(Nejen) erotické bromografie Františka Drtikola
Komorní výstava pražského Uměleckoprůmyslového musea v Galerii Josefa Sudka představuje zatím málo známou část fotografické tvorby Františka Drtikola – bromografie.
Jako bromografie se označuje proces rozmnožování fotografií, který se používal hlavně u pohlednic a průmyslových katalogů. „Na začátku 20. let se ukázalo, že zájem o Drtikolovy fotografie je takový, že musel hledat partnera, aby mohl některé snímky rozmnožovat ve větších sériích. Ty byly poté označovány speciální značkou a číslem. Podle nich víme, že v některých sériích bylo víc než 240 kusů,“ vysvětluje kurátor Jan Mlčoch, jak se Drtikol během konjunktury svého ateliéru dostal ke spolupráci s firmou Bromografia Poděbrady.
Drtikolovy bromografie vznikaly především ve 20. letech, ale nejstarší vystavené snímky pocházejí ze starších negativů. „Jsou to zejména velice krásné akty. Některé z nich jsou známy i z autorských printů přímo z Drtikolova ateliéru.“ Kromě aktů v duchu pozdní secese a prací ve stylu art deco či ovlivněných avantgardou přináší výstava i několik netypických dětských portrétů či pohlednic. Ty jsou podle Mlčocha dokladem toho, že Drtikol nebyl jen vynikající umělec, ale i živnostník, který dodržoval i jistou komerční strategii. „Asi nejběžnějším východiskem spolupráce s Bromografií byla drobná zátiší a vánoční či velikonoční přání. Tam dokázal Drtikol vyjít vstříc obecnému vkusu.“
Série bromografií Drtikolových ženských aktů pak často mířily na sběratele. „Dvacátá léta byla označovaná jako roztančená léta po přežité velké válce. Tehdy byl veliký zájem (nejen u představitelů avantgardy, ale i u staršího Drtikola) o tanec, tělesné aktivity vůbec, a koneckonců i o erotiku.“ Bromografie tak vycházely vstříc právě i zájemcům o tento artikl. Například akty na pohlednicích se ovšem ve své době nedaly posílat poštou, byly šířeny diskrétněji. „Není bez zajímavosti, že na výstavě ukazujeme i francouzský časopis konce 20. let Paris Plaisirs, který je věnován nočnímu, řekl bych prostopášnému životu Paříže. V něm je Drtikolova celostránková krásná kompozice – takže je vidět, že ani těmto zájemcům nebyl uzavřen,“ dodává Jan Mlčoch.
Výstavu bromografií Františka Drtikola můžete v Galerii Josefa Sudka vidět do 21. dubna.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
