Nebojte se stát se kyborgem. Komiks Akira a japonský cyberpunk oslavují průnik člověka a technologií
V češtině vyšel už druhý díl slavné komiksové série Kacuhira Ótoma Akira. Příběh o mladých motorkářích a lidech s destruktivními mimosmyslovými schopnostmi patří ke klasikám japonské verze sci-fi žánru cyberpunk, spolu se sérií Ghost in the Shell nebo hraným filmem Tecuo. Oproti chmurným vizím Williama Gibsona japonský cyberpunk oslavuje spojení člověka a stroje do bizarních mutantních forem.
„Když se v Japonsku uváděla hra R.U.R., nebralo se to jako kritika, ale jako radostná hra ukazující pozitivní vývoj,“ říká o vztahu Japonců k robotům hudební publicista Karel Veselý. „V pozdějších seriálech o obřích robotech mecha jako Neon Genesis Evangelion už teenageři přímo ovládají velké stroje a zápletky vyprávějí o tom, jak se jim daří se s technologií spojit,“ dodává Tomáš.
V japonském cyberpunku se pozitivní přístup k robotům posunul ještě dál – namísto lidí ovládajících stroje vyprávějí o kybernetických mutantech a umělé inteligenci s lidskou podobou. Navíc jsou spojené s dravou hudební energií. „Oproti Williamu Gibsonovi je v japonském cyberpunku víc punku než kybernetiky. Je inspirovaný mimo jiné motorkářskými gangy bósózoku,“ říká Karel. „Už snímky režiséra Soga Išiiho byly něco jako zfilmované punkové koncerty. Proměna hrdiny filmu Tecuo působí jak z hororu, ale je v ní i něco euforického,“ myslí si Tomáš.
Více o japonských motorkářích, euforii ze šroťáku a obřích robotech si poslechněte v rozhovoru o japonském cyberpunku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
