vhodné jim naslouchat.

Podle ANON bude plná supermoderních technologií a memetické teorie. K uskutečnění jejich vizí ale bude potřeba přijmout překotné tempo současnosti. Jak toho dosáhnout? Kde jsou limity abstraktního slovníku, jímž současní teoretici mluví? A jak vypadá radikální politika proměněná ve virální vtip? O tom všem jsem se po jejich pražské přednášce, která proběhla v rámci projektu Class of Interpretation, bavil s dvěma členy kolektivu ANON, Alexandrou Mason a Josephem Giaconou.

Manifest AltWoke vznikl v roce 2017 ve facebookové skupině. Jak to ovlivnilo jeho podobu? A co to říká o tom, jak se v 21. století dělají politické pamflety?

Alexandra: Facebook nám umožnil komunikovat s lidmi, kteří žijí na jiném místě a v jiném čase. Na manifestu se tak podíleli lidé z Detroitu i Londýna. Díky technologiím jdou novým způsobem tvořit kolektivy.

Joseph: Když používáme facebookové skupiny, vytváříme prostor pro ideovou výměnu mimo rámce tradičních institucí, univerzit. Ty mají vlastní kulturu, mají v nich moc různí akademici a učitelé, kteří filtrují přípustné a nepřípustné názory. Facebook vám umožňuje tvorbu myšlenek velmi demokratickým způsobem. V takovém prostředí se taky mohou nápady mnohem rychleji vyvíjet. To je ve světě, který se rapidně mění, důležité. AltWoke manifest je hutný, vytvořilo ho velké množství lidí, takže se do něj promítá mnoho myšlenek. To taky znamená, že nemáme citace, píšeme velmi neformálně. Snažíme se, aby se naše ideje staly memy. Memy jsou virální – zatímco v rámci univerzity byste třeba Deleuzův rhizom vysvětlovali velmi zdlouhavě, na internetu můžete využít memy s bramborami, stromy, kořeny. Místo složité přednášky z nich uděláte estetické objekty, co vzbuzují emoce.

Alexandra: Neměli jsme žádný velký plán, manifest vznikal průběžně. Když jsme manifest publikovali, díky internetu jsme navíc mohli sledovat, kde skončí. Nakonec ho lidé sdíleli na Redditu i 4chanu, diskuzním webu, který je asociovaný s alternativní pravicí. A na to jsme pak mohli hned reagovat. Internet vytváří mezi vámi a vaším publikem rychlou zpětnovazebnou smyčku. Je to podobné, jako když Kanye West vydal svoje poslední album Life of Pablo. Na základě reakcí od lidí ho průběžně a v reálném čase měnil. Když něco vydáte digitálně, nemusí to být konečný produkt.

Jaké teoretické vlivy se ve vašem manifestu odrážejí?

Alexandra: Je to člověk od člověka.

Joseph: Přesně tak. Kolektiv ANON nemá nějaký jeden, společný základ. Každý přicházíme z jiného prostředí.

Alexandra: Spojuje nás Marx. Ale potom jsme se každý vydali jiným směrem. Někteří to mají podobně jako já, nejvíc je zajímá Mark Fisher, Jacques Derrida. Já osobně se poslední dobou nejvíc věnuji lingvistice, problémům jazyka.

Joseph: Já jsem s Marxem taky začínal. Proto dnes v ANON nejvíc řeším politickou ekonomii internetových sítí a platforem. Ale Marx je podle mě důležitý nejen jako ekonom, ale i jako mediální teoretik. Mluví totiž o utváření subjektivity pracujícího člověka a vztahu strojů s takzvanou superstrukturou, která existuje nad výrobními vztahy a prostředky – to je kultura, umění, ideologie, myšlenková nadstavba. Podle Marxe se stroje a superstruktura ovlivňují dialekticky, obousměrně. A to je důležitý poznatek, protože žijeme ve světě, který náš vztah ke strojům rapidně mění. Celé národy procházejí deindustrializací, čím dál víc přibývá informační práce, kterou vykonáváme prostřednictvím čím dál podobnějších přístrojů. Způsob interakce s počítači nebo telefony je vlastně skoro stejný po celém světě. Dřív jsme byli ve styku se spoustou různých strojů, dnes je to jediný. A to nějak musí naši subjektivitu, o které mluví Marx, ovlivňovat. Marxistická perspektiva je pro pochopení takových změn zásadní. Marx byl totiž první ekonom, který subjektivitu řešil.

