Národní galerie včera (2012) a dnes (2013)

„Já si myslím, že to byl velice úspěšný rok. Nejenom díky velmi významné návštěvnosti, ale i proto, že Národní galerie zrealizovala celkem třicet výstavních projektů, z nichž pět bylo řekněme velkých,“ hodnotí uplynulý rok ředitel NG Vladimír Rösel. Kromě odborného zájmu, který podle něj vzbudily zmíněné velké expozice, navštívilo loni NG o třetinu víc lidí než v roce 2011: „Zaznamenali jsme nárůst skoro o 100.000 návštěvníků oproti minulému roku.“

K vysokým číslům v případě samotného Veletržního paláce (165.000 návštěvníků – nejvíc od roku 1995) pochopitelně přispěl i Muchův cyklus Slovanská epopej, jehož instalaci předcházely vleklé spory. Největší úspěchy co do návštěvnosti pro NG znamenaly výstavy Jakuba Schikanedera, Theodora Pištěka nebo Ostrovy odporu.

Jako státní příspěvková organizace se na svém rozpočtu NG aktivně podílí pouze částečně, řešit musí i dluhy po minulém vedení. Loni se instituci podařilo vlastní zisk o zhruba deset milionů zvýšit. „Kromě návštěvnosti byly i vyšší příjmy ze vstupného, a to i za situace, kdy jsme plošně snižovali vstupné do NG, a tím ji udělali více dostupnou,“ říká Rösel, jehož dosavadní působení ve funkci ředitele NG se neobešlo bez kritiky části umělecké veřejnosti. Loni v říjnu mu navíc ministerská komise vrátila k dopracování koncepci strategického rozvoje NG jako nedostatečnou.

Ředitel Národní galerie v Praze Vladimír Rösel|foto: Filip Jandourek

Ožehavou otázku pro NG, která v Praze provozuje celkem sedm budov, představuje hlavně náročný úkol vtisknout smysluplnou vizi obřímu Veletržnímu paláci, kde sídlí zejména Sbírka moderního a současného umění a jehož provoz podle výroční zprávy spolyká polovinu rozpočtu NG. „V roce 2012 jsme se zaměřili na revitalizaci Veletržního paláce, jejímž cílem je nejen oživovat tuhle budovu, ale taky přinášet sem víc výstavních i nevýstavních programů,“ komentoval ředitel poněkud vágně tuto otázku. Zároveň loni NG opustila budovy v klášteře sv. Jiří a dům U Černé Matky Boží a Rösel připustil, že čekat můžeme další podobné kroky. Na druhé straně galerie v roce 2012 dotáhla realizaci projektu Röselova předchůdce Knížáka: „Po kolaudaci Salmovského paláce jsme otevřeli trojpalácí, které jsme přejmenovali na TriaNGl. Jedná se o paláce Schwarzenberský, Šternberský a Salmovský. Což vytváří další cíl budování a rozvoje NG, který budeme rozvíjet i letos – tím, že přestěhujeme sbírku českého středověkého umění právě do Salmovského paláce.“

Podle Vladimíra Rösela budou letošní programovou prioritou NG hlavně velké výstavní projekty. „Zároveň se budeme především dál věnovat snižování nákladů, což vyplývá ze závazku, který NG má vůči ministerstvu kultury, tedy především se musíme řídit vyrovnaným hospodářským výsledkem instituce.“

Národní galerie v Praze, Veletržní palác|foto: Tomáš Vodňanský

Rösel představil i novou ředitelku SMSU, jíž se od února na tři roky stane kunsthistorička Helena Musilová, která dosud pracovala v NG jako kurátorka malby. Tento post se nedařilo uspokojivě obsadit – loni o něj měli zájem pouze dva právoplatní uchazeči, ministerstvo ovšem nedoporučilo projekt ani jednoho z nich. Během roku se bude taky vytvářet plán restrukturalizace NG, která by měla být provedena v dalších dvou letech. „Restrukturalizace je primárně zaměřena na novou organizační strukturu, která opět zavede v roce 2002 zrušený marketing a podporu prodeje. Dále přehodnotíme pozice a pracovní náplně zaměstnanců NG tak, aby odpovídaly instituci moderního typu, 21. století,“ uzavírá výhled Rösel.

Zdá se, že radikální krok, tedy dočasné uzavření Veletržního paláce na dobu několika let, o kterém Rösel přemýšlel ještě před půl rokem, se v nejbližší době v NG sužované nedostatkem peněz i chybějící vizí managementu nechystá.