Návrat ke kořenům? Doom: The Dark Ages zpomaluje tempo, ale řemdih přitvrzuje

Šárka si nový středověký Doom odjela vyzkoušet do Wiesbadenu a ve svých prvních dojmech oceňuje, že hra zvolnila tempo a více připomíná klasiky z 90. let. „Doomguy má tentokrát ve výbavě i řemdih, což z The Dark Ages instantně dělá moji hru roku. Obecně ale nový díl netradičně sází víc na boj nablízko,“ říká s nadšením, ale taky s vědomím, že od série stojící zejména na střelbě mnozí čekají něco jiného.

A zrovna Jarda se do tábora nadšenců nehlásí. Z předchozího Doomu Eternal prý necítil tu správnou power fantasy a nový díl v něm vzbuzuje ještě větší pochybnosti – zvlášť kvůli většímu důrazu na boj nablízko. „Já chci cítit brutální sílu, ne být trestaný, když nehraju podle pravidel hry,“ říká skepticky.

Lukášova skepse se pro změnu týká hudební stránky. Po sporu vydavatelství Bethesda se skladatelem Mickem Gordonem se soundtracku tentokrát chopilo duo Finishing Move. A i když Šárka potvrzuje, že jejich metalové riffy říznuté středověkem mají správnou dávku dravosti, ikonický soundtrack z předchozích dílů podle ní zatím nedokázali nahradit.

Bude Doom: The Dark Ages správným návratem ke kořenům, nebo šlápnutím vedle? A jak se moderní rebooty liší od legendárních dílů z 90. let? Poslechněte si nový Quest!