Včera jsme na přednášce mluvili o mizení firem, jejich rozpouštění do platforem. Ty outsourcují práci a vzniká tak nová třída námezdních pracovníků, tzv. gig economy, zakázková ekonomika. Její účastníci mají jinou subjektivitu. Postrádají státem garantovaná práva, chybí jim slovník, jak o své situaci mluvit. Nejsou politickou silou.

Zároveň navazujete na akceleracionismus, chcete využít technologie ke společenské a ekonomické emancipaci. Jak se to má stát?

Joseph: Technologický vývoj je podle nás tak trochu daný – technologie se určitým směrem nejspíš vyvinou. A nejde to zastavit. Musíme proto socialismus aktualizovat pro změny, které přijdou. My na kapitalismus nahlížíme jako na systém, který vytváří další stroje a ty pak ovlivňují naši subjektivitu. Naivitu si dovolit nemůžeme. Kapitalismus má totiž s technologiemi svoje vlastní politické záměry, nemůžeme z něj prostě utéct a říct „tak, a teď budeme žít život jinak“ nebo „tak, a teď převezmeme vládu nad stroji“. Výrobní vztahy jsou totiž do velké míry ovlivňované stroji samotnými. A když se stroje změní, změní se i zbytek systému. Otevře se tak prostor, v němž můžeme definovat novou politickou subjektivitu, nové politické cíle. Bude potřeba nová futuristická perspektiva, inspirovaná třeba vědeckofantastickou fikcí. A hodně plánování.

Informační technologie jsou totiž menší a menší a zároveň čím dál přesnější. Umožnilo to vznik tzv. internetu věcí – díky němu může být výroba dnes mnohem flexibilnější. Celou továrnu dnes jde rozebrat na jednotlivé dílky, částice kapitálu. To přesně dělá Amazon se svojí cloudovou službou Amazon Web Services. Už si nekupujete servery, ale platíte za pronájem služby v rámci infrastruktury Amazonu. A stejně se může proměnit výroba. Továrny už nebudou obrovské stavby, masivní bloky, ale místa, skrze která proudí informační sítě, napojené na proces globální produkce. V oblasti finančnictví, zejména půjček, se to už děje. Částečky abstraktní práce jsou globalizovány, deteritorializovány. Internet věcí je menší, jemnější, přesnější a nevyhnutelně vede k vytvoření totalitního státu dohledu, který bude sledovat všechny aspekty našich životů. A když tohle víme, musíme se ptát, jestli můžeme nějak změnit pojetí práv lidí. Možná už to nebude o občanských, ale uživatelských právech v rámci globální internetové sítě. Nové uspořádání ekonomiky a společnosti sice bude efektivnější, ale musíme zajistit, aby na něm nevydělávalo jen pár korporací, které vlastní platformy.

Alexandra: Ještě se chci vrátit k té nevyhnutelnosti. Nechceme tvrdit, že to tak na 100 % dopadne. Ale když se podíváte na dnešní situaci realisticky, je těžké myslet si něco jiného – například neoreakcionáři jako Peter Thiel mají velký vliv. Podle Marxe ekonomický základ ovlivňoval všechno ostatní. Frankfurtská škola to pak obrátila naruby. Jenže podle nás to tak jednoduché není, kultura se s ekonomikou a politikou obousměrně ovlivňuje. Nedávno měla Rihanna rozepři se Snapchatem, což ovlivnilo jeho akcie. Vezměte si Elona Muska. Zatímco uzavírá smlouvy se státem, kouří v přímých přenosech jointy. Měli bychom si uvědomit, jak chmurně současnost vypadá, ale neměli bychom podceňovat svoji schopnost a možnost jednat.

K dosažení takového cíle ale bude potřeba hodně politické moci. Nemyslíte?

