Nedoceněný podvratný seriál SMILF vám neporadí, co se životem. Řekne vám ale, že jde vydržet cokoli

Ze seriálu SMILF
Ze seriálu SMILF

Akronym SMILF je označením pro single mother I’d like to fuck. Překlad si jistě obstaráte sami. Právě tou je hlavní hrdinka stejnojmenného seriálu Bridgette. Chytrá, leč ekonomicky neúspěšná matka tříletého chlapce žijící v Bostonu. Její život zaplňuje jižanská white trash máma živící se polotovary, bývalý přítel, který se léčí ze závislosti na opiátech, a morbidně obézní afroamerická kamarádka, kterou „Bridge’ potkala během sezení skupiny chorobných přejídačů.

První řada seriálu z produkce amerického televizního kanálu Showtime z roku 2017 líčí neskonale vtipně, ač bez happy endu, útrapy svobodné mámy, která má byt tak malý, že v případě rande se vším všudy musí přes syna přehodit deku a před milencem předstírat soukromí. Snaha vyjít s minimem peněz a ještě si něco koupit nebo vymýšlení plánů, kam s dítětem, když chcete být chvíli sami – to jsou každodenní blogískové starosti mamek, které však SMILF dotahuje až do absurdních důsledků, ale přitom si stále zachovává uvěřitelnost a civilnost.

Ze seriálu SMILF

Frankie Shaw jako hlavní scenáristka, herečka, producentka a režisérka seriálu nezapře, že nestudovala jen vysokou školu života. A jde to poznat nejen na chytrých názvech jednotlivých epizod, které se v první sérii jmenují podle jídel, které Bridgette spráskala, a v té druhé zase všechny začínají na písmeno S. Shaw v druhé řadě často opouští lineární vyprávění a její seriál se stává jakýmsi ženským protějškem Atlanty Donalda Glovera. Nebojí se snových, až surreálných scén, retrospektivy nebo uvádění dosud neviděných postav. Jestli je Atlanta údajně černošským Twin Peaks, je druhá řada SMILF Buñuelem o ženách, co nakupují ve Walmartu.

Nevím, kde začít s tím, co se do SMILF vejde. Od sociální kritiky v podobě šílené fronty k doktorovi pro Američany bez pojištění, mezi které se Bridgette se synem počítá, přes syrový pohled na poruchy příjmu potravy, sexualitu proměněnou na obou stranách hetero vztahu vlivem porna až po rodinné patologie a hlavně neretušované mateřství jako zdroj nejen radosti, ale i existenční úzkosti.

Ze seriálu SMILF

V jednom z dílů druhé série sledujeme celou půlhodinu jen osudy služebných v domě Bridgettiny zaměstnavatelky Ally, v jiném se dočkáme westernu, ve kterém se snově dohrávají Bridgettina traumata, nebo aluze na dostihové scény v Pretty Woman. Jen místo Richarda Gerea nastoupí Kevin Bacon a Bridgette nesní o romantice, ale něčem zcela jiném. Kvůli svému naturalismu je skoro nedívatelný, ale po překonání fyzického odporu naprosto strhující také díl, který se retrospektivně vrací k Bridgittině domácímu porodu.

Podobně jako u Gloverovy Atlanty nebo Lucky Louie Louie CK se jedná o temně existenciální seriál, na který se lze dívat opakovaně a stále z něj dolovat nové významy. Pokud bychom sledovali pouze dějovou linii, vidíme lopotění se od jedné frustrace k další – finančně slibné práce bez valného výsledku, rande s bezrukým tatérem, sebevražda otčíma, samá selhání.

Ze seriálu SMILF

Jeden z internetových haterů seriál popsal jako encyklopedii patologie. V tomto smyslu je SMILF sitcomem. Postava Bridgette je zdánlivě válcována vnějšími okolnostmi a nikam se neposouvá. Tam ale sitcomová estetika končí. Zato se dočkáme dlouhých filmových scén, skvěle vybraného soundtracku a poněkud temné girl power. Ženská síla tu nespočívá v úspěchu, ale ve schopnosti strádat s grácií a balíčkem chipsů.

Mám ale špatné zprávy. Kanál Showtime se v březnu tohoto roku rozhodl seriál zastavit a nepokračovat v přípravě třetí série. Důvody nebyly konkretizovány. V minulosti se však vyšetřovaly anonymní stížnosti na centrální mozek a tvář SMILF Shawovou, která údajně segregovala spolupracující scenáristy dle barvy pleti a s herečkou Samarou Weaving, představitelkou jedné z hlavních rolí, měla u natáčení postelových scén zacházet nepřijatelným způsobem. Vyšetřování nedospělo k jednoznačným závěrům, a tak se zdá, že důvodem mohou být spíš klesající čísla, která od týdenní sledovanosti ve výši 3 milionů diváků u první série spadla až k 1,7 milionu u série druhé. V nejlepším se má sice skončit, ale na divoké vyprávění zcela vyvrácené z kořenů stereotypních seriálů o opuštěných hodných mamkách jsem se těšila.

Jaká klišé se scenáristce Frankie Shaw podařilo ve dvou sériích SMILF nabourat a co nového dokázal seriál sdělit o životě svobodných matek? Poslechněte si glosu Zuzany Fuksové.