Hnědé Vlny. Komedie Na plech neškodně klouže po výkalech

Mezi vyhlášené drogové ráje světa přibývá Rumburk a jeho tradice domácího vaření pervitinu. Komedie Na plech je dojemnou oslavou bratrské soudržnosti rodiny Grundzových a jejich staleté gastronomické tradice i připomínkou toho, že ve srovnání se šluknovským ghettem je český korporát stále podstatně větší kanál. Marty Pohl dospěl a pokusil se po pubertálních historkách natočit něco, co připomíná žánrový film.

Jeho „Guy Ritchie na párnu“ jednoznačně exceluje ve street castingu a zapojení romských neherců. Především Julius Oračko je už od dob Cesty ven Petra Václava naším favoritem, ale ve spojení se svými dvěma bratry přináší do roky nevětrané české komedie konečně masivní závan autenticity. Chlapci sú na ulici a jejich vztah k substanci, která nás filmem provází, je dostatečně vřelý na to, aby Na plech občas trefilo zlatou žílu.

Horší to je s Martyho režijními ambicemi. Fekální humor je vždy vítaný, ale Na plech na něj sází až příliš. Navíc přechod do říše žánrové fikce a snaha stavět vypointované filmové špílce odkazující k českým popkulturním klasikám jsou občas až příliš prkenné a prozrazují, že Pohl je spíš nápaditý karikaturista než masitý filmař. Sympatie Čelistí přesto směřují do Řezníkova Rumburku. Možná tu některým lidem chybí chrup, ale vynahrazují to velkým srdcem. Navíc musí točit peníze, což se Pohlovu plechu v kinech podařilo nejlépe od o něco málo serióznějších Vln. Inu, smaží celá země.

Kolik Děcek spadne v české televizní tvorbě do Studny? Zač je v Rumburku perníček a kolik lidí tam ročně zabije Katapult? Proč české artové filmy nikdo nemá rád? Jmenuje se Bergmanův vnuk Armand, Flowdan, nebo Halfdan? Mají Čelisti staré tepny, ale Mladá srdce? Je větší mrcha Nightbitch, nebo Holka od vedle? A ve které talkshow jste se mohli svobodně líbat s koněm? Čelisti, vaše otrávená studnice popkulturního vědění.