„Nejlepší lék je nežrat jako prase.“ Debata o Ozempicu odhaluje hlavně mýty spojené s hubnutím
Slovo Ozempic vstoupilo do povědomí jako magická formule, za jejíž pomoci se celebrity zázračně ztrácí před očima. Stalo se synonymem pro léky s účinnými látkami na diabetes a obezitu. V české debatě ale taky odhaluje, kolik krutých předsudků máme vůči lidem trpícím nadváhou.
Účinné látky semaglutid nebo jeho předchůdce liraglutid jsou dostupné pod komerčními názvy Ozempic, Wegovy nebo Saxenda a oficiálně se využívají jak k léčbě diabetu, tak k léčbě obezity. V Česku se o nich začalo hodně mluvit především v souvislosti s výpadkem, který nastal v první polovině minulého roku. Ukázalo se, že akceptovat problémy s přibíráním jako medicínský problém, který si zaslouží odbornou péči, je v domácím prostředí pořád náročné. Toxická debata, kterou nedostatek přípravku rozpoutal, je tak nakonec na celém tématu možná to nejzajímavější.
„Kdyby tlusťoši více sportovali a střídmě jedli, tak to bude jistě zdravější,“ zaznívá v debatách na sociálních sítích, necitlivý slovník ale často volí i média: „Lék neshání pouze diabetici, ale často i tlouštíci,“ pronesl jeden z moderátorů českého zpravodajského webu.
Čtěte také
Pro lidi dlouhodobě trpící problémy s hmotností ale lék představuje často velkou úlevu a pomoc v celoživotním boji: „Problémy s přibíráním řeším celý život, s pomocí endokrinoložky jsem zjistila, že za tím stojí hormonální nerovnováha, kterou je potřeba řešit medicínsky. Lékaři mě před tím posílali domu s tím, že mám prostě míň jíst a víc sportovat a všechno moje trápení se vyřeší. To dělám celý život a nic se nezměnilo. Teď jsem konečně začala hubnout a cítím velkou úlevu. A taky zadostiučinění, že za mým problémem nebyla jen lenost, ale že v tom bylo něco hlubšího,“ vysvětluje jedna z uživatelek léku.
Proč se nám nelíbí představa, že lidem s nadváhou může něco usnadnit život? A proč váhu tolik spojujeme s charakterem a morálkou? Poslechněte si celou epizodu podcastu Vlna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