„Rok 2050 vytváříme už dnes, jen ne moc dobře,“ říká filozof Benjamin Bratton

• Upravit
• Smazat

Jak nahlížet na svět, ve kterém plují nad tajícími ledovci data uložená v cloudových službách? Filozof a teoretik designu Benjamin Bratton má odpověď – jeho model Země složený ze šesti vrstev ovlivnil intelektuální i uměleckou scénu. V rozhovoru jsme rozebírali, jak digitální doba proměňuje národní stát, nebo společenské aspekty přijetí samořiditelných aut.

Joseph: Stát nás už dřív zklamal, víme, že ho vlastní korporátní oligarchie. Proto je jedním z cílů AltWoke využít informační technologie k překonání státu. Chceme zkusit vytvořit společenské a politické uspořádání, které nemá konkrétní teritorium. Fyzické umístění je dnes, co se týče politiky i výrobních vztahů, čím dál méně důležité. Klasické pojetí státu tak méně a méně odpovídá současnosti. Jednak v minulosti vedlo ke spoustě násilí, ale taky není dostatečné pro řešení budoucích problémů. Ať už se bavíme o migrační nebo klimatické krizi, regulaci globálních financí, všechny jsou větší než jakýkoliv jeden státní aparát. Udržování teritoriálního státu ohraničeného fyzickým prostorem nás od řešení globálních problémů vzdaluje.

A přesně proto potřebujeme informační technologie. Facebook, e-mail, Reddit a internetová fóra vytvářejí mnohem horizontálnější prostory. Proč je demokracie o tolik lepší než centrální plánování? Můžete nad tím přemýšlet tak, že v demokracii lépe funguje cirkulace informací. Ekonom Milton Friedman prohlásil, že hlavním problémem socialismu je absence mechanismu pro určování ceny. Tržní cena se totiž určuje decentralizovaně, distribuovaně, je to vlastně takový počítač. Lidé využívají svoje dolary jako bity, ukládají do nich informace, které se pak propisují zpátky do celého systému. Pro Friedmana je demokracie výhodná hlavně proto, že je to lepší informační systém. Ale demokracie dnes nestíhá, zaostává. Jestli jste viděl slyšení amerického Kongresu s Markem Zuckerbergem, víte, že bylo plné starých chlapů, co nikdy Facebook nepoužívali, nikdy nevytvořili mem a neměli zkušenost s virální sílou internetu.

Slyšel jste někdy o revoluci na Redditu? Reddit vyhodil svoji ředitelku. A moderátoři všech podfór svoje kluby vypnuli. Byla to virtuální přímá akce a celý Reddit zažil výpadek. Připomínalo to buržoazní revoluci, kdy se lidé vlastnící výrobní prostředky nebo pozemky odtrhnou od státu, aby projevili svou politickou moc. Vypadalo to trochu jako redditová americká revoluce. Z historie víme, že další formou po buržoazní revoluci jsou revoluce, kterých se účastní široké vrstvy obyvatel. Když vidíme, že se v internetovém prostředí buržoazní revoluce mohou dít, je tak možné, aby nějak došlo k demokratické kyberrevoluci? Nemohou řadoví uživatelé internetu taky nějak dosáhnout sebeurčení?

Joseph Giacona a Alexandra Mason |foto: Ondřej Trhoň

Alexandra: Já bych byla s otázkami „tak co tedy dělat?“ opatrná. Všichni rádi hledáme odpověď u druhých. K tomu, co říkáme, byste měl být kritický, měl byste přečíst hodně dalších věcí, udělat si vlastní názor. Neměli bychom z lidí dělat hrdiny, mluvčí. Takové hierarchie chceme zbořit. Chceme, aby sítě podněcovaly silnější vztahy mezi rovnocennými lidmi, kteří fungují autonomně.

Joseph: Pokud chcete dosáhnout opravdové demokracie, nejhladšího oběhu informací a přístupu k nim, musíte rozpustit všechny hranice mezi lidmi – mezi rasami, gendery, pracujícími. Díky internetu se můžeme stát čistými digitálními subjekty, které nejsou determinované svým tělem.

Je právě tohle důvod, proč ve vašem manifestu nenajdeme ucelenou vizi budoucnosti? Mluví se v něm třeba o nepodmíněném základním příjmu, ale žádný jednoznačný ideální stav v něm nepopisujete.

