„Napsat Malinku pro mě byla biologická potřeba,“ říká Dita Táborská

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dita Táborská – Malinka

Malka je hezká a chytrá, ale taky naštvaná a úzkostná a lidem kolem sebe dokáže hodně ublížit. I když totiž vyrůstala v milující rodině, celý život si pořád dokola připomíná jedno: je adoptovaná. Ve svém prvním románu Malinka zkoumá Dita Táborská nejrůznější podoby mateřství, rodičovství a krizi identity.

„Pro mě je Malka veskrze sympoška, byť často iritující,“ popisuje svůj vztah k hlavní postavě Dita Táborská. Pro ty, které Malčino nevyrovnané, až hysterické chování rozčiluje, má ale pochopení. „Je to legitimní čtení. Když se seznámíme s člověkem, který byl adoptovaný nebo v pěstounské péči a chová se pro nás nepochopitelně, stojíme před rozhodnutím, zda ho budeme vnímat touto optikou, či nikoliv. A myslím si, že většina se kloní k tomu druhému.“

I když se téma adopce dotýká Dity Táborské i osobně a mluví o něm velmi erudovaně a zaujatě, román rozhodně nemá za cíl zahýbat společenskou debatou o náhradní rodinné péči. „Pokud mám nějaké přání, tak aby se knížka dotkla lidských srdcí, aby dostala příležitost, aby jí někdo věnoval svou energii a vůbec ji otevřel.“

Svou prvotinu prý nijak neplánovala, literární ambice nikdy neměla. „V určité životní fázi zkrátka nastal moment, kdy se to stalo v podstatě biologickou potřebou. Měla jsem pocit, že se mi rozprskne mozek někde na autobusové zastávce nebo mi odlítnou prsty z ruky z toho, jak moc mě svědily. A jedinou úlevou mi bylo psaní. Nebýt toho, Malinku bych nikdy nedopsala,“ vypráví Táborská, jak se její kniha rodila. 

Poslechněte si rozhovor s Ditou Táborskou o knize Malinka, o které často mluví jako o svém dalším dítěti.