„Nedivil bych se, kdyby japonské velrybářství úplně zmizelo,“ komentuje komerční lov japanolog

Lov velryb v Japonsku
Lov velryb v Japonsku

Letos v červenci se Japonsko rozhodlo vrátit ke komerčnímu lovu velryb. Neveselá zpráva by naznačovala, že poptávka po velrybím mase v Japonsku narůstá, ale jeho konzumentů naopak ubývá. Co tedy vedlo japonskou vládu ke kroku, který byl promptně odsouzen zbytkem civilizovaného světa? A jakou pozici mají tamní velrybáři v 21. století? O tom nám s námi ve studiu mluvil japanolog Michal Kolmaš.

„Japonsko vystoupilo z Mezinárodní velrybářské komise, do které bylo přinuceno vstoupit v 50. letech, takže už si bude moct odlovit, kolik velryb bude chtít, ale pouze ve svých teritoriálních vodách. Především se ale vracejí k takové té samostatnosti, protože vlastně nikdy nesouhlasili s tím, co jim komise nařizovala.“

Limit na maximální počet odlovených velryb si Japonsko stanovovalo samo už dříve, ale podle Kolmaše zůstanou ta čísla i po vystoupení z komise nízká – minimálně ve srovnání se situací po 2. světové válce.

Michal Kolmaš

„Teď v druhém pololetí to má být 227 velryb, což nechci relativisticky říkat, že je málo, ale oproti 60. letům, oni tehdy lovili stokrát, dvěstěkrát více velryb,“ pokračuje Kolmaš a dodává, že Japonsko se vždy zaklínalo udržitelností svého lovu. „Mluvili o ní i v době, kdy lovili 230 tisíc tun velrybího masa ročně a velrybí populace se i kvůli tomu značně snížila.“

Současné, relativně střídmé limity, ale podle Kolmaše nejsou motivovány nějakou snahou o udržitelnost, jako spíš klesající poptávkou po velrybím mase. „Mnoho lidem velrybí maso nechutná, konzumují ho spíše starší lidé, kteří si ho pamatují z poválečných časů, kdy představovalo levný zdroj proteinů. Dnes je zájem nízký.“

Velrybářský průmysl v dnešním Japonsku přímo zaměstnává sotva 300 lidí. Přesto má jeho lobby stále velkou politickou sílu.

„Velrybářských lodí je asi patnáct a je čím dál těžší pro ně najít posádky, ale pořád trvá velká institucionální podpora, vycházející z Ministerstva zemědělství a rybolovu. Jedná se o velmi silné ministerstvo, které bylo ustaveno už na konci 19. století, a i když proti jeho dominanci protestuje japonské Ministerstvo životního prostředí, tak nemá skoro žádné slovo, protože jde o poměrně nové a slabé ministerstvo a velryby navíc nespadají do jeho gesce,“ vysvětluje Kolmaš.

I tak ale japonskému velrybářství předvídá pomalý ústup na smetiště dějin. „Určitě se neudrží na té úrovni, na které to bylo před pěti, deseti, patnácti lety... Japonské velrybářství bude stagnovat a nemělo by do budoucna představovat žádnou hrozbu. Je pravda, že počet velryb nebo třeba tuňáků se během 20. století radikálně snížil, ale vystoupení z komise nebude mít žádný další dopad.“

Jak vlastně Japonci vnímají velryby i v kontextu buddhistické tradice? Poslechněte si celý rozhovor s japanologem Michal Kolmašem.