Alexandra: Má to mnoho důvodů. Nějaké plány máme, ale nechceme hned odkrýt všechny karty. Ale nechceme lidem dávat recepty, konkrétní plány. Historie ukázala, že to může být velmi nebezpečné. Každý levicový plán začnou lidé překrucovat, a i když se podle něj řídí s těmi nejlepšími úmysly, čas běží dál, svět se mezitím mění. A třeba si ani nevšimnou, že už tou cestou nemá smysl jít. Lidé mají rádi na výběr mezi jasnými možnostmi, mezi kterými si mohou vybrat. My se tomu ale chceme vyhnout.

Joseph: Nechceme indoktrinovat. A důležité taky je, že nám nejde o konkrétní legislativní opatření. Jedním z impulzů k sepsání AltWoke byl stav levicového hnutí, které ustrnulo v politické minulosti. Pro dnešní americké levicové aktivisty je tím hlavním nástrojem legislativa, kterou pak chtějí skrze Demokratickou stranu prosazovat. My chceme ale nejdřív tradiční politické struktury opustit. Jen potom můžeme dělat konkrétní politické kroky. To je praktický důvod, proč v manifestu chybí konkrétní cíl. Dalším ale je, že nový řád se už vytváří sám. Technologický vývoj k němu kráčí, k proměnám subjektivity dojde. A na nás je, abychom si to uvědomili a prozkoumali možný prostor pro politickou činnost. Až potom bude dávat smysl mluvit o nějakém ideálním světě.

Velká část manifestu mluví o kultuře memů, virálním potenciálu internetu. Jak nejlépe jdou v dnešním společenském klimatu memy a internet aktivisticky využít?

Alexandra: Je to složité. Části o memech jsme sepsali v konkrétní době. Pohybovala jsem se mezi tradičnějšími levičáky, a když jsem jim říkala, že bychom měli v boji proti pravici použít memy, nechápali proč. Tehdy jsem měla pocit, že memy jsou tím nejefektivnějším nástrojem pro politickou práci a že s nimi začít pracovat musíme. I dnes jsou stále důležité, ale všechny naše myšlenky do nich vkládat nedává smysl. My chceme především změnit způsoby přemýšlení. Měli bychom se podívat na myšlenky, z nichž vychází obě strany barikády. Potřebujeme sice konat, ale ještě předtím bychom se měli zastavit a přemýšlet.

Věnuje se tedy dnes kolektiv ANON mnohem víc teorii? Protože váš manifest, který vyšel v únoru 2017, je hodně praktický. Mluví se v něm o konkrétních metodách.

Alexandra: Ano, trošku jsme zařadili zpátečku a víc se ponořili do teorie. Založili jsme skrytou facebookovou skupinu, abychom vymysleli, jak se postavit alternativní pravici. Bylo v ní mnoho různých lidí, spolužáci ze střední, tradiční levičáci. A zjistili jsme, že nemáme dostatek nástrojů, jak o politických problémech mluvit. Nerozuměli jsme si. Došlo nám, že abychom se mohli nějak politicky organizovat, potřebujeme hlubší znalosti. Abychom pochopili, co se vůbec děje, jak alt-right nahlíží na ekonomiku, jaké mechanismy v jejich subkultuře fungují.

Memy, Trump a beta mužství. Kniha Kill All Normies je výlet po nenávistném alt-right internetu

• Upravit
• Smazat

Nikdo si s nimi moc neví rady. Anonymní tvůrci vtipů s ultrapravicovým podtextem, kteří se rekrutují především z diskuzních vláken na portálech 4chan a Reddit, jsou v médiích zobrazováni střídavě jako hrozba i jako nevýznamná internetová úchylka. Podle Angely Nagle, autorky Kill All Normies, má ale jejich konání přímý dopad na politický život. Nagle za vznik veřejné kultury plné ironie a plíživého nacionalismu viní hlavně levici a ideály kontrakultury a transgrese.

Joseph: Taky chceme, aby se teorie stala memetická. Ve včerejší diskuzi někdo poznamenal, že náš styl psaní je přebujelý. Ale to je dobře. Chceme spojit mnoho různých věcí, vytvořit stylistický jazyk, se kterým je snadné dál pracovat a přetvářet ho. Teorie je často unylá, formální. My ji chceme udělat estetičtější, aby se mohla šířit skrze memy. Memy jsou virální, vysoce estetické produkty. Jak dosáhnout toho, aby měla teorie stejnou sílu?

Je hodně filozofických a levicových memů, které jsou ale dost složité. Nevypadají jako žabák Pepe. Ikonický alternativně pravicový mem je velmi jednoduchý, je jako z dětských omalovánek. Mem může být cokoliv. Když Richard Dawkins ten termín vymyslel, netušil nic o LOLCats. Ale děje se to i s levicovými myšlenkami. Dobrým příkladem jsou tankies. To jsou stalinisté, komunisté, kteří věří v autoritativní vojenský stát. Je to samostatná internetová subkultura, má mnoho memových stránek. Samozřejmě, že stalinisté už jsou tu dlouho. Tankies jsou memefikovaná forma starého komunismu. A jsou velmi virální, protože se nebojí urážek, temnoty, překračování společenských norem.

Jsou samozřejmě ohromně problematičtí, nesouhlasíme s nimi, ale když se bavíme o tom, jak se alternativním pravičákům a jejich nestydatým metodám a memům postavit, jsou tankies dobrý příklad. Nebo filozof Nick Land, jehož jméno se stalo pravicovým politickým memem.

„Lidé zoufale hledají odpovědi na automatizovanou budoucnost,“ říká temný filozof Nick Land

• Upravit
• Smazat

Vliv filozofa Nicka Landa na současnou intelektuální scénu je nedocenitelný. V jeho práci se potkává H. P. Lovecraft a vize světa ovládaného umělou inteligencí. Jak se dívá na prudký rozvoj umělé inteligence, který sám v 90. letech předpověděl? V rozhovoru Land analyzuje tříštící se dosavadní světový řád a mluví o propojení politiky a fikce.

Alexandra: Roli hraje i politická struktura. Alt-right stojí hodně na skupinové identitě. I když alternativní pravičáci rádi ukazují prstem na kolektivistickou levici, vždycky si rádi jako jeden muž připnou odznáčky s Pepem. Naše pojetí levice je z podstaty mnohem individualističtější.

AltWoke manifest doplňuje i glosář. V něm jde najít abstraktní termíny jako apokalyptický komunismus, intersekcionální xenofeminismus nebo ekologicky uvědomělý nihilismus. Je právě tohle ta memetická teorie, o které mluvíte?

Joseph: Ty tři termíny, které jste zmínil, mají obsah. Ale kdybyste chtěli formální myšlenky za nimi nějak předat, museli byste lidem říct: přečtěte si tyto tři knihy, podívejte se na dějiny tohohle a ještě si všímejte tohoto. A to není moc virální. Není to dost rychlé. Když z těchto velmi formálních idejí vydestilujeme úderné fráze, stanou se estetičtějšími, jsou to bleskové záznamy formální teorie. Je to pokus, jak teorii dostat v kondenzovanější formě, která má ale pořád spoustu konotací, do internetových komunikačních kanálů.

Alexandra Mason & Joseph Giacona|foto: Ondřej Trhoň

Ty termíny souvisí s technologickým vývojem, který dialektickým procesem mění většinu struktur, které dnes považujeme za dané – národní státy, občanství, gender, rasu, třídu, firmu. Ekonomická vize dnešního světa, v níž hrají hlavní roli místo firem platformy, povede k automatizaci managementu. Příkladem nejnovějšího typu automatizace je třeba služba Fiver. Je to online platforma, kde lidé za pět dolarů nabízí svoje služby. Řekněme, že chcete vytvořit logo vaší firmy nebo něco nakódovat – na Fiver přidáte příspěvek a za pět dolarů vám to někdo udělá. Lidé ze zemí třetího světa, jako je Nigérie nebo Indie, s malým přístupem k pohodlným korporátním zaměstnáním, mohou na takových službách vydělat z jejich pohledu dobré peníze. Zároveň tím ale podkopávají pozici prvního světa v informačním průmyslu.

Jako dochází k automatizaci továren, to stejné čeká kancelářská zaměstnání v prvním světě. Místo klasických úvazků bude přibývat lidí v prekarizované pozici. V tom se shodujeme s filozofem Francem Bifem Berardim, který ve své knize After the Future (Po budoucnosti) používá termín prekarizovaná budoucnost. Všichni budou v globálním měřítku platformami redukováni na námezdní pracovníky. Kapitalismus se obrátí proti prvnímu světu a pozře ho. To je ten apokalyptický komunismus, o němž mluvíme.

Zmínili jste, že manifest je hutný, ale taky používá velmi specifický jazyk. Pokud má oslovit globální, mezinárodní publikum, nelimituje to jeho dosah? Sám jsem si musel najít třeba slovo tektologie.

Alexandra: Snažili jsme se do malého prostoru dostat hodně informací. Na internetu lidi neradi čtou dlouhé věci. Taky jsme chtěli, aby v textu bylo znát, že jsme kolektiv a máme hodně různých východisek. Přesto si myslím, že když si někdo dá s naším manifestem trochu práci, párkrát ho soustředěně přečte, něco si odnese. A pokud jste si při jeho čtení musel najít nějaký termín, tak to není úplně špatně. Musíte lidem dát dost na to, abyste je zaujali a měli nad čím přemýšlet, ale chcete je taky trochu vzdělat. Aby chtěli sami si zjistit víc.

Joseph: Souvisí to s estetickým vyjadřováním myšlenek, o kterém jsme mluvili. V tomto smyslu má AltWoke blízko k teoretické fikci, práci Rezy Negarestaniho, stylistice Nicka Landa. Zajímá nás teoretická poetika. Tak trochu předpokládáme, že naší cílovkou jsou studenti a lidé z univerzit. Víme, že četli teoretické texty a sdílí s námi základní jazyk, se kterým si pak můžeme hrát.

Váš manifest je velmi kritický vůči současné levici. Jaká její selhání ho nejvíc inspirovala?

Joseph: Takzvané masy už nejsou relevantní politickou entitou. „Lid“, „pracující“, „národ“, „etnikum“, to jsou komunity, které vznikly z konkrétních podmínek a mediálních ekologií. Marxistické masy se zrodily z továren, které vytvořily společnou subjektivitu. Jakmile došlo k přechodu ke kancelářským zaměstnáním a službám, došlo k specializaci práce v rámci vertikální struktury. A už s ostatními nesdílíte stejnou subjektivitu, nemůžete se tak snadno organizovat na společném základě. Jste mnohem větší individualisté. Z toho vychází společenská kritika odcizení, kterou jsme mohli pozorovat v devadesátkách, Matrixu, Klubu rváčů a všech dalších filmech o openspaceovém utrpení. A přesně v té chvíli přestává být komunismus na Západě přesvědčivý. Už nemáte lidové masy. Dnes žijeme ve velmi kmenových zemích.

Vím, že Česká republika má podobný problém s populismem, jako je v Americe i jinde. Vznikají jakési politické kmenové spory, a to jak mezi státy, tak uvnitř jich samotných. Kdo vůbec do nějaké komunity patří, se rozlišuje podle komunikačních a mediálních prostředků. Levice přitom na starých pořádcích, strategiích masové politiky, stále staví. Řeší autonomní prostory, ale na fyzických místech už se politický střet tolik neodehrává. Možná bychom měli řešit spíš dráhy finančních spekulací, distribuovanou výrobu. Snažíme se zjistit, o co má vůbec smysl v politice usilovat.

Když jsme v roce 2011 byli na Occupy Wall Street, vypadalo to jako poslední vzdech masové politiky. Zdálo se to nové – hnutí bylo organizované online, vzniklo odspoda, začalo se virálně šířit. Policie nebyla připravená na takové množství lidí a podařilo se nám proniknout až na Wall Street, před budovu burzy NASDAQ. Jenže jsme nemohli přijít na to, co teď. Protože to nefunguje tak, že prostě vejdete do mrakodrapu, najdete kapitalismus a ten svrhnete, rozbijete a vrátíte se domů do komunistické společnosti.